Uprchlík

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Město Rakká na severu Sýrie před lety nechvalně proslulo jako bašta Islámského státu (IS). Znovuzrození teroristické organizace se obávají Kurdové, kteří nyní Rakká ovládají, na ulicích proto i v noci hlídkují patroly. Pozici Kurdů se snaží posílit Američané, naopak povstalci podporovaní Tureckem v regionu s nimi svádějí boje. Někteří Syřané prchající před povstalci teď našli útočiště právě v Rakká, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Syrská občanská válka vyvolala jednu z největších migračních krizí na světě, kdy více než šest milionů lidí uteklo před boji do zahraničí. Pět milionů z nich zůstalo nedaleko za hranicemi vlasti: v Iráku, Libanonu, Jordánsku, Turecku a Egyptě. Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce uprchlíků vracejí zpět v naději na lepší budoucnost. Zlepšit situaci v zemi však nebude snadné a lidé se vracejí do nejistoty. Podle údajů OSN nemá třináct milionů obyvatel, tedy polovina tamní populace, dostatek potravin, stejnému počtu lidí chybí pitná voda. Šestadevadesát procent civilistů pak musí vyžít s méně než sedmi dolary na den.

Obnovené boje na severozápadě Sýrie od minulého týdne vyhnaly z domovů na padesát tisíc lidí, oznámil Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. Islamisté z milice Haját Tahrír al-Šám (HTS) dál postupují směrem na jih od před pár dny obsazeného Aleppa. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP uvedla, že syrští islamističtí povstalci postoupili do těsné blízkosti čtvrtého největšího města v zemi Hamá. Nálety na pozice HTS provádí provládní síly spolu s ruským letectvem. Syrskou armádu posílily nově irácké milice podporované Íránem.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Izraelský útok v Bejrútu, který měl za cíl zlikvidovat muže z Hizballáhu, byl jedním z mnoha v posledních dnech. Kvůli konfliktu na libanonském jihu se do metropole stahují statisíce lidí přicházející ze zasažených měst. Uprchlíci spí na ulicích, plážích nebo náměstích.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

Ukrajinka, kterou loni podle obžaloby zbil v Plasích muž od kolotočů, ve středu u soudu v Plzni vypověděla, že si pamatuje dvě rány, pak omdlela. Popsala, že útočník ji uhodil pěstí a loktem, víc si prý nepamatuje a probrala se až v nemocnici. Z napadení dvou Ukrajinek je obžalovaný devětačtyřicetiletý majitel pouťových atrakcí Zdeněk Holzknecht. Státní zástupkyně ho obžalovala z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozí mu až pětileté vězení. Muž vinu odmítá.

Pro uprchlíky z Ukrajiny v Česku přichází další omezení pomoci. Od neděle bydlení zdarma dostanou už jen ti nově příchozí – a to maximálně na devadesát dnů. Ostatní si budou muset ubytování hradit sami, a to včetně zranitelných skupin, jako jsou matky s dětmi, zdravotně postižení nebo senioři.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Od čtvrtka část ukrajinských uprchlíků dosáhne na vyšší pomoc od státu, takzvanou humanitární dávku. Jde hlavně o zranitelné osoby – třeba matky s dětmi a seniory. I pro ně totiž za měsíc skončí bezplatné ubytování. Získají ho jen nově příchozí na první tři měsíce v Česku. Úprava dávky má uprchlíkům umožnit najít si běžné bydlení.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Stát pomůže 430 ukrajinským uprchlíkům s dobrovolným návratem, schválila ve středu vláda. Těm, kdo chtějí zpět do vlasti, koupí lístek na autobus či zajistí sanitku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) oznámil, že kabinet odložil projednávání návrhu zákona o podpoře bydlení, jehož cílem je vytvořit systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Podle Síkely je třeba jednat se samosprávami a vyřešit rozpory kolem legislativy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) odklad kritizoval.

České nemocnice omezují přijímání evakuovaných ukrajinských pacientů, doporučilo jim to ministerstvo zdravotnictví. Jedná se hlavně o nemocné a zraněné, kteří nejsou v programu takzvané „civilní ochrany Unie“. To znamená, že je přivážejí například dobrovolníci. Ti opatření resortu kritizují, ministerstvo se brání tím, že postupuje podle mezinárodních dohod.

Válečný veterán Jiří Pavel Kafka slaví sto let. Narodil se do pražské židovské rodiny, když mu bylo patnáct let, zachránil ho jeden z vlaků Nicholase Wintona. Později vstoupil do britské armády. Kafka je posledním žijícím českým příslušníkem RAF, působil v 311. bombardovací peruti jako palubní střelec.

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.