Suverenita

V Česku získalo na oblibě celosvětové hnutí, které se nazývá Suverénními občany. Kořeny má ve Spojených státech, jeho příznivci zpochybňují existenci států a jejich orgánů, které prohlašují za „firmy“. V USA jsou zodpovědni především za útoky na policisty, v Německu se loni skupina vycházející z myšlenek Suverénních občanů pokusila naplánovat státní převrat. V Česku stojí místní odnož hnutí za nedávným vylomením dveří a přetlačováním s policisty u soudu, který rozhodoval v případu bývalé novinářky Jany Peterkové – která se k Suverénním občanům také hlásí. O hnutí Suverénních občanů v Česku a jeho zahraniční inspiraci natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a David Sebíň.

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

V létě 1992 Československo směřovalo k rozdělení na dva samostatné státy. O tom, co všechno to bude obnášet, se v parlamentu bavili poslanci vládnoucí ODS se svými opozičními kolegy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Předseda tchajwanského parlamentu Jou Si-kchun varoval v Senátu před vzestupem autoritářství a diktatury ve světě. Poukázal na nebezpečné mocenské ambice komunistické Číny. Demokratické země se podle něj musí postavit naplňování sobeckých choutek autoritářských režimů. Čínské velvyslanectví v Česku návštěvu tchajwanské delegace silně odsoudilo.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Polský ústavní soud ve čtvrtek po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Evropská komise využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie, řekl k rozhodnutí eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Čína přestala uznávat pasy pro britské občany v zámoří, reaguje tím na vízový program Spojeného království, který otevírá obyvatelům Hongkongu cestu k ostrovnímu občanství. Peking zvažuje držitelům těchto pasů rovněž zakázat vykonávání veřejných funkcí a odebrat jim právo volit. Británie předpokládá, že vízový program pro lidi z Hongkongu během následujících pěti let využije zhruba tři sta tisíc lidí.