U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.

Lidé protestující proti akci se vybavili českými vlajkami a transparenty, které připomínaly zločiny nacismu a hájily poválečné prezidentské dekrety. Oba tábory si vyměňovaly názory, převážně poklidně, dialog ale komplikovala jazyková bariéra. Přišla také žena s rudým praporem nebo muž, jenž měl na transparentu jméno předáka sudetských Němců Bernda Posselta, ovšem místo dvou písmen „s“ v příjmení namaloval hákové kříže, symboly nacismu.

Jedním problematickým nápisem s vyobrazením připomínajícím hákový kříž se zabývali podle mluvčího Pavla Švába také policisté. „Muže s transparentem jsme ztotožnili. Podle prvotních informací by se nemělo v této verzi jednat o protiprávní jednání, nicméně situaci ještě prověřujeme,“ uvedl.

Tajemník městské části Brno-střed Petr Štika účast krátce před 14:00, tedy oficiálním začátkem sousedské slavnosti, odhadl na šest set lidí. U stolů s bílými ubrusy se však lidé začali usazovat už kolem poledne. Po 14:00 pak začala folklorní vystoupení dětí i dospělých z Německa i Česka, zněl cimbál i dechovka. Lidé si u stánků mohli koupit pivo, klobásu i další občerstvení. Na pořádek dohlížela soukromá bezpečnostní agentura i policisté.

Sudetští Němci jsou v Brně na pozvání festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi kulturami, národy i náboženstvími. Je to poprvé, co se sjezd SdL koná v Česku. „Zatím velká vděčnost a radost,“ zhodnotil dosavadní průběh festivalu jeho spoluzakladatel David Macek.

Protestující mu nevadí. „Aspoň uvidí na vlastní oči, kdo jsou a kdo nejsou sudetští Němci, jak to vypadá, když se někde sejdou,“ vysvětlil Macek. „Prosím pěkně, tohle je to, čeho se přes 35 let česká společnost v některých svých částech děsí,“ dodal.

Meeting Brno i sjezd sudetských Němců předznamenala čtvrteční společná pieta za oběti holocaustu na brněnském hlavním nádraží. Zúčastnilo se jí podle policie asi pět set lidí, z toho stovka protestujících, kteří s konáním sjezdu SdL na českém území nesouhlasí.

Další protest spojený se stavbou barikády z papírových krabic se v pátek dopoledne konal před výstavištěm, které o víkendu hostí hlavní část sjezdu. Současně se sousedskou slavností na Moravském náměstí se koná demonstrace na náměstí Svobody.

Protest proti konání sjezdu SdL v Brně
Zdroj: ČTK/Václav Šálek

V brněnském Besedním domě se v pátek také udělovaly sudetoněmecké kulturní ceny. Velkou cenu získala spisovatelka Petra Laurin z Jablonce nad Nisou, která píše o historii Němců z Jizerských hor, ale také sepsala pověsti a pohádky z této oblasti. Druhou oceněnou byla česká muzikoložka Vlasta Reittereová, cenu získal také francouzský spisovatel Timothée Demeillers. Posledním oceněným je šéfredaktor kulturního časopisu Sudetenland Ralf Heimrath.

Nahrávám video

Přijede i bavorský premiér

V neděli do Brna zavítá i bavorský premiér Markus Söder, který na výstavišti pronese projev. Bavorští premiéři jsou tradičně patrony sudetských Němců a pravidelně se účastní jejich sjezdů. Většina sudetských Němců po válce našla útočiště právě v Bavorsku.

„Sudetští Němci jsou stavitelé mostů pro mír a smíření v Evropě,“ prohlásil Söder. Označil je také za průkopníky německo-českého přátelství. „Sudetští Němci pečují o tradice a vzpomínky na starou vlast, ale vždy do popředí kladou to, co spojuje,“ dodal. Podle něj je to v době globálních krizí a válek „silný signál společné budoucnosti v srdci Evropy“.

Kromě bavorského premiéra, kterého později v Praze přijme prezident Petr Pavel, dorazí na sjezd i německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, Söderův kolega z bavorské CSU. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v návaznosti na protesty proti sjezdu prohlásil, že obě země musí „vzájemně odvést ještě hodně práce na usmíření“.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 16 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 17 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
9. 6. 2026

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
9. 6. 2026

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
9. 6. 2026

V centru Brna jezdí auta po chodníku. Kvůli opravám vznikla kuriozní objížďka

Řidiči i chodci se od pondělního rána potýkají s komplikacemi v centru Brna. Kvůli přestavbě teplárenské sítě uzavřely Teplárny Brno část Benešovy ulice. Auta proto v jednom směru využívají chodník. Omezení potrvá až do poloviny října. Nová uzavírka zároveň začala také v ulici Kšírova, kde vodárny mění poruchový vodovodní řad.
8. 6. 2026

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
6. 6. 2026Aktualizováno6. 6. 2026
Načítání...