Lídři institucí Evropské unie se v pátek snažili přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovali před dodávkami zbraní Moskvě a obcházení sankcí. Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska zase navštívili Moldavsko, které do Unie podalo přihlášku. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak vyrazil do Asie. Při návštěvě Indie uvedl, že rusko-ukrajinské mírové rozhovory zaznamenaly jistý pokrok a Moskva připravuje odpovědi na ukrajinské návrhy.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ukrajinská a ruská delegace v pátek pokračují v rozhovorech o nastolení míru prostřednictvím videokonference, řekl listu Ukrajinska pravda jeden z ukrajinských vyjednávačů, poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Začátek dalšího kola jednání mezitím v sociální síti potvrdil vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij, který zdůraznil, že se ruské stanovisko ohledně Krymu a Donbasu nemění.
Von der Leyenová a Michel zatím spolu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem jednali s čínským premiérem Li Kche-čchiangem a prezidentem Si Ťin-pchingem. Unijní lídři hovořili výrazně déle s premiérem Lim než s prezidentem, s nímž se bavili necelou hodinu. Předseda čínské vlády podle státní televize CCTV prohlásil, že jeho země bude usilovat o mír „svou vlastní cestou“.
Peking se kriticky vymezuje vůči prohlášením EU ostře odsuzujícím ruskou agresi a zdůrazňuje, že podle něj se Rusko snaží předejít humanitární krizi, na což má Západ výrazně odlišný pohled. „Usilujeme o ujištění, že Čína nemá v úmyslu v této válce jakkoli Rusko ekonomicky zachraňovat či jinak podporovat,“ řekl před jednáním novinářům vysoce postavený unijní činitel.
Michel na brífinku po virtuálním summitu následně uvedl, že EU a Čína se shodly na tom, že konflikt ohrožuje globální bezpečnost. Čínu zároveň představitelé EU během jednání varovali před napomáháním ruské straně. „Jakékoli pokusy o obcházení sankcí nebo poskytování pomoci Rusku by válku prodloužily. To by vedlo k dalším ztrátám na životech a větším hospodářským dopadům,“ řekl Michel.
„Budeme také nadále ostražití vůči jakýmkoli pokusům o finanční nebo vojenskou pomoc Rusku. Pozitivní kroky Číny, které by pomohly ukončit válku, by však uvítali všichni Evropané i světové společenství,“ dodal Michel. „Jasně jsme dali najevo, že Čína by měla, pokud ne se přímo připojit, tak aspoň udělat vše pro to, aby je nenarušovala,“ řekla šéfka unijní exekutivy.
Unijní lídři připomněli, že Čína má se Západem řádově objemnější obchodní výměnu než s Ruskem. Do EU a USA loni směřovala čtvrtina čínského vývozu, kdežto do Ruska jen něco přes dvě procenta. Von der Leyenová podotkla, že případná přímá podpora invaze by nenávratně poškodila čínskou pozici v očích Západu.
Spolupráce a limity
Čína se ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu, ačkoli k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla. Čínský vůdce nazývá ruského prezidenta Vladimira Putina nejlepším přítelem. Ruský prezident ho zase podpořil na olympiádě, kterou většina státníků bojkotovala.
„Svět ani Evropa nepotřebují novou studenou válku. Krize na Ukrajině trvá přes měsíc a většina zemí doufá, že se podaří dosáhnout příměří,“ uvedl nicméně v pátek mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové například čínská média zcela přebírají propagandu ruských státních médií.
„V poslední době velice zesiluje trend očerňování USA, které Čína obviňuje za to, co se děje na Ukrajině. Obviňuje i americká média z toho, že situaci zhoršují a snaží se rozeštvávat Ukrajinu a Rusko. Zároveň se prý snaží zasadit klín do čínsko-ruského spojenectví,“ přiblížila zpravodajka
.
Ruský prezident se nedlouho před zahájením útoku na Ukrajinu domluvil s čínským lídrem na posílení spolupráce. Šámalová ale již dříve uvedla, že Čína má vazby i na Ukrajinu a po pomalém postupu ruských jednotek na okupovaném území vztahy mezi Pekingem a Moskvou mírně ochladly. Čínští představitelé například uvedly, že spolupráce mezi zeměmi má své limity.
Podle Šámalové je také málo pravděpodobné, že by Čína zaujala pozici neutrální země, která by se snažila o zprostředkování jednání. „Má minimum zkušeností s řešením geopolitických krizí a pokud by náhodou ta jednání skončila neúspěšně, tak by Čína ztratila tvář. Což nebude chtít dopustit,“ řekla zpravodajka.
Od videokonference se nečekal zásadní výsledek. Jednání se mělo týkat i dlouhodobějších témat, jako je vzájemný obchod či koordinace klimaticky odpovědné politiky. EU začala v posledních letech přistupovat k Číně kritičtěji v souvislosti s porušováním práv ujgurské menšiny, omezováním svobod Hongkongu či čínskými hrozbami vůči Tchaj-wanu. Obě strany loni vzájemně uvalily sankce na své činitele a EU zmrazila ratifikaci předloni uzavřené investiční dohody.
Někteří diplomaté se obávali, že unijní snaha přimět Peking ke změně názoru může vést k dalšímu zhoršení již tak napjatých vztahů Bruselu s Pekingem.
Čína na Ukrajinu pohlíží z hlediska vlastních sporů s Washingtonem. Rusko je spojencem, kterého potřebuje, přestože ekonomicky je závislá na Západu. Nepřeje si, aby se vztahy s Unií zvrhly stejně jako se Spojenými státy, ale Brusel není prioritou.
„Teoreticky by bylo správné říct, že Evropa by měla mít větší význam, ale v praxi jsme to v posledních dvou letech neviděli. Jsem skeptický, že by se to naplnilo v této velké krizi,“ komentuje analytik z think-tanku Merics Mikko Huotari.
Lipavský navštívil Moldavsko
Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska přijeli do Kišiněva podpořit Moldavsko na cestě do Evropské unie. „Poskytli jsme Moldavsku finanční a materiální pomoc za skoro 3,5 milionu eur. A připravíme další zdroje,“ oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle Lipavského spolu hovořili také o bezpečnosti v regionu a o českém předsednictví v Radě EU. Moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou a premiérku Natalii Gavrilitsaovou navíc pozval na návštěvu Prahy.
Trio středoevropských představitelů nešetřilo silnými slovy. Otřesy ruské agrese totiž zcela proměnily politickou situaci. Pravidla rozšíření Unie se měnit nemůžou, zato politická vůle k tomu narůstá.
Pro nejchudší zemi Evropy, která čelí přílivu válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny, to je důležitý signál. Moldavsko za posledních pět týdnů přijalo bezmála čtyři sta tisíc běženců. Pro ani ne třímilionovou zemi s hlubokými sociálními problémy to je nemírná zátěž.
„Poslední týdny nás naučily, že nemůžeme vyloučit žádný scénář. A tato lekce nás učí, že musíme být připraveni naprosto na všechno,“ prohlásil moldavský vicepremiér Nicu Popescu. Země má rozlohu čtyřiatřicet tisíc kilometrů čtverečních. HDP na počet obyvatel má pětkrát menší než Česko. Také proto je příjemcem české rozvojové pomoci, která byla v poslední době mimořádně navýšena.
Už desátý den po ruském vpádu na Ukrajinu se východoevropský stát rozhodl podat ve zrychleném řízení přihlášku do Evropské unie. Vedle války v přímém sousedství se dlouhodobě obává také patnácti set ruských vojáků rozmístěných na území samozvané Podněsterské republiky, která se od Moldavska odtrhla za války v roce 1992.
Ukrajina dává najevo větší pochopení, pronesl Lavrov v Indii
Konfliktu na Ukrajině se věnoval při své návštěvě Indie také ruský šéf diplomacie Lavrov. Uvedl, že jednání mezi Ruskem a Ukrajinou doznalo pokrok a musí nadále pokračovat. Kyjev podle něj dal najevo „podstatně větší pochopení“ situace na Krymu a v Donbasu a potřeby neutrality Ukrajiny.
Poslední kolo jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací se uskutečnilo v úterý v Turecku. Podle tureckého ministerstva zahraničí Ukrajina souhlasila s tím, že zůstane neutrální a nevstoupí do NATO. Rusko po skončení rozhovorů oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, což zdůvodnilo snahou zlepšit vzájemnou důvěru a vytvořit podmínky pro dohodu s Ukrajinou. Podle amerického ministerstva obrany ale Moskva jen přesunula jednotky na jiné fronty a další stáhla, aby je přeskupila.
Do Indie přicestoval ruský šéf diplomacie z Číny. Stejně jako Peking ani Dillí zatím nevyslyšelo žádosti Západu, aby odsoudily vpád Ruska na Ukrajinu. Lavrov v pátek v Indii vyzdvihl přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. „Naši západní kolegové chtějí v těchto dnech zredukovat důležité mezinárodní otázky na krizi na Ukrajině. Oceňuji, že Indie se na situaci dívá komplexně,“ prohlásil Lavrov.
Dillí má dlouhodobě úzké vztahy s Moskvou a velká část jeho vojenského vybavení pochází z Ruska, takže Indie je závislá na Moskvě, pokud jde například o náhradní vojenské díly. V poslední době také Indie nakupuje se slevou ruskou ropu.
