Rozjel se vlak, který nemá jasný směr a my ho neřídíme, říká jihočeský hejtman Kuba k daňovým změnám

Nahrávám video

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

„Myslím, že celé je to výsledkem toho, že víceméně nefunguje žádná koaliční vláda, která by prosazovala svůj jasný program,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Hnutí ANO se chová tak, že když se zvyšují výdaje, tak hlasuje s levicí a na snižování daní si hledá hlasy v pravici. ODS se teď do té pasti trochu chytila,“ dodal.

Podle Kuby se občanští demokraté nechali vmanévrovat do nepříjemné pozice. „ODS je dlouhodobě trochu postižena tím, že za vlády s TOP 09, kdy byla ekonomická krize, nesnižovala dostatečně daně. To je syndrom, který si nese. Takže řada poslanců a členů ODS má pocit, že kdykoliv se objeví příležitost daně snížit, tak to mají udělat,“ uvedl Kuba.

On sám se zrušením superhrubé mzdy nebo snižováním daní ve schválené podobě nesouhlasí. „Myslím si, že už není rok 2017. Procházíme covidovou krizí, která je extrémní a zasáhla celou ekonomiku. Myslím si, že to snižování daní nebo zrušení superhrubé mzdy mělo být v téhle chvíli provedeno trochu jinak,“ podotkl bývalý ministr.

Peníze se musí vracet zpátky do ekonomiky, zdůrazňuje Kuba

Ministerstvo financí tvrdí, že díky zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent si polepší víc než čtyři miliony zaměstnanců. U průměrné mzdy 34 271 korun jde o 1736 korun měsíčně. Podle řady odborníků ovšem změna přinese více peněz spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy už totiž v řadě případů daně neplatí, a to například i kvůli využívání řady odečitatelných položek, jako je sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.

„Já osobně bych preferoval, kdybychom se víc zaměřili na tu odčitatelnou položku na poplatníka. Tím, že ji navýšíte, tak tím ty peníze necháte více u té nízko až středně příjmové skupiny. To jsou lidé, kteří nežijí v takovém nadbytku a mají ještě potřebu si řadu věcí koupit,“ řekl Kuba s tím, že je potřeba, aby se tyto peníze vracely zpět do ekonomiky.

„Když člověk bere 150 tisíc a vy mu necháte v peněžence každý měsíc navíc 5 nebo 7 tisíc, tak on je neutratí,“ ilustroval. ODS podle něj měla v tomto ohledu přijít s vlastním návrhem.

Občanští demokraté měli stanovit jasné podmínky, míní Kuba

Podle Národní rozpočtové rady jsou schválené změny největším zásahem do daňových příjmů v historii země. Podle kritiků se odrazí nejen ve výpadku v příjmech státu, ale dopadnou i na rozpočty krajů a obcí. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

Dopady na samosprávy kritizuje i Kuba. Podle něj měla ODS přijít s jasnými podmínkami, za kterých návrh podpoří. „Mělo padnout – ano, my vám podpoříme nějaké kroky, ale chceme slyšet, kde ty peníze ve státním rozpočtu ušetříte a chceme mít jistotu, že nerozeběhneme proces, kdy připravíme obce a kraje o peníze. To mě trochu děsí, že se rozjel vlak, který nemá jasný směr, a my, jako ODS, ho neřídíme,“ vyjádřil obavy jihočeský hejtman.

Dodal, že s šetřením by se mělo začít primárně u státní správy. Ta je podle něj příliš nákladná a neefektivní. „Tempo veřejné správy proti tomu, co musí podstupovat všichni lidé ve svých firmách, je opravdu nesrovnatelné. Bohužel už si jako společnost zvykáme na to, že to tempo na úřadech je přirozené a normální, ale ono není. Je třeba si uvědomit, že ti lidé ve firmách by často zvládali práci za dva nebo za tři úředníky,“ řekl Kuba.

Problém vidí také v tom, že taková místa zřizuje stát. „Stát kraji dává určitou agendu a také vám nařídí, koho můžete a nemůžete vyhodit. Já nechci, aby na krajském úřadě sedělo o jednoho jediného úředníka víc, než je tam třeba. Lidé si je platí ze svých daní a buď si budou platit úředníky, kteří nemají moc co na práci, nebo si za ty peníze postavíme třeba školky,“ dodal Kuba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 5 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 16 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 20 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.