Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.
Ukrajinská delegace na úterních vyjednáváních v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev odsouhlasí neutrální status Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Nejprve však podle něj musí na celé Ukrajině zavládnout mír. Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní, návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin.
„Své území neposkytneme cizím vojenským základnám, stejně jako na svém území nerozmístíme vojenské kontingenty, a nebudeme vstupovat do vojensko-politických aliancí,“ popsal tuto neutralitu ukrajinský vyjednavač Oleksandr Čalyj. Jakoukoli dohodu ovšem zřejmě budou muset schválit Ukrajinci v referendu. V ukrajinském návrhu se hovoří i o tom, že Rusko nebude oponovat ukrajinskému členství v Evropské unii, uvedl šéf ruské delegace Vladimir Medinskij.
Ukrajina také navrhuje Rusku patnáctileté konzultační období o statusu anektovaného Krymu, uvedla podle Reuters po jednání ukrajinská delegace.
Posun při úterním jednání byl podle ukrajinské delegace dostatečný k tomu, aby se Putin setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle ruské delegace je setkání na nejvyšší úrovni možné pouze v případě, že dohodu stvrdí ministerstva zahraničí.
Rusko slibuje, že omezí vojenské aktivity
Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámil po ukončení mírových rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Krok zdůvodnil zlepšením vzájemné důvěry a vytvořením podmínek vhodných pro dosažení dohody, píše ruská státní agentura TASS. Večer se to podle USA a Ukrajiny skutečně začalo v malém dít, jednotky se přesouvaly na jiná místa fronty.
„V zájmu zvýšení vzájemné důvěry a vytvoření nezbytných podmínek pro další jednání a dosažení konečného cíle, kterým je odsouhlasení a podepsání dohody, bylo přijato rozhodnutí radikálně snížit ruskou vojenskou aktivitu ve směru na Černihiv a Kyjev,“ řekl náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Podrobnější informace ruský generální štáb oznámí po návratu ruské delegace do Moskvy, dodal.
Agentura Reuters připomíná, že jednání se v Istanbulu uskutečnilo v době, kdy ruskou invazi na většině míst na Ukrajině zastavil silný odpor.
Jedná se o dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které Ukrajina ohledně dohody s Ruskem zveřejnila, píše Reuters. Garanty navrhovaného bezpečnostního systému by se mohly stát stálí členové Rady bezpečnosti OSN, Německo, Izrael, Turecko či Kanada, uvedla ukrajinská delegace.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už před začátkem jednání v istanbulském paláci Dolmabahçe vyzval ruské a ukrajinské vyjednávače k dojednání příměří a řekl, že Ankara je připravena schůzku prezidentů obou zemí Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského uspořádat.
Setkání po více než třech týdnech původně začalo vlažně, uvedl reportér ukrajinské televize. „Bylo to chladné přivítání, bez podání rukou,“ uvedl reportér, aniž by bylo jasné, zda byl u prvního setkání delegací přítomen, nebo informaci dostal od jeho účastníků.
Zástupci obou zemí jednali s přestávkami zhruba čtyři hodiny. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou podle Turecka dosáhla dosud nejvýznamnějšího pokroku. Ve středu pokračovat nebudou, uvedla turecká diplomacie.
Vyjednavači Kyjeva a Moskvy, jejíž vojska 24. února vpadla na Ukrajinu, se osobně dříve několikrát setkali v Bělorusku, naposledy 7. března. O tři dny později se na okraj diplomatického fóra v turecké Antalyi setkal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov s Kulebou. Od té doby dosud už delegace jednaly prostřednictvím videokonferencí.
Očekávání nebyla velká
Ukrajina usiluje o uzavření příměří, aniž by se vzdala území či suverenity, připomněla BBC. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle ní před jednáním uvedl, že minimálním programem, s kterým jde jeho země do jednání v Turecku, jsou humanitární otázky, maximálním pak je dosažení příměří.
Kuleba tvrdí, že rozhovory uvízly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ovšem uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko pochyboval, že jednání přinesou nějaký průlom, stejně jako nejmenovaný představitel americké diplomacie, podle kterého se šéf Kremlu Vladimir Putin nejeví být připraven ke kompromisům, aby válku ukončil.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dal najevo, že se na závěr istanbulských jednání nedá očekávat oznámení o schůzce prezidentů obou zemí, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Na pořadu rozhovorů nemá podle něj být ani případná výměna zajatců.
Jednání se účastnil i Abramovič
Na jednání se osobně dostavil i ruský miliardář Roman Abramovič, který je kvůli ruské invazi na Ukrajinu na sankčních seznamech EU či Velké Británie. Oligarcha není oficiálním členem ruské delegace, ale hovorů se osobně účastnil, uvedl Kreml, podle kterého toto zapojení schválily obě strany.
Minulý týden Kreml uvedl, že se Abramovič do vyjednávání zapojil pouze v počáteční fázi. Podle médií se u něj a dalších dvou účastníků jednání mezi Moskvou a Kyjevem na začátku března projevily příznaky otravy.
Michal Smetana z Centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že i přes nevelká očekávání se mohou rozhovory posunout v některých dílčích tématech. „Pořád je zde otázka jednání o jednotlivých humanitárních koridorech, což může pomoct evakuovat jedince a civilisty z nejvíc zkoušených měst. A samozřejmě se může dál pracovat na sbližování vzájemných pozic, například otázka neutrality (Ukrajiny) je něco, k čemu je potřeba hodně diskuze,“ uvedl analytik.
Ještě před dvoustranným jednáním se konalo krátké třístranné setkání s Erdoganem. Ruská strana podle státní agentury TASS nevylučovala, že turecký prezident by při této příležitosti mohl nastolit téma vyhrocení situace v Náhorním Karabachu, o který vedou spor – a předloni svedly několikatýdenní válku – Arménie a Ázerbájdžán. „Času bude ale málo,“ dodal zdroj obeznámený se situací.
V reakci na závěry jednání posilují kurzy
Euro v úterý díky zprávám o určitém pokroku v mírových rozhovorech výrazně posílilo. Kolem 16:30 SELČ si jednotná evropská měna vůči americkému dolaru připisovala zhruba 1,1 procenta.
Euro se po zahájení ruského útoku na Ukrajinu dostalo pod tlak kvůli obavám z negativních dopadů konfliktu a souvisejících sankcí vůči Rusku na ekonomiku eurozóny. Dolar v poslední době naopak těží z vyhlídek na zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Koruna posílila vůči dvojici hlavních světových měn za poslední více než měsíc. K euru od pondělního podvečera zpevnila o 11 haléřů na 24,49 korun za euro a k dolaru o 36 haléřů na 22,06 korun. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online kolem úterních 17:00. Ve vztahu k jednotné evropské měně uzavírala koruna obchodování na silnější úrovni naposledy 21. února. Vůči dolaru je nejpevnější od 27. února.
