CSU

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Německo má zaplatit takřka čtvrt miliardy eur firmám, které si nasmlouvalo na provozování mýtného pro osobní auta na dálnicích. Projekt před čtyřmi lety odmítl Soudní dvůr EU jako diskriminační, smluvní partneři se ale domáhají náhrady. Ministr dopravy Volker Wissing nechá vypracovat posudek, zda nepochybil jeho předchůdce Andreas Scheuer. Případně po něm hodlá vymáhat náhradu škody.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Šéfové Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU) Armin Laschet a Markus Söder dopisem pozvali Zelené a svobodné demokraty (FDP) k jednáním o společné německé vládní koalici. CDU a její bavorská sestra CSU tvoří na spolkové úrovni unii CDU/CSU, která v nedělních volbách skončila druhá za sociální demokracií (SPD). Se Zelenými a FDP chce vytvořit vládu také sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) si za svého předsedu opět zvolila premiéra Markuse Södera. Ten se v projevu na úvod stranického sjezdu postavil za kancléřského kandidáta Armina Lascheta (CDU), který vede CSU a její celoněmeckou sestru Křesťanskodemokratickou unii (CDU) do parlamentních voleb. Söder rovněž varoval před vznikem levicové vlády, který by podle něj znamenal politický sesuv.

Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová útokem proti kandidátovi sociálních demokratů na budoucího šéfa spolkové vlády Olafu Scholzovi vstoupila do předvolební kampaně. Varovala totiž, že Scholz by mohl po zářijových volbách vládnout s postkomunistickou stranou Levice. V předvolebních průzkumech sociální demokracie vede před kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU.

Němečtí sociální demokraté (SPD) v posledním průzkumu společnosti Insa upevnili vedení nad konzervativní unií (CDU/CSU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Roste tak šance na vytvoření koaliční vlády levého středu po zářijových volbách do Spolkového sněmu.

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po patnácti letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.

Tokio potvrdilo rekordních 3177 nových případů za den a virus se rychle šíří i v dalších částech Japonska. Denní přírůstky nákaz se nedaří navzdory několik týdnů trvajícímu lockdownu snížit ani v australském Sydney, tamní úřady proto o další měsíc prodloužily uzávěru města. Britská vláda rozhodla, že plně naočkovaní občané zemí EU a USA budou smět do Anglie, aniž by museli do izolace. Německo zřejmě od srpna rozšíří povinnost testování při příjezdu do země. Izrael umožní očkovat děti od pěti let, pokud jim hrozí vážný průběh nemoci.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

Německo bude od středy používat vakcínu AstraZeneca pouze pro očkování lidí starších 60 let. Země ruší stálé kontroly na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, naopak stálá ostraha hranic s Českem je o dalších čtrnáct dní prodloužena. Itálie i Turecko zpřísňují opatření. Rakousko jedná s Ruskem o dodávce milionu dávek vakcíny Sputnik V. V USA po období příznivého vývoje znovu roste denní počet zachycených infekcí. V Izraeli ohlásili novou variantu koronaviru, není ale nebezpečná.

Maďarská vládní strana Fidesz se spojí s podobně zaměřenými stranami z Itálie a Polska s cílem přebudovat evropskou pravici. Uvedl to podle agentury Reuters ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán. Orbánův nacionalistický Fidesz ve čtvrtek oficiálně vystoupil z Evropské lidové strany (EPP), která je hlavním konzervativním uskupením v Evropském parlamentu.

Uprostřed velkého energeticko-politického sporu Berlína a Washingtonu uvázlo jedno malé město na severu Německa. Skupina amerických senátorů hrozí sankcemi městu Sassnitz kvůli stavěnému plynovodu Nord Stream 2. Ten má pod mořem obejít území Polska a Pobaltí a otevřít novou cestu ruského plynu do Německa.

Koronavirus výrazně zamíchal kartami na německé politické scéně. Vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se během epidemie těší u voličů popularitě, kterou nepamatuje od léta 2017. Naopak nejsilnější opoziční strana, pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD.

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Sjezd SPD v Berlíně tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. V ní ale sociální demokracie prozatím zůstává.

Alternativa pro Německo (AfD) je nepřítelem, proti němuž je třeba bojovat, je přesvědčen bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Řekl to na sjezdu sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) s tím, že se politici AfD chtějí vrátit do 30. let, tedy do doby, kdy se moci ujal nacistický vůdce Adolf Hitler.