Uprchlík

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Izraelský útok v Bejrútu, který měl za cíl zlikvidovat muže z Hizballáhu, byl jedním z mnoha v posledních dnech. Kvůli konfliktu na libanonském jihu se do metropole stahují statisíce lidí přicházející ze zasažených měst. Uprchlíci spí na ulicích, plážích nebo náměstích.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

Ukrajinka, kterou loni podle obžaloby zbil v Plasích muž od kolotočů, ve středu u soudu v Plzni vypověděla, že si pamatuje dvě rány, pak omdlela. Popsala, že útočník ji uhodil pěstí a loktem, víc si prý nepamatuje a probrala se až v nemocnici. Z napadení dvou Ukrajinek je obžalovaný devětačtyřicetiletý majitel pouťových atrakcí Zdeněk Holzknecht. Státní zástupkyně ho obžalovala z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozí mu až pětileté vězení. Muž vinu odmítá.

Pro uprchlíky z Ukrajiny v Česku přichází další omezení pomoci. Od neděle bydlení zdarma dostanou už jen ti nově příchozí – a to maximálně na devadesát dnů. Ostatní si budou muset ubytování hradit sami, a to včetně zranitelných skupin, jako jsou matky s dětmi, zdravotně postižení nebo senioři.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Od čtvrtka část ukrajinských uprchlíků dosáhne na vyšší pomoc od státu, takzvanou humanitární dávku. Jde hlavně o zranitelné osoby – třeba matky s dětmi a seniory. I pro ně totiž za měsíc skončí bezplatné ubytování. Získají ho jen nově příchozí na první tři měsíce v Česku. Úprava dávky má uprchlíkům umožnit najít si běžné bydlení.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Stát pomůže 430 ukrajinským uprchlíkům s dobrovolným návratem, schválila ve středu vláda. Těm, kdo chtějí zpět do vlasti, koupí lístek na autobus či zajistí sanitku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) oznámil, že kabinet odložil projednávání návrhu zákona o podpoře bydlení, jehož cílem je vytvořit systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Podle Síkely je třeba jednat se samosprávami a vyřešit rozpory kolem legislativy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) odklad kritizoval.

České nemocnice omezují přijímání evakuovaných ukrajinských pacientů, doporučilo jim to ministerstvo zdravotnictví. Jedná se hlavně o nemocné a zraněné, kteří nejsou v programu takzvané „civilní ochrany Unie“. To znamená, že je přivážejí například dobrovolníci. Ti opatření resortu kritizují, ministerstvo se brání tím, že postupuje podle mezinárodních dohod.

Válečný veterán Jiří Pavel Kafka slaví sto let. Narodil se do pražské židovské rodiny, když mu bylo patnáct let, zachránil ho jeden z vlaků Nicholase Wintona. Později vstoupil do britské armády. Kafka je posledním žijícím českým příslušníkem RAF, působil v 311. bombardovací peruti jako palubní střelec.

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Městský soud se zabývá případem téměř tři čtvrtě miliardového úvěrového podvodu. Obžalovaný podnikatel Hynek Korbel má aktuálně omezenou svéprávnost. Soud má ale k dispozici posudek, který duševní nemoc vyvrací, snaží se proto rozhodnutí o omezení svéprávnosti zvrátit, sdělil ČT mluvčí soudu Adam Wenig. Podnikatel v minulosti už několikrát uprchl do zahraničí. Podle dostupných informací se aktuálně nachází v Itálii, která ho do Česka nechce vydat právě kvůli špatnému psychickému stavu.

Talentovaný íránský sportovec Iman Mahdavi utekl v obavách o život ze své vlasti do Itálie. V nové zemi ve své disciplíně – v klasickém zápase – zcela dominuje. Navíc má velmi slušné vyhlídky, že bude nominován na nadcházející letní olympijské hry v Paříži.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Albánský parlament schválil dohodu mezi Tiranou a Římem, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii. Ta dohodu ratifikovala už dříve. Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie, napsala agentura AP. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.