Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.
Vládní tábor ANO, SPD a Motoristů má dostatečnou sílu prezidentovo veto přehlasovat tak, aby nová předloha nahradila od listopadu nynější zákon o státní službě. Odpůrci se obdobně jako Pavel obávají zejména politizace, ale i destabilizace státní správy.
„Státní správa má být profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům. Evropská komise letos Česku výslovně doporučila lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Tento zákon dělá přesný opak,“ uvedl prezident. Rozumím, jak sdělil, snaze zbavit stát úředníků, kteří nepracují nebo pracují špatně. „Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ dodal.
Odpoledne prezident doplnil, že návrh jde podle něj proti zásadám profesionalizace a odpolitizování státní správy. Vytváří podmínky pro výměnu úředníků bez ohledu na jejich kvality s každou změnou vlády, pokud nebudou loajální, míní Pavel.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle předkladatelů jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit, když zákon o státní službě upravuje už téměř pouze personální záležitosti.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, by bylo možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem by se mohl úředník domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě by mohli podle návrhu zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.
Je to zbytečné, zní z koalice
Bývalý předseda sněmovny a místopředseda koaličního hnutí ANO Radek Vondráček na síti X napsal, že prezident vetem kopíruje opozici a žárlivě si brání majestát. „Jde o veto škodlivé a zbytečné! Zákon modernizuje a zefektivňuje státní správu, byl komunikován s EU. V době bezpečnostních a geopolitických výzev má být státní správa pružná. Ví to pan prezident vůbec?“ poznamenal.
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) po jednání tripartity řekl, že diskuse kolem zákona byla hluboká ve sněmovně i Senátu. „Určitě si za tímto zákonem stojíme a určitě ho (veto) přehlasujeme, máme na to dostatek hlasů,“ připomněl.
„Já jsem se ještě nestihla s podmínkami veta seznámit, nicméně na zákoně byla silná koaliční dohoda, je proto jisté, že veto přehlasujeme,“ podotkla také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předpokládá, že sněmovna bude přehlasování veta projednávat v říjnu.
Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) prezidentské veto zdrží důležité změny a projekty ve sportu. „Jako financování olympiády dětí a mládeže, propojení prevence a pohybových aktivit, zavedení možnosti financování školního sportu i vědy a výzkumu ve sportu z Národní sportovní agentury, ale i renty pro sociálně slabé olympioniky v důchodu,“ vyjmenoval.
Opozice veto vítá
Opoziční strany vítají, že prezident návrh zákona o státních zaměstnancích vetoval. „Piráti od začátku varovali, že novela rozbíjí pojistky, které mají chránit profesionální a nestrannou státní správu před politickými zásahy, a výrazně usnadňuje personální změny z politických důvodů. Právě proto jsme proti ní vystupovali a právě proto jsme připravovali i podání k Ústavnímu soudu,“ sdělil předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Zákon je podle šéfa ODS Martina Kupky dalším paskvilem z dílny současné vlády, který má za cíl zbavit se jí nepohodlných úředníků. „Promarněná příležitost k zefektivnění státního aparátu,“ míní.
Předseda STAN Vít Rakušan sdělil, že zákon považuje za extrémně nebezpečný. „Jde proti naší několikaleté snaze ochránit státní úředníky před vlivem politiků a odpolitizovat tak státní správu. Prostě nechceme-li, aby státní úředníci ze strachu před postihem nebo vyhozením kryli třeba podvody s dotacemi, potřebujeme ve státní správě nezávislé profíky, ne loajální ustrašené kývače,“ konstatoval.
Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel na síti X uvedl, že jeho strana na rizika zákona upozorňuje po celou dobu legislativního procesu. „Proto ho koneckonců naši senátoři zamítli. A zároveň máme podezření, že odejmutí prezidentské pravomoci jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích nemusí být v souladu s ústavou,“ upozornil.
Návrh zákona vetoval Senát v srpnu. Kritici z řad senátorů poukazovali rovněž na to, že předložení normy formou poslaneckého návrhu znemožnilo posoudit rizika politizace státní správy i rozpočtové dopady změn. Obdobně se ve čtvrtek vyjádřil Pavel, podle kterého jde o zásadní změny bez důkladného vyhodnocení dopadů. Sněmovna přehlasovala senátní postoj začátkem září koaliční většinou.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
Omezení pravomocí prezidenta ohledně vedoucích stálých misí
Prezident podle očekávání vetoval i novelu, kterou ho chce vládní koalice připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Poukazuje na to, že kompetenci svěřuje hlavě státu ústava a není možné mu ji jen tak odebrat.
Odpůrci novely z řad opozičních zákonodárců předem avizovali, že normu v případě jejího opětovného přijetí napadnou u Ústavního soudu. Zda se k nim připojí, Pavel ještě neví. „Já si počkám, jestli a v jaké podobě bude nějaké podání k Ústavnímu soudu, a teprve poté zvážím, zda se k němu přidám, nebo ne. Každopádně jsem toho názoru, že ten návrh není v souladu s ústavou,“ prohlásil odpoledne Pavel během brífinku v Bečově po návštěvě Karlovarského kraje.
Proti novele se postavil v srpnu i Senát, podle kterého je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu. Úpravu, která je součástí norem souvisejících se zákonem o státních zaměstnancích, ale sněmovna v září opětovně schválila hlasy vládního tábora. Stejný výsledek se čeká i v případě prezidentova veta.
„Jak už jsem řekl před summitem NATO, mým úkolem je chránit pravomoci prezidenta republiky. Nikoli je rozšiřovat, ale nedopustit ani jejich krácení pro své nástupce a nástupkyně. A budu to dělat i nadále,“ zdůvodnil svůj postoj Pavel s poukazem na dřívější spor mezi ním a vládou o složení delegace na červencový summit NATO v Ankaře.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Poslanec STAN Karel Dvořák uvedl, že úprava je nazývána „lex pomsta“ kvůli tomu, že prezident Pavel odmítl jmenovat poslance za Motoristy Filipa Turka ministrem životního prostředí. Označil ji za nepřípustný přílepek.
Pavel naopak podepsal zákon, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Novou verzi už nebude doprovázet nutnost tisknout papírové účtenky, naproti tomu bude zahrnovat i bezhotovostní platby. Podpis přidal i pod novelu stavebního zákona, která má urychlit a usnadnit povolování staveb.
