Rozjel se vlak, který nemá jasný směr a my ho neřídíme, říká jihočeský hejtman Kuba k daňovým změnám

26 minut
Martin Kuba: Občanští demokraté se chytili do pasti
Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

„Myslím, že celé je to výsledkem toho, že víceméně nefunguje žádná koaliční vláda, která by prosazovala svůj jasný program,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Hnutí ANO se chová tak, že když se zvyšují výdaje, tak hlasuje s levicí a na snižování daní si hledá hlasy v pravici. ODS se teď do té pasti trochu chytila,“ dodal.

Podle Kuby se občanští demokraté nechali vmanévrovat do nepříjemné pozice. „ODS je dlouhodobě trochu postižena tím, že za vlády s TOP 09, kdy byla ekonomická krize, nesnižovala dostatečně daně. To je syndrom, který si nese. Takže řada poslanců a členů ODS má pocit, že kdykoliv se objeví příležitost daně snížit, tak to mají udělat,“ uvedl Kuba.

On sám se zrušením superhrubé mzdy nebo snižováním daní ve schválené podobě nesouhlasí. „Myslím si, že už není rok 2017. Procházíme covidovou krizí, která je extrémní a zasáhla celou ekonomiku. Myslím si, že to snižování daní nebo zrušení superhrubé mzdy mělo být v téhle chvíli provedeno trochu jinak,“ podotkl bývalý ministr.

Peníze se musí vracet zpátky do ekonomiky, zdůrazňuje Kuba

Ministerstvo financí tvrdí, že díky zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent si polepší víc než čtyři miliony zaměstnanců. U průměrné mzdy 34 271 korun jde o 1736 korun měsíčně. Podle řady odborníků ovšem změna přinese více peněz spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy už totiž v řadě případů daně neplatí, a to například i kvůli využívání řady odečitatelných položek, jako je sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.

„Já osobně bych preferoval, kdybychom se víc zaměřili na tu odčitatelnou položku na poplatníka. Tím, že ji navýšíte, tak tím ty peníze necháte více u té nízko až středně příjmové skupiny. To jsou lidé, kteří nežijí v takovém nadbytku a mají ještě potřebu si řadu věcí koupit,“ řekl Kuba s tím, že je potřeba, aby se tyto peníze vracely zpět do ekonomiky.

„Když člověk bere 150 tisíc a vy mu necháte v peněžence každý měsíc navíc 5 nebo 7 tisíc, tak on je neutratí,“ ilustroval. ODS podle něj měla v tomto ohledu přijít s vlastním návrhem.

Občanští demokraté měli stanovit jasné podmínky, míní Kuba

Podle Národní rozpočtové rady jsou schválené změny největším zásahem do daňových příjmů v historii země. Podle kritiků se odrazí nejen ve výpadku v příjmech státu, ale dopadnou i na rozpočty krajů a obcí. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

Dopady na samosprávy kritizuje i Kuba. Podle něj měla ODS přijít s jasnými podmínkami, za kterých návrh podpoří. „Mělo padnout – ano, my vám podpoříme nějaké kroky, ale chceme slyšet, kde ty peníze ve státním rozpočtu ušetříte a chceme mít jistotu, že nerozeběhneme proces, kdy připravíme obce a kraje o peníze. To mě trochu děsí, že se rozjel vlak, který nemá jasný směr, a my, jako ODS, ho neřídíme,“ vyjádřil obavy jihočeský hejtman.

Dodal, že s šetřením by se mělo začít primárně u státní správy. Ta je podle něj příliš nákladná a neefektivní. „Tempo veřejné správy proti tomu, co musí podstupovat všichni lidé ve svých firmách, je opravdu nesrovnatelné. Bohužel už si jako společnost zvykáme na to, že to tempo na úřadech je přirozené a normální, ale ono není. Je třeba si uvědomit, že ti lidé ve firmách by často zvládali práci za dva nebo za tři úředníky,“ řekl Kuba.

Problém vidí také v tom, že taková místa zřizuje stát. „Stát kraji dává určitou agendu a také vám nařídí, koho můžete a nemůžete vyhodit. Já nechci, aby na krajském úřadě sedělo o jednoho jediného úředníka víc, než je tam třeba. Lidé si je platí ze svých daní a buď si budou platit úředníky, kteří nemají moc co na práci, nebo si za ty peníze postavíme třeba školky,“ dodal Kuba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin za týden zdražil o desítky haléřů, nafta skoro o korunu

Pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu zrychlily zdražování. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o 71 haléřů na 34,48 koruny za litr, nafta stála ve středu 33,13 koruny za litr, což bylo o 89 haléřů víc než o týden dřív, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení paliv o desítky haléřů za litr očekávají analytici také v následujícím týdnu, pak by se měl podle nich nárůst nejspíš zastavit.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko má podporu v EU pro revizi emisních povolenek

Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, míní Kalousek

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.
před 16 hhodinami

Průlom, nebo mezikrok? Kupka a Kolovratník se přeli o řidičácích i infrastruktuře

Řidičský průkaz půjde vyřešit on-line a lidem přijde do výdejního boxu, oznámilo ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS). Poslanec Martin Kolovratník (ANO) to označil za dobrý, ale nikoliv převratný krok i s ohledem na to, jak často lidé chodí pro řidičák. Oba politici se v Událostech, komentářích přeli i o dopravní infrastruktuře navázané na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Ta se ale už nestihne ve sněmovně projednat.
před 20 hhodinami

Česko bylo loni třetím největším výrobcem aut v EU

Česká republika loni vyprodukovala stejně vozidel jako Francie a Itálie dohromady, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Největší česká automobilka Škoda Auto ve svých závodech vyrobila skoro 900 tisíc aut, v Evropě se stala jednou z nejprodávanějších. Celkem české automobilky vyrobily jeden a půl milionu vozidel, což je historicky nejvíce. Letos firmy na začátku roku zpomalily, ale produkce se podle představitelů sdružení vrací ke zdravému tempu.
včera v 05:35

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025
Načítání...