Vládní krize

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek odeslal na Pražský hrad návrh na jmenování Lukáše Vlčka ministrem průmyslu a obchodu a Petra Kulhánka (oba STAN) ministrem pro místní rozvoj, potvrdila mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Kulhánka čekají podle Fialy tři zásadní úkoly. Za nejdůležitější pokládá předseda vlády vyřešení problémů v digitalizaci stavebního řízení a nastartování výstavby dostupného bydlení.

Zástupci vládní koalice řešili v debatě Událostí, komentářů situaci kolem odchodu Pirátů z kabinetu. Shodli se na tom, že Piráty z vlády nikdo nevyhazuje. Podle místopředsedy STAN Jana Laciny neměli tak snadno utíkat z boje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že ho situace trápí i kvůli tomu, že na resortech končí i náměstci, kteří odváděli skvělou práci. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) zopakovala, že odchod není dobrovolný, ale po způsobu Bartošova odvolání to nešlo jinak. Podotkla také, že se Bartoš nechal natlačit do uspěchanosti a že měl ve vládě více „dupat“.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) věří, že Starostové budou s Piráty i po jejich odchodu z vlády nadále spolupracovat. V Interview ČT24 vyzval ke zklidnění situace. V případě oficiální nabídky je jeho hnutí STAN připraveno vést ministerstvo pro místní rozvoj.

Prezident Petr Pavel přijal návrh premiéra Petra Fialy (ODS) na odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z pozice vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj k pondělku. Zároveň souhlasil s pověřením šéfa resortu práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) od úterý dočasným výkonem funkce ministra. Pavel v pondělí jednal s šéfy všech pěti koaličních stran, řešila se i budoucnost dalších pirátských ministrů. Fiala řekl, že nebude navrhovat obsazení ministra pro legislativu po současném šéfovi resortu Michalu Šalomounovi, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová už předtím uvedla, že agendu má přebrat ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Nebude ani pozice vicepremiéra pro digitalizaci, oznámil Fiala.

Každému, kdo přišel do kontaktu se stavebním řízením v uplynulých měsících, je jasné, že se něco takového muselo stát, uvedl v Interview ČT24 ministr dopravy Martin Kupka (ODS) k odvolání šéfa resortu pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nefunkčnímu systému stavebního řízení. Podle něj nešlo o blesk z čistého nebe. Kupka podotkl, že byl pověřen dotáhnutím digitalizace kvůli tomu, že nefunkční systém ohrožuje i stavby týkající se resortu dopravy. Odmítl také tvrzení Pirátů, že premiéra Petra Fialu (ODS) ke kroku donutily tlaky zevnitř ODS.

Uprostřed vládní krize kvůli odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) začala v pátek členská základna Pirátů hlasovat, zda by měla strana odstoupit od koaliční smlouvy. V hlasování, které potrvá do pondělního večera, mají Piráti možnost potvrdit odchod do opozice, o němž vedení mluví jako o hotové věci. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že zkrátí svoji cestu po Spojených státech a v pondělí se sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Nesouhlasí s odchodem Pirátů z vlády, do jiného politického subjektu vstoupit neplánuje.

Nástupcem Jozefa Síkely (STAN) ve funkci ministra průmyslu a obchodu by se měl stát poslanec a první místopředseda Starostů a nezávislých (STAN) Lukáš Vlček. Jeho nominaci schválilo širší vedení STAN, informovala v tiskové zprávě mluvčí hnutí Sára Beránková. Síkela bude v případě schválení Evropským parlamentem pravděpodobně od prosince zastávat portfolio mezinárodního partnerství v Evropské komisi. Vlček řekl, že se chce soustředit na energetiku, jednání s investory i celkovou strategii resortu.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Zástupci Pirátů, ostatních stran vládní koalice a sněmovní opozice se střetli v debatě pořadu Události, komentáře. Řešili situaci kolem konce ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ve funkci. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) čeká, že většina Pirátů podpoří odchod z vlády, zároveň odmítla, že by kritizovaný digitální systém stavebního řízení nefungoval. Zkušenosti ostatních hostů pořadu ale byly odlišné, na problémy také opakovaně upozorňovali. Zástupci opozice se navíc domnívají, že by vláda měla po těchto změnách požádat sněmovnu o důvěru.

Igor Matovič je politický klaun a jeho soupeření s koaličním partnerem Richardem Sulíkem vedlo k současné vládní krizi na Slovensku, zmínila v pořadu Devadesátka ČT24 politička a někdejší diplomatka Magda Vašáryová. „Vypadá to, že stát je v rozkladu, ale stát není tak jednoduché úplně rozložit,“ poznamenal pak novinář Deníku N Martin M. Šimečka.

Krajští lídři sociální demokracie se jasně neshodují na tom, zda má strana dál na post ministra kultury nominovat Michala Šmardu, kterého prezident odmítá jmenovat. Ten má nyní podporu šesti ze čtrnácti krajských lídrů. Stejný počet jich odmítl tvrzení, že vládní krize je i chybou ČSSD. O tom, zda by měla sociální demokracie ve vládě zůstat, ale nechtějí krajští lídři mluvit. Vyplývá to z ankety České televize.

Role premiéra byla velká zkušenost, uvedl Bohuslav Sobotka. Díky této zkušenosti se prý na Česko dívá jako na zemi, která má ambice a možnost v budoucnu růst. V rozhovoru pro pořad Týden v politice Sobotka hodnotil čtyři roky své vlády. V jejím průběhu musel provést několik změn v řadách ministrů, odolávat vzdoru z vlastní strany i řešit problémy způsobené rozdílnými názory s prezidentem.

Nadpoloviční většina veřejnosti důvěřuje podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění prezidentovi. Důvěra v něj se po prázdninách vrátila nad 50 procent poprvé od dubna. Zatímco důvěra v prezidenta se vrací na úroveň před vládní krizí, která vedla k propadu, vláda se již k dubnovým 40 procentům nevrátila a přes mírné zlepšení jí důvěřuje pouze 28 procent respondentů. Nejmenší důvěru mají dotázaní lidé v Poslaneckou sněmovnu, největší ve starosty.

Jarní vleklá politická krize, jejímiž hlavními postavami byli prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), ukázala, že někteří politici se pokoušejí vykládat ústavu ve svůj prospěch. Ve sněmovně je nyní hned několik návrhů, které vesměs chtějí upřesnit ústavu a sjednotit její výklad. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a expremiér Petr Pithart se však v Otázkách Václava Moravce shodli, že je to zbytečné.

Diskuse o vlastnících českých médií, která se točí zejména kolem Andreje Babiše, je bezpředmětná. Je o tom přesvědčen filozof a sociolog Václav Bělohradský. Babiše, jeho vstup do politiky a vztah k mediálnímu domu Mafra považuje za menší nebezpečí pro českou demokracii než postupné uzavírání politiky, o které se pokoušejí „profesionální politici“ v tradičních stranách. Václav Bělohradský byl hostem Interview ČT24.

Důvěra v prezidenta a vládu se podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v souvislosti s vládní krizí silně propadla: Hlavě státu v květnu důvěřovalo 41 procent lidí, zatímco v předchozích dvou měsících to bylo vždy 55 %. Miloši Zemanovi naopak nedůvěřovalo 56 procent lidí, v dubnu to bylo 42 %. Výsledky se podle průzkumu zhoršily i vládě, sněmovně, Senátu, starostům a místním zastupitelstvům.

Postoje a jednání prezidenta Miloše Zemana během vládní krize mu sebraly část voličů, naproti tomu přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Takové jsou výsledky průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Podle nich má z kandidátů na funkci hlavy státu stále největší podporu současný prezident.

Pokud by se v první polovině května konaly volby, drtivě by v nich zvítězilo hnutí ANO. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Babišovo hnutí v něm inkasuje 33 procent hlasů, druzí sociální demokraté čtrnáct a jen o procento méně má občanská demokracie.

Načasování zřejmě nemohlo být lepší. Když Andrej Babiš (ANO) nastupoval v lednu 2014 do funkce ministra financí, nacházela se česká ekonomika na startu růstové fáze makroekonomického cyklu. Analytici tedy přičítají následující zlepšení ekonomické situace - na rozdíl od části veřejnosti - spíše štěstí nového ministra než jeho schopnostem. Ty pak hodnotí zejména podle jeho souboje s daňovými úniky, podle velikosti deficitů/přebytku státního rozpočtu a podle obsluhy státního dluhu. Výsledný výkon Babiše, jehož ve středu nahradil ve funkci Ivan Pilný (ANO), vyznívá v hodnocení dotázaných expertů celkově jako: Průměrný.

Prezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval Ivana Pilného (ANO) ministrem financí. V čele resortu střídá Andreje Babiše (ANO), kterého Zeman odvolal a kterému vyjádřil „velikou úctu a poděkování“. Jako místopředsedu vlády místo Babiše jmenoval prezident stávajícího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Tématem výměny na ministerstvu financí se zabývá také pořad 90' ČT24 od 20:00.

Prezident Miloš Zeman ve středu 24. května odpoledne odvolá ministra financí Andreje Babiše a jmenuje do funkce nového ministra Ivana Pilného, oba z hnutí ANO. Informoval o tom Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. „Vládní krize vyvolaná premiérem Sobotkou tak bude ukončena,“ prohlásil Ovčáček.

Prezident Miloš Zeman přijme kandidáta na post ministra financí Ivana Pilného v úterý v 16:30. Setkání se uskuteční na Pražském hradě. Uvedl to mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doufá, že ještě během tohoto týdne dojde k odvolání Andreje Babiše a jmenování nového ministra.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa je přesvědčený, že ústavu nezmění k lepšímu to, že se do ní bude stále něco doplňovat jenom proto, aby se politikům lépe vládlo. Ústava by se podle něj měla měnit jenom v dobách nejvážnějších a nejpřevratnějších, a to nyní rozhodně není.

Ministerstvo financí stojí před řadou složitých úkolů – musí připravovat státní rozpočet na příští rok, řešit elektrárnu v Turecku, kauzu Diag Human a je také potřeba urychlit přípravy výstavby dalšího jaderného bloku. V pořadu České televize Týden v politice to řekl poslanec Ivan Pilný (ANO), pravděpodobný nový ministr financí. Prezident Miloš Zeman přijme Ivana Pilného v úterý v 16:30 na Pražském hradě.