Si Ťin-pching nejspíš posílí pozice víc, než se čekalo. Na klíčové posty míří jeho věrní

Nahrávám video

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.

Budoucnost Číny se řeší ve Velkém sále lidu, ale lid k tomu nesmí nic říct. Rozdávají se pozice a všechno směřuje k tomu, aby jediný muž vládl neohroženě minimálně dalších pět let a možná do konce života.

Když se Si Ťin-pching v roce 2012 ujal vlády, převzal zemi, která rychle zbohatla, ale komunistická strana byla oslabená desetiletími korupce a decentralizací. Krátce poté představil svůj Čínský sen o obrození národa. Poučen z rozpadu Sovětského svazu upevňoval moc. Protikorupční kampaní se zbavil rivalů a získával sympatie. Vystupoval lidově a propaganda budovala kult osobnosti. 

Zaměřil se na boj s chudobou. Velké soukromé firmy – kdysi výkladní skříň ekonomiky – časem upadly v nemilost. Zadusil pokusy o vytvoření občanské společnosti. Nechal pozavírat právníky, vybudovat tábory pro Ujgury a zúčtoval s demokratickou enklávou v Hongkongu.

Systém kostnatí

Kontrola společnosti zesílila. Intelektuálové jsou pod tlakem. Bývalý univerzitní profesor Wu Čchiang je jedním z mála, kteří mají odvahu mluvit, a poslední roky vnímá jako boj o zachování důstojnosti tváří v tvář autoritářské vládě.

„Systém upadl do jakési rigidity jako Sovětský svaz nebo Československo v 70. letech po pražském jaru. Nejnebezpečnější je, že pod takovou vládou ustrne kreativita intelektuálů a vědců. Společnost ztratí energii, činorodost, a celý systém zkostnatí,“ domnívá se nezávislý čínský politolog Wu Čchiang.

I disident v exilu Aj Wej-wej říká, že svoboda projevu neexistuje. „Za 73 let nikdy nenechali národ volit. Nikdy nedovolili lidu, aby projevil svou vůli,“ má jasno známý umělec. Do stranické ústavy Si prosadil osobní ideologii, čímž se stal nedotknutelným. Tři roky od začátku pandemie se Čína čím dál tím víc uzavírá, jako by budovala novou zeď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 1 mminutou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.