Německý kancléř Olaf Scholz v neděli podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových postizích hovořil i britský premiér Boris Johnson. Jsou reakcí na masakry civilistů, které oznámila Ukrajina. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Podle Johnsona jsou „ohavné útoky proti civilistům“ dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům. Británie, podobně jako Evropská unie či Spojené státy, již přijala sérii protiruských restrikcí zaměřených mimo jiné na ruské představitele, na majetek ruských prominentů v zahraničí či na ruské banky i firmy.
„Udělám vše, co je v mých silách, abych vyhladověl Putinovu válečnou mašinérii,“ uvedl Johnson. Podle britského premiéra je šéf Kremlu kvůli selhávající ruské invazi „zoufalý“.
„Zpřísňujeme naše sankce (proti Rusku), zvyšujeme vojenskou podporu (určenou Ukrajině) a současně posilujeme náš balíček humanitární pomoci určené těm, kdo ji potřebují,“ oznámil Johnson. List The Times dříve uvedl, že Johnson chce Ukrajině poskytnout protilodní střely, aby její armáda mohla potopit ruská válečná plavidla a ulevit ostřelovaným městům, na něž Rusové z lodí cílí.
Johnson řekl britským ministrům, že chce Ukrajině tyto zbraně dodat, aby zabránila ruskému postupu na Oděsu, napsal v sobotu The Times. Rusové tvrdí, že u přístavního města v neděli zničili ropnou rafinerii a tři zásobníky s palivem. Ukrajinské úřady uvedly, že útok cílil na kritickou infrastrukturu.
Německý kancléř sdělil, že „v kruhu spojenců schválíme v příštích dnech další opatření“. „Putin a jeho podporovatelé pocítí následky,“ řekl Scholz a zdůraznil, že vraždění civilistů je válečný zločin. „A budeme nadále dodávat zbraně Ukrajině, aby se mohla bránit ruské invazi,“ prohlásil také.
Návrh dohody není připraven k projednání prezidenty, popřela Moskva tvrzení Kyjeva
Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva o tom, že by o dohodě mezi státy mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. „Ukrajinská strana se stala realističtější ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, ale návrh smlouvy není pro schůzku na nejvyšší úrovni připraven,“ sdělil Medinskij na komunikační platformě Telegram.
Šéf delegace ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija v sobotu oznámil, že navrhované dohody projednané tento týden na setkání v tureckém Istanbulu jsou připraveny k „přímé diskusi prezidentů“. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou přístupu k otázce anektovaného poloostrova Krym.
Medinskij k tomu uvedl, že postoj Ruska ke Krymu a Donbasu je „neměnný“. „Pokud jde o připravenost návrhu smlouvy pro vrcholnou schůzku, bohužel nesdílím Arachamijův optimismus,“ dodal ruský vyjednavač s tím, že jednání budou pokračovat v pondělí na úrovni vedoucích delegací a expertů.
Moskva požaduje, aby se Ukrajina vzdala myšlenky na členství v NATO a aby uznala nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti na východě země i poloostrov Krym jako součást Ruska. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ale Ukrajina není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem.
Kaczyński: Jaderné zbraně v Polsku by značně zesílily odstrašení Moskvy
Polský vicepremiér Kaczyński v rozhovoru s Die Welt prohlásil, že by rozmístění amerických jaderných zbraní v Polsku „značně zesílilo odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy.
Polsko by podle vicepremiéra uvítalo také zvýšení americké vojenské přítomnosti v Evropě ze současných sto tisíc na 150 tisíc vojáků, a to z důvodu rostoucí ruské agresivity. Podle jeho názoru by mělo být 75 tisíc těchto vojáků umístěno trvale na východním křídle NATO, z toho padesát tisíc v Pobaltí a Polsku.
Celkově by NATO mělo pomáhat Ukrajině více než dosud, míní Kaczyński. „Zaprvé by mělo zahájit mírovou misi (na Ukrajině),“ řekl s odkazem na polskou iniciativu, která momentálně nenachází v rámci Aliance dostatek podpory.
„Zadruhé, země NATO by měly konečně dodat zbraně, o které Zelenskyj důrazně žádá,“ dodal. Kyjev chce získat těžké zbraně včetně letectva, dělostřelectva či tanků, které by mu pomohly odrazit ruskou invazi.
K větším dodávkám zbraní na Ukrajinu vyzval Kaczyński jmenovitě Německo, které by podle něj rovněž mělo v Evropské unii prosadit ropné embargo vůči Rusku. Německo a další unijní země zastavení ruských dodávek ropy odmítá s tím, že by takový krok poškodil evropské ekonomiky.
