„Zvládneme to.“ Deset let poté chtějí Němci přijímat méně uprchlíků

Nahrávám video
Události: Migrace v Německu
Zdroj: ČT24

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Jedním z těch, kdo přišel do Německa v roce 2015, byl i Syřan Anas Modamani. Osobně ho tehdy pozdravila i spolková kancléřka a své zemi dala úkol. „Zvládli jsme toho tolik, zvládneme to,“ prohlásila před deseti lety Merkelová.

Tou dobou žilo v Německu 750 tisíc uprchlíků, nyní jsou jich přes tři miliony. V letech 2015 a 2016 přibyli hlavně mladí muži z válkou a krizemi sužované Sýrie, Afghánistánu a Iráku. „Vzpomínám si, že jsem byl vlastně hrdý, že můžeme, stejně jako to udělali Turci, poskytnout těmto lidem s otevřenou náručí ochranu,“ uvedl poradce Merkelové pro migraci Gerald Knaus.

Migrace posílila xenofobní politické síly

Tři čtvrtiny tehdejších uprchlíků mají dnes práci, i když často manuální a špatně placenou. Integrace se ovšem ukázala být větší výzvou – islamistické útoky vyvolaly strach, v posledních dvou letech rekordně přibylo násilí proti muslimům.

„Deset let jsme tu byli vítáni, ale po vícero problémech začali lidé říkat cizinci pryč,“ poznamenala uprchlice z roku 2015 Ayla Aljazaerliová. Migrace posílila xenofobní politické síly – z okrajové Alternativy pro Německo se stala druhá nejsilnější strana v parlamentu.

Situace po ruské invazi na Ukrajinu

Před třemi a půl lety navíc přišla další velká zkouška. Rusko vpadlo na Ukrajinu a v Německu znovu vyhledal ochranu víc než milion lidí, tentokrát především žen a dětí.

Sto dvacet tisíc lidí prošlo uprchlickým táborem na bývalém berlínském letišti Tegel. Ten podle Moniky Hebbinghausové ze Zemského úřadu pro uprchlické záležitosti v Berlíně dobře ukazuje, co se Němci od roku 2015 naučili. „Měli jsme tu sociální pracovníky, lékaře,“ říká Hebbinghausová.

Letiště mělo původně fungovat pouze jako přijímací centrum, někteří obyvatelé tam ale našli domov. Část problémů se totiž nepodařilo vyřešit před deseti lety ani teď – levného bydlení je málo a také školy se potýkají s tím, jak začlenit děti, které přišly z války.

„Co jsme měli dělat? Uprchlíci byli v Evropě. O několik dní později je Viktor Orbán, maďarský premiér, jednoduše oklamal, využil lidi v nouzi, téměř si s nimi pohrál,“ prohlásila v červenci Merkelová.

Merkelová ještě na podzim roku 2015 migrační pravidla zpřísnila. V současné době Německo urychluje deportace a omezuje podporu Ukrajincům. Většina veřejnosti si přeje, aby Německo přijímalo uprchlíků méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 21 mminutami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 2 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 2 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...