Helena Truchlá

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

V německém Magdeburku se otevřely vánoční trhy, a to za zvýšené pozornosti veřejnosti i médií. Právě tam totiž loni záměrně najel atentátník autem do davu lidí. Útok, při kterém zemřelo šest lidí, patří k nejhorším v Německu. Město letos posílilo bezpečnostní opatření.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Uprchlíci, kteří přišli z Ukrajiny do Německa, jsou podle Spolkového institutu pro výzkum obyvatel nadprůměrně kvalifikovaní a ve stále větších počtech rychleji nachází zaměstnání. Problémem však zůstává zdlouhavé uznávání diplomů. Mezi běženci je přitom mnoho lékařek i techniků, kterých je v Německu nedostatek. Ukrajinců žije ve spolkové republice nejvíce v EU, celkem 1,3 milionu. Nově příchozích výrazně přibylo poté, co Kyjev v srpnu povolil vycestovat ze země mladým mužům mezi 18 a 22 lety. Nárůst však přichází v době, kdy vláda plánuje omezit podporu.

Stagnující německá ekonomika může být příležitostí pro české firmy. Podle agentury CzechTrade se teď o sousední zemi víc zajímají – zakládají nové pobočky nebo kupují tamní podniky. Řada tuzemských společností tam chce expandovat dlouhodobě.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině na celém světě je nyní Německo. I to může být důvodem, proč se podobně jako další evropské státy stává dějištěm stále více dronových incidentů. Politici proto hledají rychlá řešení, jak zemi zajistit lepší ochranu a účinněji reagovat. V cestě jim ovšem stojí směsice zákazů a předpisů, včetně omezení z dob po druhé světové válce. Vláda, která nemá v parlamentu ústavní většinu, chce některá pravidla změnit za použití právní kličky.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na čtvrtečním summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kodani odmítla nápad svého maďarského protějšku Viktora Orbána, aby Evropská unie uzavřela s Ukrajinou pouze strategické partnerství namísto členství v EU. Před summitem zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu na jednání řekl, že Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu.

Kariérní postup, sblížení s ostatními, dobrodružství nebo propagace techniky „jako z počítačových her“. Německá armáda potřebuje víc lidí a cílí i na mladistvé od šestnácti let. Realitu života v uniformě jim ukazuje v době, kdy se rozhodují o své profesní budoucnosti. Třeba při plavbě na vojenské lodi Pegnitz.

Kosmas sice zemřel před devíti sty lety, ale jeho Kronika Čechů žije v tuzemské kultuře, mentalitě i mýtech dál. Národní knihovna teď nabízí jedinečnou příležitost se na tuto kroniku a její různé podoby podívat.

Největší uprchlický tábor v Německu se pomalu vyprazdňuje. Za posledního tři a půl roku prošlo areálem bývalého berlínského letiště Tegel přes 120 tisíc lidí, většinou z Ukrajiny. Noví přibývají už jen pomalu. Ti poslední, kteří zůstávají, mají odejít do konce listopadu.

Německu se stále nedaří nastartovat hospodářský růst. Trpí třeba klíčový automobilový sektor, kde ubyly desítky tisíc pracovních míst. Veřejnost navíc nevěří, že spolkový kancléř Friedrich Merz zvládne prosadit slibované reformy.

Komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Podle prognózy agentury Infratest dimap získala 34 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) s 22,5 procenta. Výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD). Německá média označovala volby za první test pro kancléře Merze, který nastoupil do funkce v květnu 2025.

Energetická skupina ČEZ chce v Tušimicích na Chomutovsku postavit až šest malých jaderných reaktorů. Celý projekt je teprve na začátku, první jednotka by mohla být v provozu v roce 2038. Ze sousedního Německa se ale už nyní ozývají odmítavé hlasy.

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.

Němečtí lidskoprávní bojovníci za nápravu minulých křivd slaví po letech sporů vítězství. Berlínská ulice, která nesla jméno Mouřenínova (Mohrenstrasse), se nově jmenuje Antona Wilhelma Ama. Africký filozof a vysokoškolský učitel se do Německa dostal jako otrok ze západní Afriky v první polovině 18. století. Získal svobodu, vystudoval univerzitu a stal se prvním doktorem filozofie afrického původu v Evropě. Nový název dostane i zdejší zastávka metra. Naopak budovy české ambasády se změna nedotkne, její vchod je totiž v ulici za rohem.

Přesně před rokem zavraždil mladý Syřan v západoněmeckém Solingenu nožem tři lidi a deset dalších zranil. Byl to první ze série útoků, které rozvířily debatu o bezpečnosti a změně pravidel pro držení nožů. Od té doby řada míst zavedla přísná omezení. Podle průzkumu stanice WDR se třetina obyvatel Solingenu stále cítí ve vlastním městě nejistě. Za rok 2024 vzrostl v Německu počet vážných ublížení na zdraví nožem asi o deset procent.

Německé ministerstvo vnitra by mohlo v budoucnu využívat americký sledovací systém Gotham vyvinutý společností Palantir a financovaný CIA. Propojit má policejní databáze a díky tomu účinněji postihovat zločin, včetně terorismu. Lidskoprávním aktivistům se ale nelíbí vazby americko-německého šéfa Palantiru Petera Thiela na administrativu Donalda Trumpa.