Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
O výměně hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu zemí východního a severního křídla NATO v litevském Vilniusu. „Prostřednictvím turecké strany jsme si vyměnili dokumenty a připravujeme nové propuštění válečných zajatců,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci na okraj summitu lídrů zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí.
V reakci na výsledek druhého kola přímých rozhovorů také obvinil Moskvu, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, nikoli o komplexní příměří, a svůj americký protějšek Donalda Trumpa vyzval, aby uvalil na Rusko sankce. „Opravdu očekáváme, že Trump podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ prohlásil ukrajinský lídr.
„Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak po jednání uvedl, že ukrajinská strana na schůzce předala té ruské seznam odvlečených dětí. Teď je ale otázka, co dál. Umerov prohlásil, že si obě delegace vyměnily memoranda, která mají být seznamem bodů k prodiskutování a která mají obě strany namířit ke klidu zbraní. Kyjev tvrdí, že si dá zhruba týden na to, aby se s memorandem seznámil. Pak se k němu vyjádří,“ komentoval rokování zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský.
Rusko bezpodmínečné příměří odmítlo
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja v turecké metropoli doplnil, že Rusko myšlenku na bezpodmínečné příměří odmítlo. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve v pondělí.
Zdroj agentury TASS přidal, že pokračování druhého kola se už v pondělí neuskuteční. „Delegace odletí do hlavních měst,“ upozornil s tím, že jedním z témat schůzky byla výměna zajatců.
Umerov mimo to řekl, že Ukrajina navrhla, aby se další kolo jednání s Ruskem konalo v řádu týdnů. „Navrhujeme ruské straně uspořádat schůzku do konce tohoto měsíce, od 20. do 30. června,“ upřesnil ministr a dodal, že delegace by se měly pokusit dohodnout na schůzce prezidentů obou zemí. O uspořádání takového rusko-ukrajinského summitu, kterého by se mohl zúčastnit také Trump, bude usilovat také Turecko, prohlásil podle agentur tamní prezident Recep Tayyip Erdogan.
Požadavky Kremlu
Moskva podle ruské agentury Interfax předložila Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů. První z nich podle ní zahrnuje zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Druhou variantu Interfax označuje za „balíček", který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci napadené zemi.
Agentura Reuters napsala, že ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů zahrnuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Moskva okupuje, za ruská území. Kreml rovněž žádá podle Reuters o omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Ukrajinské úřady rovněž tvrdí, že z ukrajinského území bylo ruskými silami násilně odvezeno do Ruska na dvacet tisíc ukrajinských dětí. Kyjev žádá, aby jejich návrat byl součástí případné mírové dohody. Moskva kontruje, že děti byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů.
