Počet exekucí v Česku klesl pod hranici čtyř milionů, vymáhaných dluhů je tak nejméně za osm let. V dluhové pasti je pak aktuálně zhruba o čtvrt milionu lidí méně než v rekordním roce 2017. Pomohly nové zákony. Mnoho lidí pak žádá o oddlužení. V příštím týdnu by mohli poslanci hlasovat o zkrácené době oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osobní bankrot automaticky zastaví všechny úroky a sankce a nastaví splátkový kalendář.
Exekucí je nejméně za osm let, sněmovnu čeká rozhodnutí o rychlejším oddlužení
5 minut
Události: Exekuce a oddlužení v Česku
Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) hovoří v případě vývoje v dluhové oblasti o pozitivním trendu. „Je dopadem určitých změn, které se děly v minulosti a které se nyní realizují – to je zastavování marných exekucí a bagatelních exekucí. Ale pořád si musíme uvědomit, že v Česku je v exekuci více než šest set tisíc lidí,“ podotkl.
Exekučních příkazů vydávají soudy v posledních letech méně než půl milionu ročně. Před třinácti lety to byl dvojnásobek. Postupný úbytek způsobila i přísnější pravidla pro půjčky. Vloni nicméně počet nově nařízených exekucí mírně stoupl.
Procesem oddlužení aktuálně prochází přes devadesát tisíc lidí. Pro lidi s více soudně vymáhanými dluhy je to prakticky jediná cesta.
Díky insolvenci se už dostalo z dluhové pasti přes sto čtyřicet tisíc lidí. Jen loni o ni požádalo dalších 19 tisíc obyvatel. Většině z nich ji soudy povolily. Těm, kteří podmínky neplní, ale mohou osobní bankrot zrušit. Do exekucí se tak loni znovu vrátilo dva a půl tisíce lidí. Osminásobně víc ale bylo těch, u kterých soud uznal, že pro splácení udělali maximum, a případné zbylé dluhy jim odpustil.
Během loňska ale přibylo lidí s více než deseti exekucemi. Tento problém se týká průměrně každého pátého. Průměrně má jeden dlužník šest exekucí. I tohle číslo stoupá.
Počet dlužníků podle počtu exekucí
Návrh zrychleného oddlužení má zastánce i odpůrce
Další pomoc má nabídnout zrychlené oddlužení, o kterém budou brzy hlasovat poslanci. Opozice nebo třeba Svaz měst a obcí tvrdí, že vládní návrh může vést jen k minimálnímu splácení dluhů.
„Nepomůže dlužníkům s vícečetnými exekucemi a navrch ještě poškodí seriózní věřitele, což mi přijde jako šílená kombinace,“ obává se člen sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO).
Náměstek ministra spravedlnosti Dvořák ale podotýká, že „minulá vláda předkládala sněmovně novelu v dosti podobném znění, takže to je také určitou odpovědí na námitky“.
Členka sněmovního ústavně-právního výboru Taťana Malá (ANO) se obává, že novela povede k přílišnému rozkolu mezi právy dlužníků a věřitelů. „Není v pořádku, aby lidé platili dluhy za své sousedy,“ uvedla v Otázkách Václava Moravce. „Protože mezi věřitele nepatří pouze banky a instituce, ale patří tam také nedobrovolní věřitelé, třeba společenstva vlastníků bytových jednotek nebo bytová družstva, kde osmdesát procent jsou v tuto chvíli senioři, kteří ve finále musí hradit náklady za své sousedy.“ Pomáhat z exekucí je podle ní třeba, ale adresně těm, kteří se z dluhů opravdu dostat chtějí.
Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová z Pirátů upozornila, že společenstva vlastníků či družstva „už dnes mají přednostní možnost dostat deset procent z prodeje bytu“ dlužníka. Důležité podle ní je, že toto zvýhodnění platí při insolvenci, nikoliv exekuci. „Proto zdůrazňuji, že naším cílem je dostat co nejvíce lidí do oddlužení, projít procesem a začít přispívat ekonomice pět až dvanáct miliard ročně, o které nyní přicházíme,“ uvedla. Za svou prioritu pak považuje zlepšení situace při placení dlužného výživného.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň třicet procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně šedesát procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.
Navrhovaná novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.
Počet předlužených klesal i během rekordní inflace
V exekuci jsou strhávané splátky omezené zákonem a dlužníkům často zůstává měsíčně více peněz, než kdyby se rozhodli pro osobní bankrot.
„Za posledních několik let došlo totiž k opakovanému a několikanásobnému navýšení nezabavitelné částky, což má za následek, že srážky ze mzdy nejsou prováděny buď vůbec, nebo jenom ve velmi malé míře,“ vysvětlil prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
Počet lidí s exekucí
Exekutorská komora začala data o dlužnících zveřejňovat v roce 2016. Tehdy mělo exekuci přes osm set tisíc lidí. Po napravení zákonů, které vedly k obchodu s chudobou, počet předlužených klesal, dokonce i během rekordní inflace.
„Za normálních okolností by v době krize ta čísla rostla a v době konjunktury by klesla. To znamená, že jsme zdaleka ještě nedosáhli míry, která by pro Česko byla přirozená, někde kolem dvou set, tří set tisíc lidí v exekuci,“ uvedl ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Do statistik exekutorů se přitom nezapočítávají dluhy vymáhané státem, třeba na daních. Příležitost je splatit bez sankcí dávají lidem takzvaná milostivá léta. Ve sněmovně teď leží návrh na další kolo. Pokud projde, bude od července možné zaplatit bez úroků dluh u pojišťovny VZP.
