Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podpora uprchlíků se má od července upravit. Peníze od státu budou dostávat jen uprchlické domácnosti, které budou mít nižší příjem než životní minimum a stanovené náklady na bydlení.
Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení systému dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.
„Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska,“ uvedl Jurečka.
Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj „procesně a administrativně“ nezvládlo. „Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce,“ avizoval ministr.
V květnu úřady práce vyplatily 71 700 humanitárních dávek, počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17 700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 325 700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti, čtyři procenta tvořili senioři a dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.
Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4860 korun a pro děti 3490 korun. Senioři, lidé s postižením a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.
Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. „Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál,“ sdělil Jurečka. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.
