„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.
Odhalení čínských policejních stanic vztahy Německa s Pekingem nezmění, míní europoslanci
Safeguard Defenders (SD) během podzimu zveřejnila dvě zprávy popisující, jak čínské policejní stanice vyvíjejí tlak na disidenty v zahraničí, aby se vrátili do země. „Čína vysílá signál, že se její občané nemají kde schovat, ani v srdci evropských hlavním měst. Je naprosto nezbytné, abychom reagovali,“ konstatoval v úvodu jednání výborů Evropského parlamentu předseda zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do demokratických procesů EU Raphaël Glucksmann.
„Doporučuji přezkoumat a pozastavit dohody o spolupráci s čínskými subjekty, které vedou nezákonné snahy o zavlečení svých krajanů zpět do země. Jedná se zejména o Ústřední výbor pro disciplinární komisi, ministerstvo veřejné bezpečnosti a další orgány, které se podílejí na hrubém porušování lidských práv,“ řekla Harthová a doplnila, že zodpovědní jednotlivci a subjekty by měli čelit trestu například v podobě ekonomických sankcí.
Pro obranu před čínským zasahováním do svrchovanosti států je podle ní důležitý aktivní přístup všech vládních institucí, protože daný problém se týká více aspektů společnosti. Některé členské státy Evropské unie již čínské policejní aktivity začaly vyšetřovat, mezi nimi je i Česká republika. Ředitelka SD vyzvala vlády k vzájemné koordinaci a ke spolupráci EU se Spojenými státy a dalšími spojenci.
Podle Harthové je potřeba zavést mechanismy, které poškozeným lidem umožní nahlásit aktivitu čínských policistů. Zároveň je podle ní nutné dostatečně proškolit policii a soudy v jednotlivých státech, aby se seznámily s čínskými policejními praktikami.
Číňané vydírají disidenty přes rodinné příslušníky
Peking popírá, že by zahraniční policejní stanice provozoval. Podle jeho tvrzení se jedná o střediska poskytující konzulární služby. Jejich cílem má být pomoci čínským krajanům s vyřízením byrokratických nezbytností v nové zemi.
Jejich zřizovatelem jsou však podle SD policejní sbory z několika čínských měst, které na území členských států EU působí bez jakéhokoliv souhlasu příslušných úřadů.
Jejich pracovníci různými prostředky vyvíjejí nátlak na své krajany, aby se vrátili do Číny. Používají k tomu například obvinění z telekomunikačních podvodů, které dopadá i na rodiny obviněných.
Pokud obvinění Číňané žijící v Evropě nebo jinde ve světě neuposlechnou výzvu, aby se vrátili do země, jejich děti – pokud stále žijí v Číně – mohou ztratit přístup ke vzdělání.
Jejich nejbližší rodinní příslušníci by také mohli přijít o možnost pracovat ve veřejné správě nebo ztratit zdravotní pojištění. V některých případech by jim úřady podle čínského práva mohly zabavit majetek nebo je vystěhovat.
Organizace SD na svých stránkách popsala, jak probíhá přesvědčování obviněných Číňanů k návratu do jejich vlasti. Například pan Liu z provincie Čching-tchien, který pobýval v Madridu, byl v Číně podezřelý ze znečištění životního prostředí. Spojili se s ním členové místní zámořské policejní stanice, aby mu sdělili jeho obvinění.
Tito lidé následně zorganizovali videohovor, kde se s Liuem spojil Úřad veřejné bezpečnosti v Čching-tchienu. Videozáznam dokládá, že na místě byli i jeho rodinní příslušníci, aby ho pomohli přesvědčit k návratu. Liu se nakonec do Číny vrátil a už o něm nejsou další zprávy.
Organizace SD vychází při svém vyšetřování z otevřených zdrojů a dokumentů, které jsou dostupné na webových stránkách zámořských stanic. SD se zabývá i tím, jak Čína k získání mezinárodního vlivu využívá dvoustranných bezpečnostních dohod s evropskými nebo africkými zeměmi.
Po nedávném rozsudku Evropského soudu pro lidská práva by mohla být zablokována veškerá vydávání z Evropy do Číny. Soudci ve Štrasburku jednomyslně rozhodli, že tchajwanský státní příslušník Hung Tao Liu obviněný z telekomunikačních podvodů nebude vydán z Polska do Číny. Mohl by totiž čelit špatnému zacházení nebo mučení a nemusel by mít přístup ke spravedlivému soudnímu procesu. K dodržování tohoto rozhodnutí vyzvala členy evropských výborů také Laura Harthová.
Evropská komise nabídla členským státům své koordinační služby
„Komise odsuzuje jakékoli cizí zásahy na svrchovaném území členských států EU a je znepokojena zprávami o čínských zámořských policejních stanicích,“ odpověděl tiskový mluvčí Evropské komise Andrea Masini na dotazy webu ČT24.
Podle něj je nepřijatelné, aby kterákoliv třetí země vykonávala jakoukoli formu exteritoriální jurisdikce v členských státech EU bez jejich souhlasu, a je třeba respektovat nástroje policejní a justiční spolupráce.
Během posledního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci informovala komisařka Ylva Johanssonová ministry spravedlnosti a ministry vnitra členských zemí EU o činnosti čínských policejních stanic a nabídla jim koordinační služby Evropské komise, včetně výměny informací v této záležitosti spadající do vnitrostátní pravomoci, doplnil Masini.
„Předně jde o suverenitu a bezpečnost členských států, takže bude na nich, aby konaly. Kvůli rozsahu celého problému se bude toto téma také řešit na příští schůzce ministrů vnitra zemí EU,“ míní analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková, která se zabývá čínským působením v Evropě.
Podle europoslanců bude shoda složitá
Postoj Evropy vůči Číně se za poslední tři roky výrazně změnil. Obchodní zájmy zejména Berlína a Paříže ve vztahu k Číně nezmizely, ale všechny členské státy si začaly více uvědomovat bezpečnostní rizika čínského působení v Evropě, popsala Karásková. Samotný případ policejních stanic podle ní v krátkodobém horizontu neovlivní obchodní výměny mezi Čínou a EU, ale přispěje k vnímání Číny jako rizikového partnera.
„Nemyslím si, že by se kvůli čínským stanicím třeba Německo vzdalo svých obchodních vztahů k Číně. Německá expozice je tam obrovská, ve hře mají desítky, možná stovky miliard,“ prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Jako příklad uvedl spolupráci německého operátora T-Mobile a čínského výrobce chytrých telefonů Huawei na vývoji 5G sítí.
Podobně vidí obchodní vazby Německa i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) – vyjádřila pochyby, že by napříč členskými zeměmi EU mělo dojít k sjednocení vztahů s Čínou.
„Za výbor pro cizí vměšování bychom vyzvali Evropskou komisi k adekvátní reakci. Tou mohou být i sankce či přísnější nároky na zakládání čínských stanic. Například by se musely povinně registrovat,“ dodala Gregorová.
„Zpravodajské služby, nejenom ty české, upozorňují na rizika vyplývající ze vzrůstající mocenské asertivity Číny. Společný evropský postup vůči Číně by byl určitě vhodný, ale nebude jednoduché ho dosáhnout s ohledem na odlišné zájmy členských zemí,“ myslí si europoslanec Ondřej Kovařík (ANO).
Podle europoslankyně Radky Maxové (ČSSD) je potřeba, aby členské státy spolupracovaly a zajistily průběh každé extradice na základě zákona. Velkou úlohu by v tomto ohledu mohl sehrát Europol. Zároveň souhlasí s tím, že by mělo dojít k zavedení nahlašovacích mechanismů pro lidi vystavené čínským nelegálním aktivitám.
