Sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, spolu se zrušením superhrubé mzdy snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměnovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. Daňový balíček nyní poputuje k projednání do Senátu. Sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok.
Zaměstnancům by měla v příštím roce klesnout daň z příjmů na 15 procent, rozhodla sněmovna
Sněmovna schválila změny v daních (zdroj: ČT24)
Poslanci začali daňový balíček projednávat ve čtvrtek večer ve třetím čtení. Balíček předpokládá například zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám, dále pak vyšší zdanění cigaret či snížení spotřební daně z nafty.
Strany vládní koalice se ale předem nedokázaly dohodnout na sazbě daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. To přitom byla nejvýznamnější změna v balíčku s mnohamiliardovým dopadem na státní rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) přednesli dva odlišné pozměňovací návrhy. Rozhodnout mezi nimi proto museli až poslanci.
Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek po hlasování uvedl, že přijaté změny povedou v příštím roce k rozpočtovému schodku přes 400 miliard korun a Česko tak bude jednou z mála zemí, které budou mít v roce 2021 vyšší deficit než v roce 2020. Dodal, že si toho všimnou negativně i finanční trhy a státu se to prodraží na dluhové službě. Navíc to podle něho ovlivní dlouhodobou udržitelnost důchodového a zdravotního systému.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu řekla, že dopad tohoto hlasování na příjmy veřejných rozpočtů bude zhruba kolem 130 miliard. Z toho na státní rozpočet 87 miliard, na rozpočty obcí a měst 31 miliard a na rozpočty krajů 12 miliard. Připustila, že jde o velkou ránu do veřejných financí, ale zdůraznila, že půjde o přechodné opatření.
Sněmovnou přitom nedávno prošel v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021, který předpokládá deficit 320 miliard korun. Do něho ještě nebyly započteny dopady připravovaného daňového balíčku.
Největší snížení daní versus dopad na rozpočet
Je to největší snížení daní v novodobé historii, tak ministryně financí podpořila Babišův návrh v diskusi před hlasováním. Uvedla, že bude přínosem pro převážnou část ze 4,5 milionů zaměstnanců. Dodala, že příští rok navíc zřejmě neporostou mzdy v soukromém sektoru ani platy ve státní sféře (s výjimkou učitelů). U státních zaměstnanců sama navrhla zmrazení platů. Varovala zároveň, že Hamáčkův návrh by zhoršil situaci osob samostatně výdělečně činných.
Premiér nebyl v době projednávání daňových změn ve sněmovně přítomen.
Hamáček naopak upozornil, že Babišův návrh povede ke každoročnímu výpadku příjmů ve výši kolem 90 miliard korun. A to ne po dva roky, jak Hamáček předpokládal po diskusi v koalici a jak to podporuje i prezident republiky Miloš Zeman. „Ale v zákoně to nikde není, že je to na dva roky,“ zdůraznil předseda ČSSD s tím, že to ho zaráží. Znamenalo by to tedy podle něho každoroční propad po dobu určitě delší než dva roky. Z toho soudí, že by to vedlo k budoucímu zhoršení kvality veřejných služeb („místo spíše německé kvality ke spíše rumunské kvalitě“), nebo jejich privatizaci. Je to splnění snů o rovné dani, jak ji chtěla v minulosti ODS, dodal Hamáček. Připustil, že jeho návrh podaný na poslední chvíli by mohl nechtěně zasáhnout živnostníky.
Piráti ho pak ve sněmovně vybídli, aby se tedy vzdal svého návrhu a podpořil jejich návrh (varianta Mikuláše Ferjenčíka a Tomáše Martínka). Ten podle nich tuto slabinu odstraňuje.
Superhrubá mzda Interview
Ministryně financí řekla, že Babišův návrh nešel z legislativních důvodů napsat jinak. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za obrovský alibismus, že Babiš časové omezení na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě.
Občanský demokrat Zbyněk Stanjura řekl, že to považuje za drobný faul ze strany vlády.
Co navrhl Babiš a co Hamáček
Zatímco Babišův návrh počítal se základní sazbou daně z příjmů 15 procent po zrušení superhrubé mzdy, Hamáčkův s 19 procenty.
Podle Hamáčka bude schválení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent, jak navrhl premiér, znamenat problém především pro sestavení rozpočtu pro rok 2022.
„Na rozdíl od návrhu pana premiéra můj návrh nelikviduje veřejné finance a nedělá sekeru 90 miliard do rozpočtu. Mé opatření vytváří nárok na rozpočet asi 15 miliard, premiérovo 90, což bude znamenat snížení dostupnosti veřejných služeb,“ uvedl ještě před projednáváním ve sněmovně Hamáček.
Nyní je faktické zdanění příjmů zaměstnanců 20,1 procenta.
Babišův návrh
Hamáčkův návrh superhrubé mzdy
Přijaté daňové změny také předpokládají zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám a vyšší zdanění cigaret.
Rozpočtový výbor navrhl do předlohy zařadit například snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr. Zavedeno by mělo být i mimořádné zkrácení odpisové doby u vybraného hmotného majetku, například u strojů nebo aut. Zvýšena má být hranice pro odpisování hmotného majetku a jeho technického zhodnocení z nynějších 40 tisíc korun na 80 tisíc korun. Návrhy výboru poslanci podpořili.
Sněmovna v balíčku schválila také návrh na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka. Ta dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok, příští rok by tak podle něho byla ve výši 34 125 korun.
„My jsme podali návrh na navázání slevy na poplatníka na průměrnou mzdu, což jsme ale podávali jako alternativní návrh vůči návrhu ANO na snížení sazby na 15 procent. Neočekávali jsme, že ve chvíli, kdy sněmovna schválila náš návrh, potom poslanci ANO schválí tu sazbu na 15 procent,“ dodal Ferjenčík.
Prošel také návrh Pirátů zrušit osvobození prodeje cenných papírů od daně z příjmů. Týká se to částky, která převyšuje dvacet milionů za rok. Ministryně Schillerová zaujala k návrhu neutrální postoj.
ODS podpořila Babišův návrh
Poslanec ODS Zbyněk Stanjura ve sněmovně uvedl, že Babišův návrh kopíruje volební program jeho strany, který počítal se zavedením sazby daně z příjmů ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Proto byli občanští demokraté připraveni jej podpořit. Naopak Hamáčkův návrh podle Stanjury zvyšoval daně živnostníkům o čtyři procenta. ODS vidí hlavní problém rozpočtu na výdajové straně, nikoliv na příjmové. „Je to na dlouhou dobu poslední příležitost výrazně snížit daně,“ řekl Jan Skopeček (ODS).
Jan Bartošek z KDU-ČSL vládě vyčetl, že se daňové změny projednávají až šest týdnů před novým rokem. „Daňový systém by měl být předvídatelný a v řádném legislativním procesu,“ zdůraznil s tím, že ani jedno nebylo splněno.
Podle poslance Pirátů Ferjenčíka se vláda tváří, jako kdyby vynalezla perpetuum mobile na peníze. Podle něho předstírá, že dokáže snížit daně, zvýšit výdaje a rozpočet bude fungovat.
Věra Kovářová (STAN) v diskusi několikrát varovala před negativním dopadem Babišova návrhu na veřejné finance, tedy v důsledku i na rozpočty obcí, měst a krajů.
Zástupci SPD i Trikolóry v diskusi ocenili, že Babišův návrh převádí peníze do kapes daňových poplatníků.
Dolejš považoval Babišův návrh za nepřipravený
Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše byl návrh premiéra na zrušení superhrubé mzdy nepřipravený. Uvedl, že vzhledem k sazbám daně z příjmů 15 a 23 procent by znamenal velký výpadek nejen ve státním rozpočtu, ale též v rozpočtech obcí a krajů. Nepřekvapilo jej proto, že představitelé krajů, měst a obcí žádali, aby pozměňovací návrh neprošel, a pokud projde, aby se schválila změna rozpočtového určení daní.
Premiérův návrh nakonec prošel, ale rozpočtové určení daní se nezměnilo.
„Premiér argumentuje, že mají obce na účtech rezervy. Situace v obcích je ale různá, a pokud přijdou o tolik miliard v příštím roce, jak mají kofinancovat evropské projekty, rozběhnout investice? Říkáme, že v krizové situaci nám evropské peníze mohou pomoct, ale obce na kofinancování mít nebudou, pokud neprojde změna rozpočtového určení daní a přitom projde Babišův návrh,“ obává se Dolejš.
Dolejš však upozornil, že i předloha vicepremiéra se sazbami daně z příjmů 19 a 23 procent by také, zároveň s navrhovaným zvýšením daňové slevy na poplatníka o 200 korun měsíčně, měla velké dopady na rozpočet.
Konkrétně by sice úprava daně z příjmů stát přišla na 20 miliard korun, dalších 15 miliard by ale byl dopad zvýšené slevy na poplatníka, uvedl.
Podle propočtů VŠE Babišův návrh podporuje hlavně vysokopříjmové skupiny
Děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer považuje za neuvěřitelné, že v době, kdy už byly schváleny základní parametry státního rozpočtu na rok 2021 (v prvním čtení) se schodkem 320 miliard korun, se teprve projednával návrh, který může příjmy tak výrazně ovlivnit.
Interview ČT24 - Jakub Fischer (zdroj: ČT24)
Podle propočtů VŠE Babišův návrh podporuje hlavně vysokopříjmové skupiny, uvedl Fischer v Interview ČT24. Tyto skupiny by navíc získané peníze daly spíše na spoření, případně je budou utrácet v zahraničí.
Hamáčkův návrh by naopak spíše podpořil nízkopříjmové skupiny, které „půjdou do krámu a peníze tam utratí,“ čili podpoří důležitou spotřebu.