Istanbul

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.

Turecké úřady podaly trestní oznámení na šéfa hlavní opoziční strany CHP Özgura Özela za hanobení prezidenta, uvedla agentura AFP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle nich se Özel činu dopustil, když na sjezdu své strany označil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za šéfa junty. Článek 299 trestního zákoníku turecké úřady často používají pro zastrašování oponentů současné hlavy státu.

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.

Zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua vyvolalo v Turecku nevídanou vlnu protestů spojenou s policejním násilím a umlčováním opozičních hlasů. Podle řady západních médií jde o vyvrcholení úpadku demokracie, k němuž dochází v zemi už roky. Uvězněním předního soka a kandidáta na prezidenta nyní vládce Recep Tayyip Erdogan naplno otevřel náruč autokracii.

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu, který ve funkci nahradí zadrženého Ekrema Imamoglua. Stal se jím jeho blízký spolupracovník Nuri Aslan. Podle tureckých médií ho vybrali zastupitelé za opoziční stranu CHP, která má ve sboru většinu. Zadržení Imamoglua opozice považuje za politicky motivované. Místo každodenních protestů plánuje demonstraci na sobotu.

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

Podle tureckého tisku vyhaslo při požáru budovy v Istanbulu nejméně 29 lidských životů. Další osoby jsou zraněné a nejméně jedna je ve velmi vážném stavu. Bilance tragédie v posledních hodinách rostla. Podle prvních informací tisku začalo hořet v podzemí obytného domu, kde se nachází noční klub. Příčiny požáru zatím nejsou jasné a jsou předmětem šetření. Policie několik lidí zadržela a vyslýchá je.

Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.

Turecká policie zadržela dalších sedm lidí pro podezření ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mosad, informovala v pátek agentura AP s odvoláním na turecká média. Tamní úřady během minulého měsíce zadržely 34 lidí, kteří čelí podezření, že pracovali jako špioni pro Mosad a sledovali Palestince žijící v Turecku.

Spor o navrácení antických artefaktů z Britského muzea do Řecka vyvolal novou diplomatickou roztržku. Britský premiér Rishi Sunak na poslední chvíli zrušil schůzku se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem v Londýně, která se měla uskutečnit v úterý odpoledne. Mitsotakis reagoval podrážděně. Obě strany se nyní viní z toho, že zrušení schůzky způsobily, informovala agentura DPA.

Shromáždění na podporu Palestinců v Istanbulu svolala turecká vládní strana Strana spravedlnosti a rozvoje a před davem údajně statisíců lidí promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prohlásil, že Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci. Tak ji označuje řada států včetně Česka. Průvody a manifestace požadující zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny se v sobotu konaly i v Londýně a dalších britských městech.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Demonstranti v západní Evropě i v muslimských zemích vyjadřovali podporu Palestincům. Protesty, které odmítaly izraelskou operaci proti teroristům z Hamásu, proběhly v Amsterdamu, Kolíně nad Rýnem i v Praze, na podporu Palestiny se lidé sešli i v Istanbulu a v Rabatu.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.