Zákaz vstupu do kasin, heren a on-line hazardních portálů má už v Česku dvě stě tisíc lidí. Většina z nich nesmí hrát kvůli insolvencím nebo exekucím. Narůstá ale i počet těch, kteří se úředníkům nahlásí na vlastní žádost, a přístup do heren tak mají zakázaný rovněž. Těchto „dobrovolníků“ je přes dvanáct tisíc. Službu zajišťuje ministerstvo financí, které rizikové hráče zapisuje do takzvaného Rejstříku vyloučených osob.
V praxi musí hráč před vstupem třeba do kasina předložit občanský průkaz, na základě kterého obsluha zjistí, zda je pod dohledem ministerstva financí. Pokud ano, tak dotyčného do herního prostoru nesmí vpustit. Kvůli pobírání dávek v hmotné nouzi, insolvenci nebo exekuci je tak v současnosti v rejstříku automaticky zapsáno přibližně 188 tisíc Čechů. Zákaz se typicky týká vstupu do heren nebo kasin, kurzových sázek a všech hazardních her provozovaných on-line.
Kromě těch, kteří mají zakázáno hrát ze zákona, se ale ke službě, kterou nabízí stát, hlásí čím dál víc lidí i dobrovolně – nejčastěji ti, kteří se léčí s gamblerstvím. „Devadesát procent hráčů v léčbě zvažuje, že se do rejstříku zapíše, velké množství z nich tak i učiní,“ popisuje Lukáš Carlos Hrubý ze Společnosti Podané ruce, která s gamblery pracuje.
„Možnost udělat rozhodnutí, kdy nemám přístup k předmětu své závislosti, má ohromný potenciál. Někdo jej využívá preventivně, jiný jako opatření proti ztrátě kontroly,“ vysvětluje Petr Kozák z Institutu pro regulaci hazardních her.
Zájem o vymazání z rejstříku není velký
Pro ty, kteří se k zákazu hraní přihlásí dobrovolně, pak „stopka“ platí minimálně po dobu jednoho roku. „Ministerstvo financí průběžně vyřizuje stovky žádostí měsíčně,“ popisuje Petr Habáň z tiskového oddělení resortu. Počet těchto lidí přitom meziročně vzrostl o víc než čtyři tisíce. Naopak zájem o vymazání z rejstříku není moc velký, hráči se naopak podle Habáně často doptávají na možnost prodloužení zákazu a setrvání v systému.
„I přesto, že hazardní hraní je fenoménem napříč společností, tak statisticky jde stále více o muže. Ale ne výhradně. Hraje se napříč věkem i sociálním postavením,“ dodává Kozák. Popudem ke změně a řešení problému s hazardním hraním bývají často finanční problémy, hroutící se vztahy s blízkými nebo narušené zdraví.
