Disident

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.

Před sametovou revolucí byl František Stárek, známý pod přezdívkou Čuňas, vězněný komunistickým režimem. Po roce 1989 působil jako důstojník českých tajných služeb a podílel se například na zatčení občana České republiky, který chtěl z Běloruska pašovat obohacený uran, který by mohl sloužit k výrobě špinavé atomové bomby. V září se v médiích objevila informace, že bude za svou práci povýšen do generálské hodnosti. Jenže do pátku 24. října mu žádná pozvánka na povyšování do Míčovny Pražského hradu nepřišla, přiblížil novinář David Vondráček v pořadu Reportéři ČT. Úřad vlády nevidí důvod se k tomu v této chvíli vyjadřovat, uvedla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Soud rehabilitoval skupinu disidentů, kteří byli za komunismu vězněni v celách předběžného zadržení. Jsou mezi nimi například redaktor samizdatového časopisu Střední Evropa Luděk Bednář, evangelický kněz Miloš Rejchrt a hudebník Vlastimil Třešňák. Kromě rehabilitace soud přiznal i finanční odškodnění. Jeho výši ale advokát Lubomír Müller zastupující disidenty nepovažuje za přiměřenou. Dalšími případy se justice nadále zabývá.

V sobotu ráno zemřel spisovatel, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma. Bylo mu 94 let. O úmrtí spisovatele informoval jeho syn Michal Klíma. Klíma napsal přes dvacet knih a jeho dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami, k nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma uspěl v 60. letech, za normalizace se stejně jako mnoho dalších autorů, kteří vystoupili proti tehdejšímu režimu, ocitl na indexu. Svobodně publikovat mohl opět až po listopadu 1989.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.

Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ústavní soud vyhověl stížnosti disidenta Jiřího Wonky, jenž se domáhal vyššího odškodnění za perzekuci v době komunistického režimu. Po rehabilitaci za omezení osobní svobody v roce 2021 přiznal stát Wonkovi náhradu újmy na zdraví 4125 korun, přičemž Wonka žádal 93 844 korun. Obvodní soud následně žalobu zamítl, což potvrdil městský soud. Wonkovo dovolání odmítl i Nejvyšší soud. Podle ÚS je výše odškodnění ve zjevném a extrémním nepoměru k závažnosti újmy, která stěžovateli vznikla, prohlásila soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská. Wonka je s výsledkem spokojený, jde o nárok za perzekuci, nikoli obohacení, vzkázal. O výsledné částce nyní rozhodnou obecné soudy.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Nejvyšší soud přezkoumá více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, oznámil Soukupův právní zástupce Lubomír Müller. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci.

To nemyslíš vážně, Pavlíčku. Novou inscenaci na motivy života spisovatele a disidenta Pavla Kohouta uvádí Vršovické divadlo Mana. V představení se střetává autorovo prvotní zapálení pro komunismus a následný rozchod s režimem.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

Mladá generace v Číně se probudila a nebojí se vyjít do ulic, zjistila, že je to „krásné a vzrušující“, myslí si umělec a disident Badiucao. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi také řekl, že Západ, který často mluví o lidských právech, a přitom s Pekingem čile obchoduje, bude za pár let svého chování a vybudované závislosti na Pekingu velmi litovat. Politické protesty v čínských městech z posledního týdne vnímá Badiucao jako přelomový okamžik, který nakonec povede ke konci současného režimu. Rozhovor s umělcem pořídil David Miřejovský.

Organizace Post Bellum u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii udělila tradiční Ceny Paměti národa. Ocenění, které vyzdvihuje hrdinství a statečnost tváří v tvář totalitám 20. století, letos získala Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč.

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.