Karel Dvořák

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Dva navržené zákony, které předkládají ministerstva vnitra a spravedlnosti, slibují lidem perzekvovaným komunistickým režimem odškodnění ve výši sto tisíc korun. Peníze mají dostat dvě skupiny disidentů. První jsou ti s ochranným dohledem, kteří museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo trpět domovní prohlídky. Druhou skupinu tvoří lidé, které Státní bezpečnost (StB) nutila k emigraci.

Soudy posílají lidi za mříže za podněcování k terorismu jen výjimečně. Naposledy tak ve středu dostal třiašedesátiletý Josef Voborník za příspěvky a komentáře, kterými na sociální síti vyzýval k násilným útokům na infrastrukturu, ústavní instituce a ústavní činitele, tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let. Musí také zaplatit 40 tisíc korun. Vláda má tento měsíc navíc hlasovat o snížení trestní sazby v zákoně.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.

Soudy rozhodují v trestních kauzách nejrychleji v historii. Pravomocný verdikt padne průměrně už za pět měsíců. Pomohly k tomu i dohody o vině a trestu – hlavně u těžkých zločinů. Letos ji uzavřel každý sedmý obžalovaný, kterému hrozilo přes deset let vězení. Po přiznání a dohodě mohl dostat nižší trest. Změna zákona má posílit postavení poškozeného.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Vláda schválila novelu občanského zákoníku, která usnadní rozvody lidem, kteří se domluví na péči o děti a na výši výživného. Nově by už manželé nemuseli absolvovat dvě stání u dvou soudů – po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. Změny nyní míří do sněmovny, platit by mohly začít od ledna příštího roku.

Počet exekucí v Česku klesl pod hranici čtyř milionů, vymáhaných dluhů je tak nejméně za osm let. V dluhové pasti je pak aktuálně zhruba o čtvrt milionu lidí méně než v rekordním roce 2017. Pomohly nové zákony. Mnoho lidí pak žádá o oddlužení. V příštím týdnu by mohli poslanci hlasovat o zkrácené době oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osobní bankrot automaticky zastaví všechny úroky a sankce a nastaví splátkový kalendář.

Ubývá advokátů zajišťujících právní pomoc zvlášť zranitelným obětem trestných činů. Soudy jim často krátí odměny za úkony, které jim po dobu procesu poskytují. Mnohdy dostanou od státu proplacenou třeba jen třetinu jimi vyčíslených nákladů.

Ministerstva ročně vyplatí na odškodnění za újmy způsobené státem desítky milionů korun. Největší částky vyplácí resort spravedlnosti, lidé se ale obracejí na všechna ministerstva. Když neuspějí, mohou zvolit soudní cestu. Celý proces tak ale může trvat dlouhé roky.

Ministerstvo spravedlnosti ročně vyplatí desítky milionů korun jako odškodnění za pochybení justice. Další peníze pak míří obětem trestných činů, ty na finance ale často čekají dlouhé měsíce. Od ledna má právě tyto případy na starosti samostatné oddělení, pomoc obětem by se tak mohla zrychlit.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Ohroženým dětem, seniorům, lidem s handicapem nebo duševní poruchou stále častěji pomáhají sociální pracovníci v justici. Čtyřletý pilotní projekt ukázal, že jsou užiteční nejen pro zmíněné zranitelné skupiny, ale i pro samotné soudce. Nyní se stávají běžnou praxí.

V České republice se zvyšuje počet urážek a fyzických útoků vůči handicapovaným. Lepší ochranu by jim podle některých organizací měla zajistit úprava trestního zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti v současnosti posuzuje, jestli je změna potřeba.

Od ledna příštího roku by okresní a krajské soudy měly zavést novou specializaci soudců, kteří by řešili sexuální trestné činy. Počítá s tím novela vyhlášky o jednacích řádech soudů. Resort si od toho slibuje citlivější přístup k obětem i zvýšenou motivaci soudců v osobním rozvoji.

Trestní řízení u soudů loni v průměru trvala 183 dní, o tři týdny méně než předloni. O dva dny na 269 dní se zkrátila i průměrná délka občanskoprávních řízení, oznámil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Připustil však, že ačkoli jsou soudy obecně rychlejší, jsou velké rozdíly v rychlosti jejich práce v různých regionech. Podstatně pomaleji také pracují krajské soudy oproti okresním.

Novela, kterou chystají resorty spravedlnosti a školství, má zajistit, aby lidé odsouzení za trestný čin spáchaný na dětech nemohli s nezletilými pracovat. Podle návrhu by neměl být záznam o odsouzení v těchto případech nikdy vymazán z rejstříku trestů. Rodiče by mohli žádat výpis z této části evidence například po vedoucích zájmových kroužků či táborů.

K úřední změně pohlaví by v Česku v budoucnu už nemuselo být nutné podstoupit kastraci. Předkládal by se odborný posudek specializovaného lékaře a osobní prohlášení na matrice. Počítají s tím připravované novely občanského zákoníku, zákona o specifických zdravotních službách a normy o matrikách. Záměr ve čtvrtek přestavili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Jednoduché rozvody by podle notářské komory mohli řešit místo soudů notáři. Návrh by ulevil justici i manželům, kteří se sami umí domluvit – tedy dopředu uzavřou dohodu o majetku a výchově dětí. V takových případech by už nemuseli k opatrovnickému soudu, ale rovnou by byli rozvedeni. Návrh nyní projednají poslanci ve sněmovně.

Na Středním odborném učilišti v pražské Ohradní ulici podle policie ve čtvrtek zavraždil devatenáctiletý student pedagoga. K útoku použil mačetu. Ředitel školy řekl, že důvodem agrese byla jediná známka. Pachatel utekl ještě před příjezdem policie. Ta ho zadržela po hodinovém pátrání, do nějž zapojila stovky lidí i vrtulník.