Británie a Německo avizují další protiruské sankce

Německý kancléř Olaf Scholz v neděli podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových postizích hovořil i britský premiér Boris Johnson. Jsou reakcí na masakry civilistů, které oznámila Ukrajina. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

Podle Johnsona jsou „ohavné útoky proti civilistům“ dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům. Británie, podobně jako Evropská unie či Spojené státy, již přijala sérii protiruských restrikcí zaměřených mimo jiné na ruské představitele, na majetek ruských prominentů v zahraničí či na ruské banky i firmy.

„Udělám vše, co je v mých silách, abych vyhladověl Putinovu válečnou mašinérii,“ uvedl Johnson. Podle britského premiéra je šéf Kremlu kvůli selhávající ruské invazi „zoufalý“.

„Zpřísňujeme naše sankce (proti Rusku), zvyšujeme vojenskou podporu (určenou Ukrajině) a současně posilujeme náš balíček humanitární pomoci určené těm, kdo ji potřebují,“ oznámil Johnson. List The Times dříve uvedl, že Johnson chce Ukrajině poskytnout protilodní střely, aby její armáda mohla potopit ruská válečná plavidla a ulevit ostřelovaným městům, na něž Rusové z lodí cílí.

Johnson řekl britským ministrům, že chce Ukrajině tyto zbraně dodat, aby zabránila ruskému postupu na Oděsu, napsal v sobotu The Times. Rusové tvrdí, že u přístavního města v neděli zničili ropnou rafinerii a tři zásobníky s palivem. Ukrajinské úřady uvedly, že útok cílil na kritickou infrastrukturu.

Německý kancléř sdělil, že „v kruhu spojenců schválíme v příštích dnech další opatření“. „Putin a jeho podporovatelé pocítí následky,“ řekl Scholz a zdůraznil, že vraždění civilistů je válečný zločin. „A budeme nadále dodávat zbraně Ukrajině, aby se mohla bránit ruské invazi,“ prohlásil také.

Návrh dohody není připraven k projednání prezidenty, popřela Moskva tvrzení Kyjeva

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva o tom, že by o dohodě mezi státy mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. „Ukrajinská strana se stala realističtější ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, ale návrh smlouvy není pro schůzku na nejvyšší úrovni připraven,“ sdělil Medinskij na komunikační platformě Telegram.

Šéf delegace ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija v sobotu oznámil, že navrhované dohody projednané tento týden na setkání v tureckém Istanbulu jsou připraveny k „přímé diskusi prezidentů“. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou přístupu k otázce anektovaného poloostrova Krym.

Medinskij k tomu uvedl, že postoj Ruska ke Krymu a Donbasu je „neměnný“. „Pokud jde o připravenost návrhu smlouvy pro vrcholnou schůzku, bohužel nesdílím Arachamijův optimismus,“ dodal ruský vyjednavač s tím, že jednání budou pokračovat v pondělí na úrovni vedoucích delegací a expertů.

Moskva požaduje, aby se Ukrajina vzdala myšlenky na členství v NATO a aby uznala nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti na východě země i poloostrov Krym jako součást Ruska. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ale Ukrajina není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem.

Kaczyński: Jaderné zbraně v Polsku by značně zesílily odstrašení Moskvy

Polský vicepremiér Kaczyński v rozhovoru s Die Welt prohlásil, že by rozmístění amerických jaderných zbraní v Polsku „značně zesílilo odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy.

Polsko by podle vicepremiéra uvítalo také zvýšení americké vojenské přítomnosti v Evropě ze současných sto tisíc na 150 tisíc vojáků, a to z důvodu rostoucí ruské agresivity. Podle jeho názoru by mělo být 75 tisíc těchto vojáků umístěno trvale na východním křídle NATO, z toho padesát tisíc v Pobaltí a Polsku. 

Celkově by NATO mělo pomáhat Ukrajině více než dosud, míní Kaczyński. „Zaprvé by mělo zahájit mírovou misi (na Ukrajině),“ řekl s odkazem na polskou iniciativu, která momentálně nenachází v rámci Aliance dostatek podpory.

„Zadruhé, země NATO by měly konečně dodat zbraně, o které Zelenskyj důrazně žádá,“ dodal. Kyjev chce získat těžké zbraně včetně letectva, dělostřelectva či tanků, které by mu pomohly odrazit ruskou invazi.

K větším dodávkám zbraní na Ukrajinu vyzval Kaczyński jmenovitě Německo, které by podle něj rovněž mělo v Evropské unii prosadit ropné embargo vůči Rusku. Německo a další unijní země zastavení ruských dodávek ropy odmítá s tím, že by takový krok poškodil evropské ekonomiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.