Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
„Je to symbolická tečka s odstupem 35 let, kterou lze dnes ještě udělat. Je to symbolické vyrovnání se s minulostí a některými křivdami, které byly páchány,“ poznamenal Jurečka.
O 300 korun za každý započatý rok ve funkci či službě pro komunistický režim se snižuje zásluhová procentní výměra penze, v níž se odráží výše výdělků a odpracované roky. Týká se to lidí, kteří od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli členem či kandidátem ústředního výboru komunistické strany, vedoucím tajemníkem stranických krajských, okresních či obvodních výborů, členem vlády, předsedou Národního shromáždění, zemských, krajských a okresních národních výborů a Nejvyššího soudu. Spadají sem také generální prokurátoři, generálové a plukovníci armády, bezpečnosti či státní bezpečnosti a rovněž členové Hlavního štábu lidových milicí.
Snížený důchod má už výše zmíněných 177 lidí, nejvyšší seškrtání činilo 7075 korun. I když v průměru klesla prominentům minulého režimu penze o bezmála půldruhého tisíce, tak pobírají průměrně 24 254 korun. Námitku proti rozhodnutí o krácení penze podalo třicet lidí. Jejich případy se řeší. Na Ústavní soud se neobrátil nikdo.
Chystá se novela, která má krácení penzí rozšířit
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Od loňského 17. listopadu držel přes týden před sídlem vlády hladovku. Přidal se k němu i někdejší disident John Bok. Podle Jurečky jejich protest kroky k řešení urychlil.
Za malými disidentskými penzemi bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Dotyční tak neměli dostatečné odvody. Norma se změnami začala platit od března. Podle ní se lidem s osvědčením o odporu proti komunismu penze automaticky dorovná na průměrnou částku.
Žádost o dorovnání penze může za odpůrce a odpůrkyně režimu nově podávat i Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). „Máme vypracovaný okruh osob, v současné době disidenty a disidentky oslovujeme. Nemůžeme to udělat bez jejich souhlasu. Musím říct, že mě překvapilo, že se to týká i velmi známých osobností z doby disentu,“ řekl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.
Kudrna: Na spravedlnost není nikdy pozdě
Podle Jurečky se připravuje novela, podle které by se penze mohla krátit dalším prominentům totalitního režimu. Týkala by se členů ústřední kontrolní a revizní komise komunistické strany, vedoucích oddělení ústředního stranického výboru, krajských a okresních náčelníků lidových milicí, církevních a ideologických tajemníků krajských a okresních výborů strany, vedoucích operativních útvarů státní bezpečnosti a operativců z útvarů boje proti vnitřnímu nepříteli.
Vláda by měla projednat také návrh zákona na odškodnění lidí, které státní bezpečnost donutila v 70. a 80. letech vystěhovat se z Československa v takzvané akci Asanace či podobných. Získat by mohli sto tisíc korun. Druhá norma by upravila odškodnění lidí, nad kterými byl takzvaný ochranný dohled. Podle ředitele ÚSTR Kudrny by oba zákony mohly začít platit od příštího roku.
„Jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi. Na spravedlnost není nikdy pozdě. Je dobře, že odškodňujeme naše hrdiny druhého a třetího odboje. Stejně tak bychom neměli zapomínat na to, že každé zlo má konkrétní tvář,“ uvedl Kudrna.
