Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček předložil ve sněmovně návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje od příštího roku zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, kterým se má v úterý zabývat sněmovna. Stejný návrh předložil už v pondělí premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který ale navrhuje sazby 15 a 23 procent.
Hamáček navrhl zrušit superhrubou mzdu, chce sazby 19 a 23 procent
3 minuty
Události ČT: Hamáček navrhnul zrušení superhrubé mzdy, chce sazby 19 a 23 procent
Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Národní rozpočtová rada v úterý Babišův návrh odmítla a nedoporučuje, aby ho sněmovna přijala. Návrh podle ní porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).
Hamáček uvádí, že zrušení superhrubé mzdy přináší nižší daňové zatížení zaměstnanců a jde o potřebný krok i významný způsob pomoci těmto lidem. Hamáčkův návrh stejně jako Babišův počítají s tím, že základem daně bude hrubá mzda, tedy příjem zaměstnance, který se už nebude jako dosud navyšovat o odvody zaměstnavatele.
Roční negativní dopad do veřejných rozpočtů odhadl Hamáček v důvodové zprávě na patnáct miliard korun, z toho státní rozpočet by přišel o deset miliard korun.
Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. „Navrhovaná úprava zákona však žádnou povinnost přezkumu po dvou letech neobsahuje,“ uvádí rada. Zavedení patnáctiprocentní sazby daně pouze na dva roky v minulosti doporučil prezident Miloš Zeman.
Hamáček současně v jiném pozměňovacím návrhu navrhl zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 840 na 27 240 ročně, tedy o 2400 korun. Měsíčně by si tak každý zaměstnanec mohl odečíst z daně 2270 korun. Navýšit tuto slevu navrhovali již dříve opoziční poslanci z různých stran, ale nebyli úspěšní. Zvýšit slevu chtějí prostřednictvím daňového balíčku i nyní.
„V předchozích letech jsme byli svědky razantního nárůstu mezd včetně mzdy minimální a na ní navázané úrovně mzdy zaručené. Základní sleva na poplatníka však tento růst nereflektovala,“ uvedl Hamáček ke zdůvodnění svého návrhu.
Negativní dopad svého návrhu do veřejných rozpočtů odhadl na deset miliard korun, z toho státní rozpočet by přišel o 6,6 miliardy, kraje o 0,9 miliardy a obce o 2,3 miliardy korun. O výnosy z daně z příjmů se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi, protože jde o takzvaně sdílenou daň.
Rozpočtová rada Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy odmítla
Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady. V úterý proto jeho návrh odmítla a nedoporučuje, aby ho sněmovna přijala.
Podle rady by totiž pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.
Premiér zároveň navrhl další rozvolnění rozpočtových pravidel. Vláda by tak nemusela například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a takzvaný strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.
„Fakt, že je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti takto závažným způsobem měněn poslaneckým pozměňovacím návrhem, ukazuje na tristní a nezodpovědný přístup vlády k institutu fiskálních pravidel,“ uvedla rada.
Podle ní by takto významná změna měla projít standardním legislativním procesem, prodiskutována by měla být s relevantními institucemi a měla by obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analýzu dopadů. „Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce – obsahuje jak věcné, tak i formální chyby,“ dodala rada.
Zároveň návrh podle ní prohlubuje strukturální deficit až na šest procent HDP příští rok, přičemž návrh rozpočtu počítá s deficitem 4,5 procenta HDP. Babišův návrh počítá následně se snižováním deficitu o 0,5 procentního bodu ročně, což by podle rady vedlo k jeho poklesu na jedno procento až v roce 2031.
„Takové rozvolnění rozpočtové politiky by mělo za následek dlouhodobý nárůst dluhové kvóty, který by vyvrcholil kolem roku 2027, kdy by byla dosažena hranice dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP,“ varovala rada. Analýzy z letošního června přitom odhadovaly, že české veřejné finance na dluhovou brzdu narazí až kolem roku 2043.
Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Babišův návrh tuto maximální výši už neuvádí.
Dosavadní plán vlády na základě schválené novely počítal v souladu s pravidly EU s postupným snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.
