Představitelé krajů mají obavy z dopadu schválených daňových změn na krajské rozpočty. S vládou proto chtějí hejtmani jednat o kompenzacích pro samosprávy. Sněmovna v noci na pátek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl u daně z příjmů fyzických osob sazby 15 procent a 23 procent z hrubé mzdy.
Daňový balíček bude nutit kraje ke škrtům. Hejtmani ale věří, že ještě domluví kompenzace
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že dopad tohoto hlasování na příjmy veřejných rozpočtů bude zhruba kolem 130 miliard. Z toho na státní rozpočet 87 miliard, na rozpočty obcí a měst 31 miliard a na rozpočty krajů 12 miliard.
Připustila, že jde o velkou ránu do veřejných financí, ale zdůraznila, že půjde o přechodné opatření, zřejmě dvouleté.
Za dobrou zprávu pro lidi, kterým se zvýší příjem, označil daňové změny hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). „Pro kraje, města a obce to je naopak špatná zpráva, protože se budou muset vyrovnat s výpadkem v příjmech.“
Roční výpadek na daních jen pro šestnáctitisícový Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde je starostou, odhadl Holiš na pět až deset milionů korun. „U kraje to bude více než desetinásobek, bavíme se řádově o částce mezi 100 až 250 miliony korun,“ uvedl hejtman.
Kraje začnou škrtat
Olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN) odhaduje, že daňové změny způsobí kraji výpadek téměř 800 milionů korun ročně. „Je to obrovská částka a budeme s tím mít opravdu velké potíže,“ řekl. Připomněl, že příjmy kraje už tak negativně ovlivní dopady pandemie koronaviru. Podle Suchánka bude velký problém tak výraznému propadu příjmů přizpůsobit výdaje krajského rozpočtu.
Sněmovnou schválená daňová opatření kritizuje ve vztahu ke krajskému rozpočtu také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). „Teď budu mít při práci s rozpočtem v ruce jen červenou tužku a škrtat,“ varoval. Lidem vzkázal, že až budou mít dojem, že kraj není schopen nic opravit či postavit, mají volat přímo na vládu. Jihomoravský kraj očekává příští rok propad příjmů ze sdílených daní skoro 1,4 miliardy korun oproti loňsku. Většina výpadku jde právě na vrub daňovým změnám.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) čeká, že kraj přijde ročně o zhruba 750 milionů. „S přijetím zákona o zrušení superhrubé mzdy nebyla přijata žádná kompenzační opatření vůči samosprávám,“ stěžuje si Vondrák, který je zároveň poslancem. „Absolutně nezbytné bude v co nejkratší době rozhodnout o novém rozpočtovém určení daní,“ uvedl.
Odložené investice a vyjednávání o kompenzaci
Výpadek příjmů v řádu stamilionů korun očekává v krajském rozpočtu náměstkyně karlovarského hejtmana Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Zatím jde o odhad mezi 200 až 400 miliony korun,“ uvedla. Kraje se podle ní budou snažit získat od státu kompenzace a stejný přístup čeká od měst a obcí.
O dalších 540 milionů korun přijde podle odhadů příští rok Liberecký kraj, což ohrozí investice a některé služby, obává se hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Dodal, že asociace krajů chce s vládou intenzivně jednat o změně rozpočtového určení daní, která by aspoň částečně vrátila veřejným rozpočtům vzniklý výpadek.
Poměrně zásadní dopad na hospodaření kraje budou mít daňové změny i podle náměstka plzeňské hejtmanky pro ekonomiku Pavla Karpíška (ODS). Původní odhad výpadku příjmů byl podle něj kolem 300 až 350 milionů korun. „V těch nejdrastičtějších odhadech i ministerstva financí, když počítali tu nejhorší variantu, tak by to mohlo být i 800 milionů. Pokud by to tak bylo, tak skoro můžeme zhasnout, zamknout a jít,“ uvedl Karpíšek.
Při naplnění drastičtějších predikcí propadu daňových výnosů příští rok by kraj podle něj nejen že nemohl investovat do nových akcí, ale do delšího období by se musela rozložit i údržba majetku kraje. Nižší by byly dotační programy, na které se dlouhodobě spousta obcí i subjektů spoléhala.
Daňové změny budou znamenat pro Královéhradecký kraj další snížení příjmů. Nyní může propad příjmů v celkovém objemu rozpočtu kraje být až 700 milionů korun, řekl hejtman Martin Červíček (ODS). Při sestavování rozpočtu vedení kraje dosud předpokládalo pokles příjmů zhruba o 500 milionů korun.
„Tento výpadek znamená velký tlak při sestavování rozpočtu kraje nejen na zajištění provozu Královéhradeckého kraje, ale i na zahájení všech jeho plánovaných investic,“ uvedl Červíček. Podle něj je chybou, že tento krok přichází ve chvíli, kdy se krize způsobená epidemií koronaviru projevuje v ekonomice a má vliv i na veřejné rozpočty. „Chápu princip snižování daní a souhlasím, že je správné nechat peníze lidem. Je to daleko efektivnější přístup, než když co nejvíce vybíráte a pak to často i nepříliš smysluplně přerozdělujete. Na druhou stranu nejsem nadšený, že tento krok přichází v tuto chvíli,“ řekl.
Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci. Návrh nyní posoudí Senát.