Cla na dovoz oceli do USA ve výši padesát procent dopadají i na německé ocelárny. Spolková republika je největším evropským výrobcem oceli, letošní rok ale zástupci průmyslu očekávají historický propad výroby. Příčinou jsou kromě tarifů i drahé energie a slabá poptávka.
„Se scénářem pětadvacetiprocentních cel bychom ještě v konkurenci těsně obstáli a mohli bychom do USA vyvážet. Druhý krok už pro nás byl ale příliš,“ popsal vedoucí obchodního oddělení pro prodej a logistiku firmy Stahlwerk Thüringen Alexander Stier.
Padesátiprocentní clo pro Stahlwerk Thüringen znamená ztrátu amerického trhu – a s ním i pěti procent obratu, tedy asi padesáti tisíc tun prodané oceli ročně. Ocelárna z durynského Unterwellenbornu vyrábí ocel z kovového šrotu v elektrické peci. Pokles produkce touto technologií je přitom letos zatím výrazně menší než úbytek, se kterým se vypořádávají klasické vysoké pece.
„Teď to začne být skutečně napjaté a bude náročné najít alternativní trhy nebo získat silnější pozici na těch stávajících,“ shrnul možnosti Stier.
Vyjednávání o clech mají pokračovat
Pro durynskou elektrárnu je prioritou i to, aby německá spolková vláda snížila průmyslové ceny elektřiny. Výrobu napájí obnovitelnou energií z vodních elektráren, do budoucna plánuje podnik vlastní solární panely a také přípojku na vodík, který by nahradil fosilní plyn.
Celní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií se obchodu s ocelí netýká. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz chce s prezidentem USA Donaldem Trumpem dál vyjednávat.
Negativní dopady cel už nyní pociťuje devět z deseti německých firem napříč ekonomikou. „Vidíme nejen vyšší náklady, ale také enormní nárůst byrokracie pro naše exportéry,“ popsala Melanie Vogelsbachová z německé průmyslové a obchodní komory.
