Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
Největší vlna protestů od Pazova nástupu k moci nemá jedinou příčinu. Vznikla propojením několika sektorových sporů, které se nahromadily na pozadí hospodářské krize. Bolívie se dlouhodobě potýká s vysokou inflací, nedostatkem cizí měny, problémy se zásobováním palivem a růstem životních nákladů. Právě ekonomická situace spojuje požadavky odborů, učitelů, horníků, dopravců, rolnických organizací i domorodých skupin obyvatel.
Napětí vyvolala mimo jiné i agrární reforma, kterou Pazova administrativa prosadila koncem března. Zákon měl rolníkům usnadnit přístup k úvěrům, protože by mohli půdu využít jako záruku. Kritici se ale obávali, že otevře cestu ke komercializaci půdy a jejímu soustřeďování v rukou větších zemědělských a agroprůmyslových aktérů. Parlament zákon v polovině května v reakci na protesty a blokády zrušil, hnutí už se ale mezitím rozšířilo o další skupiny a požadavky.
Odbory a učitelé žádají vyšší mzdy, dopravci upozorňují na nedostatek paliv, horníci požadují mimo jiné revizi smluv a změny v těžebních pravidlech, uvádí agentura Reuters. Rolnické a domorodé organizace vedle odmítnutí pozemkové reformy kritizují i celkové směřování vlády, kterou obviňují z příklonu k podnikatelským elitám.
Britský deník The Guardian popisuje protesty jako mobilizaci různých skupin s odlišnými zájmy, které spojuje kritika vlády a její reakce na hospodářskou krizi. Část demonstrantů nyní žádá i odchod prezidenta, který je ve funkci teprve půl roku.
Paz nastoupil do úřadu 8. listopadu 2025 po téměř dvou dekádách vlády Hnutí za socialismus (MAS). Zemi převzal v době vážné hospodářské krize, s inflací přes dvacet procent, téměř vyčerpanými devizovými rezervami, nedostatkem dolarů a problémy s dovozem pohonných hmot.
Ve volbách sliboval změnu ekonomického kurzu, stabilizaci veřejných financí, větší roli soukromého sektoru a lepší vztahy se Spojenými státy. Podle analytiků ale jeho vítězství neznamenalo jednoznačný mandát pro konkrétní program. Část voličů ho podpořila spíše jako alternativu k vyčerpané éře MAS.
La Paz ochromily blokády
Nejviditelnějším projevem protestů jsou silniční blokády, které zasáhly hlavně přístupové cesty do La Pazu, kde sídlí vláda, a do sousedního El Alta. Doprava byla narušena i v dalších částech země, včetně tras směrem do Peru a Chile. Blokády omezily dodávky potravin, paliva, zdravotnického materiálu i kyslíku pro nemocnice.
V La Pazu kvůli nedostatku pohonných hmot prakticky nefunguje veřejná doprava, banky uzavřely své pobočky a část škol přešla na on-line výuku. V administrativním centru země se prudce zdražily základní potraviny, například cena kuřecího masa vzrostla až o 300 procent.
„Je těžké být ve městě La Paz. Je to, jako bychom byli obklíčeni,“ popsala agentuře Reuters obyvatelka města Ana Uriaová.
Úřady se pokusily zásobování obnovit pomocí leteckého mostu a takzvaného humanitárního koridoru. Do víkendové operace na uvolnění cest do La Pazu se podle médií zapojilo zhruba 3500 policistů a vojáků. Cílem bylo umožnit průjezd potravin, léků, paliva a lékařského kyslíku do města. Blokády se ale po odchodu bezpečnostních složek na některých místech obnovily.
Během operace došlo k několika střetům s demonstranty. Při sobotním zásahu úřady podle agentury AFP uvedly nejméně 57 zadržených, po dalších střetech na začátku týdne média psala o více než stovce zadržených.
Protesty si podle deníku The Guardian vyžádaly už čtyři mrtvé; jeden demonstrant měl zemřít při střetech a další tři lidé podle bolivijských úřadů poté, co jim zablokované cesty znemožnily dostat se včas k lékařské péči.
Změny ve vládě
Paz v reakci na protesty ve středu oznámil, že připravuje obměnu kabinetu. Ten má podle něj lépe reagovat na požadavky jednotlivých sektorů. První změnu vláda provedla o den později, kdy rezignoval ministr práce Edgar Morales. Svůj odchod zdůvodnil snahou přispět k uklidnění situace a „pacifikaci“ země. Prezident následně do čela resortu jmenoval ústavního právníka ajmarského původu Williamse Bascopého.
Výměna ministra ale odbory neuklidnila. Bolivijská dělnická centrála, která patří k hlavním aktérům protestů, jeho jmenování podle deníku El País zlehčila a dál trvá na Pazově odchodu. „To, co teď chceme, je rezignace prezidenta,“ uvedli její členové.
Paz zároveň ve středu navrhl vznik Hospodářské a sociální rady, v níž by měli zasednout i zástupci mobilizovaných skupin. Rada by měla sloužit jako prostor pro jednání mezi vládou, výrobními sektory a sociálními hnutími. „Prezident nemůže být všude, prezident nemůže vyřešit všechny problémy,“ uvedl Paz v souvislosti s chystanými změnami. Podle El País také připustil, že se jeho vládě nepodařilo dostatečně přiblížit části společnosti.
Centristický prezident zároveň ujistil, že vláda nebude privatizovat strategické státní podniky, a slíbil, že nepodpoří připravovaný zákon proti blokádám, který sociální hnutí odmítají. Zároveň ale požádal o vytvoření dalšího humanitárního koridoru, aby se do La Pazu a okolí mohly dostat potraviny, palivo a kyslík pro nemocnice.
Samotnou rezignaci však odmítá. Tvrdí, že vláda je připravena řešit sociální a ekonomické požadavky, nikoli však vyjednávat s těmi, kdo podle něj usilují o narušení demokratického pořádku nebo se podílejí na násilnostech.
„Je vandalismus legitimní? Ne. A já nebudu jednat s vandaly. Nepleťme si jednotlivé sektory s určitými jednotlivci nebo lidmi, jejichž motivací je přerušit demokracii,“ uvedl prezident.
Podle Paze stojí za částí protestů i bývalý prezident Evo Morales. Ten se od konce roku 2024 zdržuje v regionu Chapare v centrální Bolívii, kde má dlouhodobě silné zázemí mezi svými příznivci a pěstiteli koky. Exprezident zároveň čelí trestnímu řízení kvůli obvinění z obchodování s lidmi v případu nezletilé dívky, která podle prokuratury otěhotněla během jeho prezidentského mandátu. V květnu soud nařídil Moralesovo zadržení poté, co se nedostavil k jednání.
Paz a jeho spolupracovníci tvrdí, že někdejší lídr MAS využívá sociální nespokojenost k oslabení nové vlády a zároveň k odvrácení pozornosti od vlastních právních problémů. Morales odmítá jak obvinění v trestní kauze, tak tvrzení, že protesty podněcuje. Současnou mobilizaci popisuje jako odpor proti „neoliberálnímu“ směřování země a tvrdí, že vláda ignoruje strukturální problémy.
- Evo Morales je bývalý bolivijský odborový předák a první prezident Bolívie domorodého původu.
- Narodil se v roce 1959 do chudé ajmarské rodiny. V mládí pásl lamy, později se zapojil do odborového hnutí pěstitelů koky.
- V 90. letech stál u vzniku Hnutí za socialismus (MAS). Do parlamentu byl zvolen v roce 1997, v prezidentských volbách zvítězil v roce 2005 a vládl od roku 2006 do roku 2019. Jako prezident prosazoval například znárodnění energetického sektoru, posílení práv původních obyvatel a práva pěstitelů koky.
- V roce 2019 odešel z funkce po sporných prezidentských volbách a rozsáhlých protestech.
- V posledních letech zůstal jednou z nejvýraznějších postav bolivijské politiky, ačkoli Hnutí za socialismus se postupně rozštěpilo.
- Od konce roku 2024 se Morales zdržuje v regionu Chapare v centrální Bolívii, kde má silnou podporu mezi pěstiteli koky.
- V květnu 2026 soud znovu vydal příkaz k jeho zadržení poté, co se nedostavil k jednání v případu obchodování s nezletilou. Morales obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politické pronásledování.
Zdroje: Encyclopedia Britannica, al-Džazíra, El País
Americká podpora prezidenta
Bolivijská vláda se kvůli situaci v zemi obrátila také na Organizaci amerických států (OAS) a požádala ji o podporu při ochraně demokratického a ústavního pořádku. Tvrdí, že část protestů už překračuje rámec legitimní sociální mobilizace a směřuje k institucionální destabilizaci.
Nejvýraznější podporu Pazově vládě zatím vyjádřily Spojené státy. Jejich vztahy s Bolívií se začaly zlepšovat právě po Pazově nástupu k moci; nový prezident se po letech napětí za vlád MAS snažil obnovit užší spolupráci s Washingtonem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio nyní varoval, že Washington nedovolí, aby demokraticky zvolené představitele v regionu svrhli „zločinci a obchodníci s drogami“. Americký velvyslanec při OAS Leandro Rizzuto zároveň uvedl, že Spojené státy odsuzují jakýkoli pokus podkopat demokratický proces v Bolívii násilím nebo zastrašováním.
Naopak levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro protesty označil za „lidové povstání“ a jeho vláda nabídla zprostředkování dialogu. Bolivijská vláda ale Petrovy výroky označila za vměšování do vnitřních záležitostí a kolumbijskou velvyslankyni Elizabeth Garcíovou prohlásila za nežádoucí osobu. Kolumbie následně odpověděla obdobně a nařídila odchod vedoucího bolivijského velvyslanectví v Bogotě.
Prezident Kolumbie rozhodnutí zkritizoval s tím, že Bolívie „sklouzává k extremismu“, pokud vyhostila velvyslankyni kvůli nabídce dialogu a mediace. Bolivijské ministerstvo zahraničí naopak uvedlo, že postupovalo v souladu s mezinárodním právem a že vyhoštění neznamená přerušení diplomatických vztahů s Kolumbií.
