Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.
Premiér Petr Fiala (ODS) hlavě státu odeslal formální návrh na odvolání Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj. Podle Kysely koaliční smlouva nastavuje určitý mechanismus pro postup při odvolávání ministrů, ale tento „mechanismus zavazuje politické aktéry, nezavazuje ústavní aktéry a rozhodně nezavazuje prezidenta republiky a jako ústavního aktéra nezavazuje ani předsedu vlády“.
Doplnil, že pokud se premiér rozhodne, že nebude dbát na koaliční smlouvu a ponese politické důsledky, tak je to z ústavního hlediska jeho věc.
Jan Kysela je poradcem prezidenta Pavla pro ústavu a právní otázky a vedoucí konzultačního panelu pro nominaci ústavních soudců.
Zemanovo otálení
Ústava v případě návrhu na odvolání ministra předsedou vlády hovoří jasně a prezident musí žádosti premiéra vyhovět. V zásadě jediné, co může prezident republiky udělat, je sejít se s premiérem a odvolávaným ministrem a blíže zjišťovat důvody, které vedly k odvolání a jaké mohou být důsledky pro stabilitu vládnutí, shrnul Kysela. Může také požádat premiéra o pečlivé uvážení. Ústava ale jasně stanovuje, že předseda vlády je ten, kdo si své ministry vybírá a může je také odvolávat, dodal.
Připomněl také situaci v roce 2017, kdy se tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (SOCDEM, tehdy jako ČSSD) snažil o odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO). Jedním z důvodů, proč Miloš Zeman otálel, než návrhu vyhověl, byl odkaz na porušení koaliční smlouvy ze strany premiéra Sobotky.
Dle politologa Přemysla Rosůlka ze Západočeské univerzity v Plzni prezident Pavel „nebude tak aktivistický a nebude napínač ústavy do poslední chvíle“. Ústavní právník i politolog se tak shodují na tom, že role prezidenta Pavla bude ve stávající vládní krizi konstruktivní a předvídatelná.
Lipavský nevyloučil setrvání ve vládě, Pavel chce stabilitu
Ministr zahraničí Jan Lipavský nevyloučil pokračování na postu šéfa diplomacie – a to i v případě odchodu Pirátů z vlády. České televizi řekl, že všechny varianty jsou otevřené a vše bude řešit až po návratu do Prahy z pracovní cesty ve Spojených státech. Už dříve řekl, že demisi podá, ale společně s tím by asi opustil i samotnou stranu.
V případě, že ministr podá demisi, dává ústava prezidentovi odlišné pravomoci a jistý manévrovací prostor, jelikož demisi nemusí přijmout.
Prezident Pavel prohlásil, že nechce, aby Lipavský skončil, s jeho prací je spokojený. Měnit šéfa diplomacie rok před volbami by podle něj mohlo ohrozit českou zahraniční politiku. Prezident uvedl, že za nejdůležitější považuje udržení stability. Také řekl, že pokud premiér navrhne odvolání konkrétního ministra a zároveň předloží návrh na nového, nebo na člověka, který bude úřad zastávat, má prezident konat neprodleně.
Pavel potvrdil, že s Lipavským o věci hovořil v New Yorku, kde se od pondělí do středy účastnil Valného shromáždění OSN. „Seznámil mě s tím, jakou pozici zaujal veřejně. To znamená, že je připraven pokračovat, pokud na tom bude shoda ve vládní koalici a že zároveň s tím chce podniknout ten krok, že vystoupí z Pirátské strany,“ uvedl Pavel. Pokud taková shoda bude, prezident tomu bránit nebude, protože střídání ve funkci ministra zahraničí rok před volbami by nepovažoval za úplně šťastné.
„Nikdo nemá zájem na tom, aby se v této situaci rozkolísala nejenom vláda, ale i naše vnitropolitická situace,“ řekl prezident. O dalším směřování vlády bude jednat v pondělí s premiérem Fialou. Chce slyšet jeho konkrétní představu o složení kabinetu. Poté se sejde i s dalšími aktéry krize.
