Istanbul strana 5 z 5

Podle amerických zpravodajců schválil saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán operaci s cílem zajmout či zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Novinář byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.  Americká diplomacie po zveřejnění odtajněného dokumentu ohlásila cestovní restrikce proti desítkám saúdskoarabských občanů. Bin Salmán by ale podle deníku New York Times (NYT) mezi nimi být neměl. Saúdská Arábie nově zveřejněné hodnocení „naprosto odmítá“, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zahraničí.

Restaurátor Venizelos Gavrilakis a jeho tým pomocí mikroskopů, vatových tamponů a jemných doteků přivádí zpět k životu artefakty z istanbulských kostelů. V současnosti se zaměřil tým na sérii obrazů ze 16. století, která zobrazuje epizodu ze života Ježíše Krista nazvanou Proměnění Páně. Práce na obnově památky představuje obrazová galerie.

V Istanbulu proběhlo jednání mezi Tureckem a Řeckem - první po čtyřech letech - které má snížit napětí mezi oběma zeměmi. Další rozhovory se uskuteční v Aténách, uvedla agentura Reuters s odkazem na řeckou veřejnoprávní televizi a diplomatické zdroje. Obě země se přou o vymezení hranic a námořních ekonomických zón ve více oblastech Středomoří.

Turecko se potýká s extrémním suchem. Například hladiny vodních nádrží v okolí nejlidnatějšího města země, sedmnáctimilionového Istanbulu, jsou nejníž za posledních patnáct let. Odborníci varují, že pokud pořádně nezaprší, může to ohrozit letošní úrodu. Za hlavní důvod extrémního sucha označují změny klimatu.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.

V Turecku pokračují protesty studentů a učitelů proti novému rektorovi prestižní Bosporské univerzity v Istanbulu. Do funkce ho jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho kritici to vnímají jako další erozi akademické svobody. Turecké bezpečnostní složky tvrdí, že demonstrace nebudou tolerovat.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Turecké bezpečnostní orgány zadržely při prosincových raziích ve 33 městech a provinciích 267 lidí podezřelých ze spojení s teroristickými organizacemi. Je mezi nimi také 161 cizinců. Informovala o tom agentura Anadolu.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Turecko chce zřídit vlastní pozorovací stanoviště v Náhorním Karabachu, odkud by dohlíželo na dodržování příměří v oblasti. Rusko to odmítá s tím, že se Moskva a Istanbul dohodly na společném ústředí. Ve středu ázerbájdžánská armáda plánuje vstoupit do Kelbadžaru, který je už druhým okresem v rukou Arménů, jenž podle mírové dohody nově připadne Ázerbájdžánu. Odchodem místních Arménů z regionu se v reportáži zabývá zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Počet obětí pátečního zemětřesení v Egejském moři vystoupal na 116. V tureckém Izmiru, kde si otřesy vyžádaly 114 životů, skončilo pátrání po obětech a přeživších. Záchranáři z trosek budov vysvobodili 107 lidí. Ve třetím největším tureckém městě bylo zraněno více než tisíc osob.

Páteční zemětřesení v Egejském moři si vyžádalo již 109 životů, převážnou většinu z nich v západotureckém městě Izmir, informovala s odvoláním na turecké úřady agentura AP. V třetím největším tureckém městě pokračuje pátrání po obětech i přeživších. Turečtí záchranáři v úterý vysvobodili čtyřletou holčičku, která v troskách strávila 91 hodin.

Už 39mrtvých a skoro 900 zraněných evidují v Turecku a Řecku v důsledku pátečního zemětřesení, které tvrdě zasáhlo turecké pobřežní velkoměsto Izmir a jeho okolí a také řecký ostrov Samos. Ještě po 18 hodinách od zemětřesení se v sobotu záchranářům podařilo z trosek osmipatrového domu v Turecku vyprostit živou ženu a tři její děti. Všichni byli odvezeni do nemocnice, po čtvrtém dítěti záchranáři stále pátrají.

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu. Ohnisko se nacházelo třináct kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Při zemětřesení v Turecku zemřelo nejméně dvanáct lidí a přes 550 obyvatel utrpělo zranění. Řecko hlásí dvě oběti a dvacítku zraněných. Podle Evropského středomořského seismologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

V Náhorním Karabachu se znovu tvrdě bojovalo, a to navzdory příměří vyhlášenému v sobotu. Podle „ministra obrany“ této enklávy v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem padlo dalších 43 jejích vojáků. V konfliktu má za sebou Ázerbájdžán podporu Turecka. Přitom právě v Turecku žije i arménská menšina, která má v nynější zjitřené atmosféře obavy o své bezpečí.

Istanbul přišel o staletou tradici a jednu z nejznámějších turistických atrakcí – koňmi tažené kočáry na Princových ostrovech. Mnoho zvířat trpělo či dokonce umíralo kvůli špatnému zacházení a nemocem. Magistrát proto spřežení nahradil elektromobily.

Turecký soud odsoudil k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění Uzbeka, který podle obžaloby při teroristickém útoku v roce 2017 postřílel v istanbulském nočním klubu 39 lidí. Informovala o tom agentura AP. Abdulgadir Mašaripov dostal 40 doživotních trestů za 39 vražd a pokus svrhnout ústavní pořádek. Dalších 1368 let vězení mu soud vyměřil za 79 pokusů o vraždu.

Saúdskoarabský prokurátor ohlásil nový verdikt v kauze vraždy novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Pět lidí odsouzených za vraždu původně k trestu smrti dostalo nově dvacetileté vězení. Zbylí tři odsouzení dostali tresty v rozpětí od sedmi do deseti let vězení. Informovala o tom stanice Al-Arabíja. Saúdskoarabská agentura SPA napsala, že verdikt je konečný. Vlastní proces v případu vede i Turecko.

V pondělí to bylo tisíc dní od chvíle, kdy turecké úřady poslaly za mříže Osmana Kavalu. Filantrop a mecenáš aktivní i za hranicemi Turecka zůstává ve vězení navzdory tlaku evropských institucí na jeho propuštění. Kritici mluví o politickém procesu, který má zastrašit zbytky občanské společnosti v zemi.

Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 roku propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe. Neuvědomila si ale, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy nebo laserem. Dominanta největšího tureckého města, která je častým cílem turistů, se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První modlitba se v ní má konat 24. července.

Papež František v neděli nepřímo vyjádřil roztrpčení nad přeměnou istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní slouží jako muzeum, na mešitu. Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vyvolaly už při pátečním oznámení o přestavbě vlnu kritiky ze zahraničí i ze strany pravoslavné církve.

Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.