Životní minimum

Vláda od Nového roku ponechá životní a existenční minimum na současné úrovni. Naposledy kabinet obě částky zvýšil letos v lednu zhruba o pět procent. Další navýšení podle ministerstva práce a sociálních věcí závisí na růstu inflace, opozice se ale zasazuje i o zohlednění té očekávané.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Automatické valorizace politici zvažují po důchodech i pro rodičovský příspěvek nebo minimální mzdu. Národní rozpočtová rada v tom ale vidí nebezpečný způsob zvyšování výdajů. Rizikovost podle ní už ukázal i vzorec pro růst důchodů, který vláda v létě jednorázově zbrzdí. Penze by jinak kvůli vysoké inflaci za rok a půl vrostly víc než o třetinu. Stát si na ně ovšem musí půjčovat.

Životní minimum se od ledna zvýší. Pro člověka, který žije sám, se zvedne ze 4620 na 4860 korun. Vzroste tak o 5,2 procenta. Stejně se upraví i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Upraví se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Nařízení ve středu schválila vláda.

Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun, návrh ministerstva práce a sociálních věcí na svém středečním zasedání podpořila vláda. O schválení změny informoval novináře premiér Petr Fiala (ODS). Přídavky by se tak měly pohybovat nově od 830 do 1580 korun měsíčně. Spolu s návrhem na zvýšení přídavků posílá kabinet sněmovně v novele o státní sociální podpoře návrh na srovnání podmínek příspěvku na bydlení.

Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit o dvě stě korun měsíčně. Vláda by měla návrh projednat ve středu, poté ho dostanou k posouzení poslanci. S novým rokem se má zvednout také životní minimum, od kterého se odvíjí počet rodin, které mají na tento příspěvek nárok. Opozice úpravy vítá, přidání by ale podle jejích zástupců mělo být vyšší.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Životní a existenční minimum se od ledna zvýší. Dohodla se na tom vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti, oznámil na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Životní minimum se od července zvýší z 4250 na 4620 korun, tedy o 8,8 procenta, schválila vláda. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Ministerstvo práce připraví v příštím roce návrh automatické valorizace životního minima. Plánuje ji pak zavést od roku 2024. Vláda jednala i o uprchlících z Ukrajiny a odvolala také většinu správní rady Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Životní minimum by se mohlo od července zvýšit z 4250 na 4620 korun, tedy téměř o devět procent. Stejně by se upravily i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum by se mohlo zvednout z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Návrh nařízení, které připravilo ministerstvo práce, zveřejnila v pátek vláda na svém webu. Ve středu by pak měla předpis schvalovat. Naposledy se nejnižší částky pro život zvýšily od dubna, a to o deset procent.

Vláda od července znovu zvýší životní a existenční minimum, tentokrát o 8 až 10 procent. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimo jiné by to znamenalo, že tisíce rodin nově dosáhnou na přídavky na děti nebo na porodné.

Od července vláda kvůli vysoké inflaci zřejmě znovu zvýší životní minimum, od něhož se odvíjí některé sociální dávky, například přídavky na děti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by zvýšení životního a existenčního minima mohlo dosáhnout pěti procent. Do tří týdnů chce také předložit kabinetu opatření, která pomohou zmírnit dopad nynějšího zdražování na zdravotně postižené.

Vláda by mohla od 1. července kvůli vysoké inflaci znovu zvýšit životní a existenční minimum, a to v rozmezí pěti až deseti procent. ČT to zjistila z interních materiálů, které kabinet projednával minulý týden. U životního minima se uvažuje o růstu až o čtyři sta korun měsíčně. Další tisíce rodin s nízkými příjmy by tak nově získaly nárok na přídavky na děti nebo porodné. Vláda o tomto kroku pravděpodobně rozhodne během června.

Koalice uvažuje kvůli vysoké inflaci o dalším zvýšení životního a existenčního minima. České televizi informaci potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Už od dubna vláda zvedla životní minimum téměř o čtyři sta korun měsíčně. Víc rodin tak získá přídavky na děti nebo porodné.

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.

Podle informací ČT zvažuje vláda zvýšení rodičovského příspěvku i růst životního a existenčního minima. U zvýšení rodičovského příspěvku zatím vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracuje s několika variantami. Ta, která by byla pro občany nejvýhodnější, počítá až s patnáctiprocentním navýšením. Takové plány kabinetu Petra Fialy (ODS) podporuje i opozice. Pokud dojde k dohodě, měl by příspěvek vzrůst od začátku příštího roku.

V připravovaném balíčku proti energetické chudobě je také navýšení životního minima. O tomto opatření informoval na CNN Prima News vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce v ČT navýšení životního minima nevyloučil, má to však podle něj dopad na systém dávek a debata není uzavřená. Pro samotného dospělého činí životní minimum teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Návrhy kroků předloží ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti se s pandemickými uzávěrami některých oborů ocitli zcela mimo pozornost politiků i většiny společnosti. Sociálním systémem mnozí zcela propadli, úřady jim nepřiznaly nárok takřka na nic. Bez práce teď nemají kde bydlet ani co jíst a čekají ve frontách před potravinovými bankami. Ty jsou nyní více než o polovinu delší, než byly ještě v polovině minulého roku. O lidech čekajících na jídlo z potravinových bank natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Ministerstva práce a financí se shodla na zvýšení přídavků na děti o 26 procent. Dohoda ale už není na tom, kolik rodin by mělo od ledna mít na dávku nárok. Zatímco resort práce navrhuje, aby ji nově pobíralo místo zhruba 240 tisíc až 590 tisíc dětí, podle resortu financí by se pravidla pro získání měnit neměla. Vyplývá to z podkladů k vládní novele o sociální podpoře, o které rozhodne kabinet a poté ji musí schválit parlament a podepsat prezident.

Ministerstvo práce navrhuje zvýšit od ledna životní minimum. Pro samotného dospělého by vzrostlo z nynějších 3860 korun na 4990 korun, tedy zhruba o 23 procent. U dospělých a dětí v rodině by se pak částka zvedla o 25 až 34 procent. Existenční minimum by bylo o tisícikorunu vyšší, dostalo by se na 3490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, který kabinet zveřejnil na svém webu. Výdaje na dávky by se tak příští rok zvýšily o 7,41 miliardy. Návrh rozpočtu s tím nepočítal. Podle ministerstva je úprava minima kvůli koronavirové krizi nutná.

Životní minimum se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Dosáhne 3860 korun měsíčně. Existenční minimum pak bude činit 2490 korun měsíčně. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Nejnižší uznaná částka pro život se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle Hamáčka reaguje na růst cen. Ministerstvo práce o růst usilovalo od poloviny roku 2018.

Vláda zřejmě letos po více než osmi letech zvedne životní a existenční minimum. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na březnové zvýšení obou minim o 13 procent totiž tentokrát podporuje i hnutí ANO. ČT to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Právě ona přitom v minulém i předminulém roce růst obou částek zablokovala a podmiňovala je revizí sociálních dávek.