Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.
Čtyři sociální dávky nahradí jedna, schválil Senát
3 minuty
Události: Senátoři schválili superdávku, novelu o zbraních vrátili sněmovně
Senátoři záměr vesměs oceňovali, pozastavovali se ale nad některými parametry. Chtějí se zabývat například situací lidí, kteří celodenně pečují o své příbuzné. „I v našem zájmu je podporovat neformální pečující,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní komora požádala v doprovodném usnesení ministerstvo práce a sociálních věcí, aby dopady reformy vyhodnocovalo.
Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.
Některé případné úpravy byly ve hře i v Senátu. Například sociální výbor chtěl zejména to, aby mezi zranitelné osoby patřili samoživitelky a samoživitelé s dětmi do deseti let místo do sedmi let. Schválením návrhu zákona ve sněmovním znění senátoři o těchto pozměňovacích návrzích už nehlasovali.
Čtyři části
Nová dávka se bude skládat podle předlohy ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí.
Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do dvou set až čtyř set tisíc korun podle počtu členů domácnosti.
Část podpory na živobytí připadne jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu sněmovna snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy ročně.
Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku zvýší pracovní bonus, který budou moci mít také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci žádat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav.
Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na dvaadvacet procent lidí.
Doprovodná novela
Zároveň senátoři v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě podpor schválili, že studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi pravděpodobně budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin budou mít nárok na další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium. Předloha také upravuje životní minimum a prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. I tuto novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Takzvané hlídačkovné začne stát vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku, o prázdninách v červenci a v srpnu se dávka poskytovat nebude. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Senát pak prosadil vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách.
Před reformou dávek horní komora řešila zbraňovou legislativu – chce od příštího roku zakázat rekreačním a sportovním střelcům, aby si pořizovali tlumiče pro pistole a revolvery k běžnému užití. Zároveň navrhl umožnit, aby si tito střelci mohli tlumiče půjčovat na střelnicích od jejich provozovatelů kvůli omezení hluku. Vyhověl tak nejčastější námitce odpůrců zákazu. Změnu nyní posoudí sněmovna, která před měsícem přísnější zákaz tlumičů odmítla.
Zákaz, který podpořilo 44 ze 71 přítomných senátorů, vložila horní komora do souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který má mimo jiné zavést povinnost lékařů zjišťovat, zda jejich potenciálně nebezpeční pacienti jsou držiteli zbrojního průkazu. Novela má rovněž umožnit strážníkům používat dlouhé palné zbraně, a myslivcům naopak krátké palné zbraně pro takzvanou dostřelovou ránu.
Zákaz tlumičů podle jeho zastánců vychází z doporučení policie, neboť sehrály negativní roli v několika kriminálních kauzách včetně případu střelce z předloňské tragédie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zákaz podpořil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Chápu zbraň jako prostředek k obraně. Při obraně necítím potřebu tlumit výstřel hluku,“ řekl senátorům. Výstřel i při použití tlumiče sice podle něj slyšet je, ale první reakce lidí, která zachraňuje životy, je podle Rakušana výrazným způsobem ovlivněna.