Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.
Německá vládní trojkoalice se rozpadla
Scholz ve středu večer informoval, že požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o odvolání ministra financí Lindnera. Scholz řekl, že Lindner jedná egoisticky a ztratil jeho důvěru. FDP se při jednáních snažil vyjít vstříc, uvedl.
Zástupci německé koalice se při večerních jednáních pokoušeli najít východisko z „hluboké krize“, do které se vláda dostala především kvůli neshodám ohledně finanční a hospodářské politiky. Lindner měl mimo jiné navrhnout uspořádání předčasných voleb, do nichž by FDP byla ochotna v koaličním vládnutí pokračovat. Sociální demokrat Scholz to však prý odmítl. Lindner v prohlášení Scholze obvinil, že konec vládní koalice byl „vykalkulovaný“. O tom, že to měl kancléř připravené už před večerním jednáním, podle něj svědčí i „přesně připravené prohlášení“, které pronesl Scholz před novináři krátce po konci jednání.
Končící německý ministr financí Christian Lindner (FDP)
FDP následně oznámila, že z vlády odchází i ostatní její ministři. V kabinetu měla FDP dosud čtyři ministry – kromě Lindnera tam působili ministr dopravy Volker Wissing, ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová.
Lindner také uvedl, že sociální demokraté a Zelení ani neuvažovali o návrzích, které na jednání přinesl. Scholz mu údajně místo toho kladl ultimáta včetně toho, aby byla přerušena platnost takzvané dluhové brzdy. Lindner je dlouhodobě znám jako tvrdý zastánce tohoto ústavního opatření, které brání příliš rychlému zadlužování země.
Žádost o důvěru ve Spolkovém sněmu
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. S tím, že Scholzův kabinet hlasování nepřečká, se počítá, informoval zpravodaj ČT v Berlíně Pavel Polák. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září.
„Koaliční vláda Olafa Scholze měla jednu konstrukční vadu – skládala se ze tří stran, které si nebyly vůbec podobné. Byly tam dvě levicové strany – sociální demokracie a Zelení, potom liberální strana FDP. Tyto strany měly jiný přístup ke státnímu rozpočtu,“ přiblížil Polák. Levicové strany chtěly více využívat prostředků státního rozpočtu třeba k investicím, na úkor toho však počítaly i s možným zadlužením. Liberálové naopak tlačili na to, aby byla dodržena dluhová brzda.
Scholz uvedl, že se s vicekancléřem a ministrem hospodářství Robertem Habeckem za Zelené shodl, že Německo potřebuje mít rychle jasno o dalším politickém kurzu. Důvodem je podle něj i řada výzev, kterým země čelí, včetně ruské války proti Ukrajině či zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Pozice Zelených
Ministři za stranu Zelených, vicekancléř Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, na tiskové konferenci uvedli, že členové jejich strany zůstanou v úřadech do předčasných voleb. Habeck slíbil, že navzdory situaci Německo bude plnit své mezinárodní závazky. Podle něj ale nebyl konec koaliční vlády neodvratný. Baerbocková zdůraznila, že i kvůli zvolení Trumpa americkým prezidentem je třeba dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. USA a Německo byly dosud dvěma největšími podporovateli Ukrajiny v obraně proti ruské agresi.
Podle předsedy opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorského premiéra Markuse Södera by se předčasné volby měly konat dříve než v březnu. „Nesmíme ztrácet čas,“ uvedl na síti X a Scholze vyzval, aby požádal Spolkový sněm o vyslovení důvěry okamžitě, ne až v lednu.
Vláda podle Scholze Spolkovému sněmu do Vánoc předloží všechny návrhy zákonů, jejichž schválení nesnese odkladu. K nim podle něj patří mimo jiné opatření na podporu průmyslu či návrhy zákonů v oblasti migrace.
