Helena Truchlá strana 2 z 2

Německo čelí nárůstu podpory krajní pravice. A to nejen v případě Alternativy pro Německo, která je ve spolkovém parlamentu druhou nejsilnější partají. V někdejší východní komunistické části země posilují také neonacistická hnutí a spolky, jako je například Třetí cesta. Symbolem trendu se stalo město Spremberg v Braniborsku.

V Německu se letos koná rekordní počet duhových průvodů na podporu práv LGBTQ+ komunity. Bezprecedentní je ale také počet útoků proti této komunitě. Situace je vyhrocená především na východě spolkové republiky. Průvody se tam konají pod masivním policejním dohledem. V neděli třeba v Bautzenu.

Cla na dovoz oceli do USA ve výši padesát procent dopadají i na německé ocelárny. Spolková republika je největším evropským výrobcem oceli, letošní rok ale zástupci průmyslu očekávají historický propad výroby. Příčinou jsou kromě tarifů i drahé energie a slabá poptávka.

Soud v Drážďanech začal projednávat případ bývalého spolupracovníka poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Spolu s další ženou čelí muž obvinění ze špionáže pro čínskou tajnou službu. Hrozí mu až deset let vězení. Na začátku soudního procesu obhajoba podle agentur vinu odmítla.

Situace v Pásmu Gazy pomalu mění postoj Německa vůči Izraeli. Na kancléře Friedricha Merze v tomto směru naléhají veřejnost i mezinárodní partneři. Výhrady znějí stále hlasitěji i přímo z vládní koalice. V jedné z posledních veřejných výzev spolkové vládě, aby přehodnotila svůj postoj k situaci na Blízkém východě, německé celebrity v textu odsoudily násilí teroristického hnutí Hamás, zároveň ale požadují ukončení dodávek zbraní židovskému státu. Jen pětina Němců a Němek nyní vnímá stát Izrael pozitivně, většina ho vidí kriticky. Před třemi lety to bylo naopak.

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.

V žebříčku německých regionů vypadá okres Tuttlingen v Bádensku-Württembersku jako vzor hodný následování. Má výkonné hospodářství, na vysoké úrovni je tam třeba také ochrana životního prostředí a podle odborníků jde o inovativní a perspektivní místo pro život. Přesto právě tam začala ve volbách rekordně bodovat krajní pravice. V západní části země je to neobvyklá kombinace a zdroj obav mainstreamových partají.

V koncentračním táboře Dachau nedaleko Mnichova věznili nacisté i české duchovní, mimo jiné třeba pozdějšího kardinála Josefa Berana. Na 2800 mužů sužoval hlad a vyčerpání, epidemie tyfu, ale i následky lékařských experimentů. Tragickou historii tam dnes připomínají evangelická, katolická i pravoslavná kaple, stejně jako památník židovským obětem. Symbolický kilogram hlíny na místě v úterý převzala delegace v čele s jedním z Beranových nástupců Dominikem Dukou. Hlínu převeze do vlasti a v září ji slavnostně uloží ve Staré Boleslavi.

Čerstvé německé statistiky ukazují prudký pokles žádostí o azyl v Německu. Koaliční vláda to přičítá přísnějším migračním pravidlům. Požaduje jejich zavedení i napříč Evropskou unií. V Bavorsku se kvůli tomu příští týden sejdou ministři vnitra podobně smýšlejících evropských států včetně České republiky.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v úterý zakázal spolek Království Německo (Königreich Deutschland), který byl největším sdružením takzvaných říšských občanů v Německu. V tiskové zprávě o tom v úterý informovalo německé ministerstvo vnitra. Policie podnikla v této souvislosti ráno razie v sedmi spolkových zemích a zadržela čtyři lidi. Říšští občané odmítají uznávat existenci spolkové republiky.

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.

Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli pozastavení federálních grantů ve výši přes 2,2 miliardy dolarů (48 miliard korun). Vláda svůj krok odůvodnila tím, že prestižní vzdělávací instituce nesplnila požadavky ohledně omezení aktivismu na univerzitním kampusu, informovaly světové agentury.

Německá vláda varuje před ruskými snahami zneužít ve svůj prospěch květnové oslavy konce druhé světové války. Spolkový parlament kvůli tomu ze slavnostní ceremonie chystané na 8. května vyloučil Rusko a Bělorusko. Ne všude ale na doporučení dali. V Seelowě na východě země si místní už před pár dny připomněli osvobození svého města od nacismu po boku představitele Putinova režimu. Akce za účasti asi osmi stovek lidí se na sovětském válečném hřbitově zúčastnil také ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev.

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.