CSU

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.

Deset týdnů po volbách v Německu podepsali předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu, která bude základem práce příští vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pondělí podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. Soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Německo má zaplatit takřka čtvrt miliardy eur firmám, které si nasmlouvalo na provozování mýtného pro osobní auta na dálnicích. Projekt před čtyřmi lety odmítl Soudní dvůr EU jako diskriminační, smluvní partneři se ale domáhají náhrady. Ministr dopravy Volker Wissing nechá vypracovat posudek, zda nepochybil jeho předchůdce Andreas Scheuer. Případně po něm hodlá vymáhat náhradu škody.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Šéfové Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU) Armin Laschet a Markus Söder dopisem pozvali Zelené a svobodné demokraty (FDP) k jednáním o společné německé vládní koalici. CDU a její bavorská sestra CSU tvoří na spolkové úrovni unii CDU/CSU, která v nedělních volbách skončila druhá za sociální demokracií (SPD). Se Zelenými a FDP chce vytvořit vládu také sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) si za svého předsedu opět zvolila premiéra Markuse Södera. Ten se v projevu na úvod stranického sjezdu postavil za kancléřského kandidáta Armina Lascheta (CDU), který vede CSU a její celoněmeckou sestru Křesťanskodemokratickou unii (CDU) do parlamentních voleb. Söder rovněž varoval před vznikem levicové vlády, který by podle něj znamenal politický sesuv.

Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová útokem proti kandidátovi sociálních demokratů na budoucího šéfa spolkové vlády Olafu Scholzovi vstoupila do předvolební kampaně. Varovala totiž, že Scholz by mohl po zářijových volbách vládnout s postkomunistickou stranou Levice. V předvolebních průzkumech sociální demokracie vede před kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU.

Němečtí sociální demokraté (SPD) v posledním průzkumu společnosti Insa upevnili vedení nad konzervativní unií (CDU/CSU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Roste tak šance na vytvoření koaliční vlády levého středu po zářijových volbách do Spolkového sněmu.

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po patnácti letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.

Tokio potvrdilo rekordních 3177 nových případů za den a virus se rychle šíří i v dalších částech Japonska. Denní přírůstky nákaz se nedaří navzdory několik týdnů trvajícímu lockdownu snížit ani v australském Sydney, tamní úřady proto o další měsíc prodloužily uzávěru města. Britská vláda rozhodla, že plně naočkovaní občané zemí EU a USA budou smět do Anglie, aniž by museli do izolace. Německo zřejmě od srpna rozšíří povinnost testování při příjezdu do země. Izrael umožní očkovat děti od pěti let, pokud jim hrozí vážný průběh nemoci.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

Německo bude od středy používat vakcínu AstraZeneca pouze pro očkování lidí starších 60 let. Země ruší stálé kontroly na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, naopak stálá ostraha hranic s Českem je o dalších čtrnáct dní prodloužena. Itálie i Turecko zpřísňují opatření. Rakousko jedná s Ruskem o dodávce milionu dávek vakcíny Sputnik V. V USA po období příznivého vývoje znovu roste denní počet zachycených infekcí. V Izraeli ohlásili novou variantu koronaviru, není ale nebezpečná.