Nadpoloviční většina veřejnosti důvěřuje podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění prezidentovi. Důvěra v něj se po prázdninách vrátila nad 50 procent poprvé od dubna. Zatímco důvěra v prezidenta se vrací na úroveň před vládní krizí, která vedla k propadu, vláda se již k dubnovým 40 procentům nevrátila a přes mírné zlepšení jí důvěřuje pouze 28 procent respondentů. Nejmenší důvěru mají dotázaní lidé v Poslaneckou sněmovnu, největší ve starosty.
Prezidentovi v září důvěřovalo 51 procent respondentů, tedy o tři procenta více než v červnu a o deset více než v květnu, kdy přišel nejhlubší propad od podzimu 2014. Současně poklesl počet lidí, kteří hlavě státu nedůvěřují (46 procent).
Miloš Zeman se tak vrátil téměř na hodnoty z doby před vládní krizí (kolem 55 procent), což se mu podařilo jako jedinému ze zúčastněných.
Vláda na jaře v době krize, která vedla k odvolání Andreje Babiše, ztratila důvěru téměř poloviny svých věrných (důvěra poklesla ze 40 na 23 procent). Nyní má důvěru 28 procent dotázaných.
„V porovnání s květnem můžeme vidět mírný pozitivní posun (…), i když v tomto případě úroveň důvěry a nedůvěry zůstává výrazně horší, než byla v období před květnovým propadem vyvolaným zmiňovanou vládní krizí,“ upozornili autoři průzkumu.
Přes prázdniny poklesla důvěra v obě parlamentní komory. Končící Poslanecké sněmovně věří 21 procent dotázaných. Jen o málo lépe vnímají lidé Senát, kterému důvěřuje 25 procent respondentů.
Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd se ptalo také na vnímání krajských a komunálních politiků. U nich ovšem nedošlo ve srovnání s dobou před prázdninami k výraznému posunu. Krajští zastupitelé i hejtmani se shodně těší důvěře 42 procent lidí a podíl těch, kteří jim důvěřují, v obou případech převyšuje ty, kteří jim nedůvěřují.
Nejvyšší důvěru mají lidé v ty politiky, k nimž mají fyzicky nejblíže – starosty (60 procent) a obecní zastupitelstva (58 procent).
S politickou situací bylo podle CVVM spokojeno v září 13 procent lidí. Oproti květnu s nejhorším výsledkem od konce roku 2013, kdy se po předčasných volbách do sněmovny teprve formoval nynější kabinet, je to nárůst o tři procentní body. Podíl lidí, kteří nejsou s politickou situací spokojeni, klesl přes prázdniny o 12 bodů na 55 procent.
CVVM sbíralo své odpovědi od 4. do 14. září, tedy v době, kdy vláda jednala o rozpočtu a probíhala poslední 60. schůze současné Poslanecké sněmovny. Výzkumníci se ptali metodou osobních rozhovorů s respondenty, oslovili 970 lidí.
