Ocel

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Americký prezident Donald Trump v úterý večer středoevropského času podepsal exekutivní příkazy, jejichž cílem je podpořit těžbu uhlí. „Vracíme zpět odvětví, které bylo opuštěno,“ řekl Trump v Bílém domě, zatímco za ním stálo několik desítek horníků.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.

Americký prezident Donald Trump zrušil plán na zdvojnásobení cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady na padesát procent. Serveru CNBC to řekl jeho obchodní poradce Peter Navarro. Zrušení plánu, podle kterého mělo 50procentní clo vstoupit v platnost ve středu, přichází zhruba šest hodin po jeho oznámení, upozorňuje CNBC.

Za podvodné obchody s ocelí potrestal Městský soud v Praze čtyři členy mezinárodní skupiny. Svým jednáním měli dvě české banky a pojišťovny připravit o 1,4 miliardy korun. Soud jim přikázal škodu nahradit. Tři členy organizovaného gangu soud poslal na 7,5 roku za mříže, jednomu uložil o rok méně. Všichni odsouzení a státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolali. České televizi to sdělila mluvčí pražského Městského soudu Barbora Bílková.

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Třinecké železárny investují miliardu eur (asi 25 miliard korun), do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice bude směřovat na vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého.

Pro oceňovanou architektku Evu Jiřičnou je důležité mít úctu k historickým stavbám, ale také se nebát je přetvářet a přidávat prvky, které jsou užitečné pro naši dobu. Uvedla to v Interview ČT24, kde také vysvětlila svou fascinaci sklem, materiálem typickým pro její stavby, a vyjádřila důvěru v mladou generaci architektů. Česká architektura je podle ní na cestě k velkému úspěchu.

Novým majitelem ostravské firmy Vítkovice Steel se stane společnost Jindal Steel International z globální průmyslové skupiny Jindal Group působící v ocelářství, energetice a těžebním průmyslu. Odkoupením podílů od dosavadních majitelů získá sto procent akcií. Nový vlastník má ostravské firmě zajistit zelenou ocel a investice do rozvoje. Vstup investora musí ještě posoudit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Hutní podnik Liberty Ostrava, který je od června v úpadku, začal rozdávat výpovědi zaměstnancům. Týká se to asi 1,6 tisíce lidí. Dostávají dvouměsíční výpovědi, nebo mohou odejít dohodou, řekla mluvčí podniku Kateřina Zajíčková.

Ostravská huť Liberty chystá hromadné propouštění, v následujících dnech skončí téměř osmnáct set zaměstnanců, převážně z prvovýroby. Zachována zůstane například válcovna nebo rourovna. Zaměstnancům, kteří výpověď dostanou, přitom hrozí, že po celou výpovědní dobu nebudou dostávat mzdu. Jejich situace je složitá, shodli se v Událostech, komentářích hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) a primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS). Kraj i město podle obou udělaly pro pracovníky maximum. V nejčernější scénář, tedy propuštění všech zaměstnanců naráz, ale ani jeden z nich nevěří.

Hutní společnost Liberty Ostrava na sebe podala insolvenční návrh. Ostravský krajský soud zpřístupnil insolvenční návrh, firmu v platební neschopnosti nechal vstoupit do řízení. Závazky po lhůtě splatnosti, které není společnost schopna plnit, převyšují pět miliard korun. Podle vládních představitelů má několik českých firem zájem hutní podnik koupit. Prioritou vlády, kraje i města Ostrava je, aby se společnost neroztříštila na menší firmy.

Návrat zaměstnanců Liberty Ostrava do práce se odkládá o další týden. Po pondělním jednání s vedením podniku to oznámil předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Huť se stále nedohodla s firmou Tameh Czech na dodávkách energií. Mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková a Tamehu Patrik Schober to potvrdili. Nový parní generátor, který umožní bezpečný restart koksárenských baterií, chce huť spustit nejpozději koncem února.

Vedení hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) dostalo za úkol předložit do týdne krajské tripartitě harmonogram, jak se bude vyvíjet strategie firmy. Novinářům to po zasedání tripartity řekl moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO). O pomoc chce požádat vládu. Mluvčí huti Kateřina Zajíčková řekla, že firma neplánuje žádné propouštění a na strategickém plánu intenzivně pracuje. LO před třemi týdny dočasně odstavila vysokou pec číslo 3, jedinou, kterou měla v provozu, a přestože odstávku původně odhadovala na dva týdny, chce jí dál udržovat v útlumu.

Vysoká pec číslo 3 zůstane i přes původní plány vedení hutě Liberty Ostrava fakticky odstavena. Firma ji podle mluvčí Kateřiny Zajíčkové ponechá v teplém útlumu, kdy se ve vysoké peci udržuje teplo, ale podstatně menší než při běžném provozu. Pec číslo 3 byla poslední, kterou měla Liberty v provozu. Firma ji odstavila 23. října kvůli nedostatečné poptávce.

Hutní společnost Liberty Ostrava dočasně odstavuje vysokou pec číslo 3. Důvodem je nedostatečná poptávka nejen v tuzemsku, ale také v celé Evropě. Společnost chce pec uvést znovu do provozu za dva týdny, informovala o tom mluvčí firmy Kateřina Zajíčková. Podnik v rámci odstávky provede i opravu a údržbu zařízení. Opatření se zaměstnanců nedotkne.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.