Sjezd čínských komunistů skončil. Bývalého prezidenta strážci vyvedli ze sálu

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

K nečekanému incidentu došlo těsně před sobotním hlasováním o změnách v ústavě. Podle záznamů z kamer strážci pořádku v sále vyvedli z pódia z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, který se jim zpočátku bránil. Si zákroku rozpačitě přihlížel.

Chu Ťin-tchao není považován za příznivce současného vůdce strany. Chu představuje starý „kolektivní“ model vedení se zástupci různých frakcí a s věkovými a funkčními limity, který chce devětašedesátiletý Si Ťin-pching svým třetím funkčním obdobím zvrátit.

Podle oficiálních čínských médií se Chu „necítil dobře“

Nucené odvedení křehce působícího Chu Ťin-tchaa ze sálu vyvolalo ohlas na sociálních sítích i v západních médiích. Jako hlavní události závěru sjezdu si incidentu všímají list Financial Times či stanice BBC. Nejpravděpodobnějšími důvody jeho odchodu je buď to, že se naplno projevila čínská mocenská politika, kdy byl symbolicky odstraněn vůdce reprezentující dřívější dobu, nebo že má vážné zdravotní problémy, uvedla BBC na svém webu.

„Chu Ťin-tchao trval na účasti na závěrečném zasedání (…) přestože si nedávno musel vzít čas na zotavenou,“ sdělila později oficiální agentura Nová Čína. „Když se během sezení necítil dobře, jeho tým ho v zájmu jeho zdraví doprovodil do vedlejší místnosti, aby si odpočinul. Nyní je mu mnohem lépe,“ dodala. 

Na seznamu výboru chybí čínský premiér i zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang

Strana si v sobotu zvolila nový ústřední výbor, který má 205 členů. Na zveřejněném seznamu nového výboru však chybí dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang. To podle agentury AP znamená, že už nemůže dál sloužit ve stálém výboru politbyra. Právě mezi členy tohoto sedmičlenného nejužšího vedení komunistické strany má být vytipován i budoucí premiér, který toho současného vystřídá na březnovém zasedání čínského parlamentu.

Kromě Li Kche-čchianga chybí na seznamu členů nového ústředního výboru i další tři členové současného stálého výboru. Členy toho nového se tak už nestanou ani Li Čan-šu, Wang Jang a Chan Čeng, protože už je jim stejně jako dosavadnímu premiérovi přes 67 let, což je věková hranice, která podle pravidel znemožňuje znovuzvolení. Na novém seznamu členů ústředního výboru kromě nich ale scházejí i guvernér čínské centrální banky a předseda bankovního a pojišťovacího dozorčího úřadu.

Komunistická strana Číny se v sobotu také rozhodla poprvé zahrnout do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti Tchajwanu. Kongres „souhlasí s tím, aby se do stranické charty zařadilo prohlášení o (…) rozhodné opozici a odstrašování separatistů usilujících o nezávislost Tchaj-wanu,“ stojí v rezoluci.

Na tuto zmínku o ostrovním státě poblíž čínské pevniny reagovala podle agentury Kjódó tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny (MAC). „Nezakolísáme v našem odhodlání bránit naši suverenitu, demokracii a svobodu,“ uvedla rada. Naléhala na Čínu, aby vzájemné spory mezi oběma zeměmi vyřešila mírovou cestou a pragmaticky. Peking by podle ní měl „opustit starou mentalitu agrese a konfrontace.“

Si může vládnout neomezeně dlouho

Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let.

Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 18 mminutami

Libanonská armáda viní Izrael z palby při přebírání jedné z obcí

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 28 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 37 mminutami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 1 hhodinou

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.