Pravomoci prezidenta

Status velvyslance a vedoucího stálých misí se liší, „tu druhou skupinu (…) vybírá a de facto jmenuje ministr zahraničí“, uvedl v Interview ČT24 poslanec Tomáš Doležal (SPD). Vládní koalice chtěla novelou prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, což však Petr Pavel ve čtvrtek vetoval. „Mělo jít o narovnání stavu de iure a de facto,“ řekl poslanec, avšak uznal, že by byla nejspíš před přijetím novely nutná ústavní úprava. Čeká, že o věci rozhodne Ústavní soud. Doležal se také domnívá, že předkladatelé novely v čele s poslancem Liborem Vondráčkem (SPD/Svobodní) postupovali v dobré víře. „Myslím, že můžu dát ruku do ohně, že to nebyl nějaký naschvál,“ prohlásil. S moderátorem Jiřím Václavkem dále hovořili například o schodku rozpočtu či o výši výdajů na obranu.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani se svými úpravami normy, kterou nyní dostane k posouzení Senát.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

„Předpokládám, že už nebudeme svědky excesů z prezidentského úřadu, které byly živnou půdou nejen pro média, ale i pro politickou scénu. Chci vyjádřit naději, že uvidím na Pražském hradě hlavu státu, která má před Ústavou pokoru,“ sdělil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pořadu Interview ČT24. Zdůraznil také, že i přes vysoký zájem lidí o přímou volbu prezidenta by se dle něj mělo neustále připomínat, že rozhodující roli hraje v českém politickém systému parlament a prezident podléhá vůli vlády.

Pokud by prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat a vyvolat neklid v justici, upozornili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a bývalá ministryně Helena Válková (ANO) v Otázkách Václava Moravce. Nynějšímu předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Prezident před časem řekl, že disponuje analýzou, podle které neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě on.

Vláda Slovenské republiky pověřila svého předsedu Vladimíra Mečiara některými pravomocemi prezidenta. Mimo jiné dojednáváním a ratifikováním mezinárodních smluv, přijímáním a pověřováním vyslanců, zapůjčováním vyznamenání, udělováním amnestie, odpouštěním, zmírňováním a zahlazováním trestů uložených trestními soudy a podobně. Premiér Stráský, který v některých funkcích zastupoval prezidenta ČSFR, vyslovil překvapení nad tímto krokem. Překvapený byl i předseda české vlády Václav Klaus.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.