Disident

Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ústavní soud vyhověl stížnosti disidenta Jiřího Wonky, jenž se domáhal vyššího odškodnění za perzekuci v době komunistického režimu. Po rehabilitaci za omezení osobní svobody v roce 2021 přiznal stát Wonkovi náhradu újmy na zdraví 4125 korun, přičemž Wonka žádal 93 844 korun. Obvodní soud následně žalobu zamítl, což potvrdil městský soud. Wonkovo dovolání odmítl i Nejvyšší soud. Podle ÚS je výše odškodnění ve zjevném a extrémním nepoměru k závažnosti újmy, která stěžovateli vznikla, prohlásila soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská. Wonka je s výsledkem spokojený, jde o nárok za perzekuci, nikoli obohacení, vzkázal. O výsledné částce nyní rozhodnou obecné soudy.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Nejvyšší soud přezkoumá více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, oznámil Soukupův právní zástupce Lubomír Müller. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci.

To nemyslíš vážně, Pavlíčku. Novou inscenaci na motivy života spisovatele a disidenta Pavla Kohouta uvádí Vršovické divadlo Mana. V představení se střetává autorovo prvotní zapálení pro komunismus a následný rozchod s režimem.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

Mladá generace v Číně se probudila a nebojí se vyjít do ulic, zjistila, že je to „krásné a vzrušující“, myslí si umělec a disident Badiucao. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi také řekl, že Západ, který často mluví o lidských právech, a přitom s Pekingem čile obchoduje, bude za pár let svého chování a vybudované závislosti na Pekingu velmi litovat. Politické protesty v čínských městech z posledního týdne vnímá Badiucao jako přelomový okamžik, který nakonec povede ke konci současného režimu. Rozhovor s umělcem pořídil David Miřejovský.

Organizace Post Bellum u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii udělila tradiční Ceny Paměti národa. Ocenění, které vyzdvihuje hrdinství a statečnost tváří v tvář totalitám 20. století, letos získala Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč.

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.

Pavel Záleský z Otrokovic se po bezmála třiatřiceti letech dočkal spravedlnosti. Okresní soud ve Zlíně konstatoval, že jeho perzekuce spojená se zabavením knih byla v roce 1989 nezákonná. Paradoxní bylo, že ho komunistický režim potrestal až během sametové revoluce.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Hongkongský aktivista přezdívaný Kapitán Amerika 2.0, který se během protestů v metropoli oháněl štítem známého amerického superhrdiny, byl v pondělí shledán vinným z podněcování odtržení Hongkongu od Číny. Stal se tak druhou osobou odsouzenou na základě zákona o národní bezpečnosti, který Čína zavedla v rámci potlačování disentu. Trest mu zatím nebyl vyměřen.

Luis Manuel Otero Alcántara je kubánský umělec a disident. V rukou úřadů skončil již několikrát. Na začátku května ho bezpečnostní složky odvezly po osmi dnech protestní hladovky do nemocnice, kde strávil měsíc. Nyní je už venku a vzkázal, že boj za svobodu vyjádřování nevzdá.

Okresní soud v Pardubicích ve čtvrtek vyhověl návrhu někdejšího disidenta Jiřího Wonky. Domáhal se soudní rehabilitace za omezení osobní svobody. Dva dny v listopadu 1988 byl násilně hospitalizován na psychiatrickém oddělení pardubické nemocnice, kam ho dopravili po zásahu příslušníků Státní bezpečnosti.

Okresní soud v Liberci povolil obnovu řízení v kauze disidenta Pavla Wonky. V roce 1987 odmítal pracovat ve věznici v Liberci-Minkovicích, neboť své odsouzení považoval za nezákonné. Než se o možném dalším trestu rozhodlo, Wonka zemřel. Nynější rozhodnutí soudu není pravomocné, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.