Ekonomická krize

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Turecké úřady skokově zdražily elektřinu a plyn, domácnostem o pětinu, průmyslu o polovinu. Jako důvody citovaly globální vlivy včetně dopadů války na Ukrajině a pandemie. Očekává se, že krok přispěje k dalšímu růstu meziroční míry inflace, která dosahuje bezmála osmdesáti procent. Podle kritiků k růstu cen výrazně přispívá kontroverzní úroková politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ta dopadá i na zdejší tradiční produkci lískových oříšků.

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením.

Zástupci opozičních stran se chystají na Srí Lance jednat o sestavení nové vlády. Premiér i prezident nabídli při sobotních bouřlivých protestech rezignaci. Demonstranti vtrhli do rezidence prezidenta Gotabaji Radžapaksy a zapálili sídlo předsedy vlády Ranila Vikremesingheho. Srílančané protestují proti hluboké ekonomické krizi, z níž viní vládu.

Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Vlnu kontroverzí spustilo v Turecku video namířené proti Syřanům. Extrémně pravicového politika, který za ním stojí, chtějí úřady stíhat kvůli podezření z podněcování nenávisti. Kvůli ekonomické krizi a blížícím se volbám však kolem přítomnosti milionů běženců v zemi panuje stále výbušnější atmosféra, uvádí zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.

Doznívají připomínky vzniku Československa. Byl nečekaným důsledkem první světové války, identita Čechoslováka neexistovala, říká historik Jakub Rákosník, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. V sobotním Interview ČT24 také připomněl, že fake news doprovázející pandemii nepovažuje za nic nového. Inovace vždy vzbuzuje podezření, míní.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

Ropa výrazně zdražuje, přispívá k tomu optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala do recese. Ekonomika USA by ve 2. čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, nicméně šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století. Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur. Plné oživení  globální ekonomiky v roce 2021 není pravděpodobné, soudí šéfka MMF. Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření výrazně posílily.

Scénáře už dávno nepíší jen filmaři a televizní tvůrci; experti z Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych, Jakub Eberle a Jan Hornát ve společné analýze předkládají tři možnosti vývoje, kterým projde mezinárodní politika a střední Evropa po stávající pandemii nového typu koronaviru. A vedle pozitivní vize hlubší spolupráce nebo navázání na trendy před krizí je podle nich ve hře i rozbití globalizovaného světa až do podoby rivalizujícího „nového středověku“.

Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Jsou to horší čísla nejen než za finanční krize před deseti lety, kdy nezaměstnanost vystoupala nanejvýš na deset procent, ale také od velké hospodářské krize třicátých let minulého století. Vyplývá to z pátečních údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.

Je iluzorní tvrdit, že stávající pandemie nemoci COVID-19 představuje pro mladou generaci první zatěžkávací zkoušku, píše ve svém komentáři filosof Milan Hanyš z Karlovy Univerzity. A upozorňuje, že dnešní třicátníci vstupovali na trh práce během hospodářské krize a svůj dospělý život startovali i navzdory vyhladovělému trhu s bydlením.

Obyvatelé řady venezuelských měst se potýkají s nedostatkem benzinu. U některých čerpacích stanic se tvoří až kilometrové fronty a panují obavy, že propuknou násilnosti. Armáda již začala dohlížet na prodej pohonných hmot. Příčinou nedostatku je vážná ekonomická krize i sankce. Venezuela má paradoxně největší zásoby ropy na světě.

Plastika Entropa Davida Černého zobrazovala stereotypy o unijních zemích. Výtvarník ji vytvořil roce 2009 u příležitosti českého předsednictví Evropské unii. Velká Británie však v díle chyběla. Chybět se pak rozhodla i ve skutečnosti. To je jedna ze změn, jimiž EU prošla od českého vstupu. Chronologicky první byla Lisabonská smlouva, která měla adaptovat Unii na rozšíření. Pak už Evropa reagovala na turbulentní vývoj událostí. Politici hledali odpovědi na ekonomickou krizi, na nebývale velké množství lidí klepajících na evropské dveře a na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.