Helena Truchlá

Kampaň před březnovými komunálními volbami v bavorském Mnichově provází nezvyklý spor, jehož jádrem je přírodní surfová vlna na městské řece. Ta totiž zmizela při posledním čištění koryta a sportovci by ji rádi obnovili. Podle nich vše ale komplikují úředníci. A někteří kandidáti se snaží téma politicky vytěžit. Bez odpovědi ale zůstává klíčová otázka – kdo ručí za bezpečnost na vodě.

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.

Německá antisystémová Alternativa pro Německo chce letos poprvé obsadit křeslo zemského premiéra. Stranu ale rozdělují vnitřní spory ohledně vztahu k Rusku a Spojeným státům i k protimigračním návrhům. Západ spolkové republiky je opatrnější, východ naopak radikálnější. K urnám letos voliči zamíří celkem pětkrát.

Ve východoněmecké Lužici trénuje spolková armáda komunikaci s civilisty pomocí letáků shozených ze vzduchu. Lidi vyzývá, aby informace o místě nálezu poslali bundeswehru. Varování o probíhajícím cvičení dostaly i úřady v Česku, protože i tam by mohl vítr tiskoviny zanést. Vloni vyvolaly zatoulané tiskoviny pozdvižení v nedalekém Polsku. Tamní úřady měly problém ověřit, jestli se skutečně jedná o cvičení německé armády, a musela se zapojit i rozvědka. Na první pohled staromódní technika obstojí i proti rušičkám a v situaci, kdy není dostupný internet. Vojenský prostor Horní Lužice je k trénování shazování letáků vhodný díky absenci velkého letiště, neomezí tedy vzdušný provoz.

Na jihozápadě Berlína zůstává po sobotním útoku na přenosovou soustavu bez elektřiny 30 500 domácností a 1700 podniků. Na tiskové konferenci to řekl primátor německého hlavního města Kai Wegner. Původně bylo bez proudu 45 tisíc domácností a 2200 podniků. Plné obnovení dodávek se podaří podle provozovatele sítě nejdříve ve čtvrtek odpoledne.

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

V německém Magdeburku se otevřely vánoční trhy, a to za zvýšené pozornosti veřejnosti i médií. Právě tam totiž loni záměrně najel atentátník autem do davu lidí. Útok, při kterém zemřelo šest lidí, patří k nejhorším v Německu. Město letos posílilo bezpečnostní opatření.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Uprchlíci, kteří přišli z Ukrajiny do Německa, jsou podle Spolkového institutu pro výzkum obyvatel nadprůměrně kvalifikovaní a ve stále větších počtech rychleji nachází zaměstnání. Problémem však zůstává zdlouhavé uznávání diplomů. Mezi běženci je přitom mnoho lékařek i techniků, kterých je v Německu nedostatek. Ukrajinců žije ve spolkové republice nejvíce v EU, celkem 1,3 milionu. Nově příchozích výrazně přibylo poté, co Kyjev v srpnu povolil vycestovat ze země mladým mužům mezi 18 a 22 lety. Nárůst však přichází v době, kdy vláda plánuje omezit podporu.

Stagnující německá ekonomika může být příležitostí pro české firmy. Podle agentury CzechTrade se teď o sousední zemi víc zajímají – zakládají nové pobočky nebo kupují tamní podniky. Řada tuzemských společností tam chce expandovat dlouhodobě.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině na celém světě je nyní Německo. I to může být důvodem, proč se podobně jako další evropské státy stává dějištěm stále více dronových incidentů. Politici proto hledají rychlá řešení, jak zemi zajistit lepší ochranu a účinněji reagovat. V cestě jim ovšem stojí směsice zákazů a předpisů, včetně omezení z dob po druhé světové válce. Vláda, která nemá v parlamentu ústavní většinu, chce některá pravidla změnit za použití právní kličky.