Americký prezident Donald Trump v úterý večer středoevropského času podepsal exekutivní příkazy, jejichž cílem je podpořit těžbu uhlí. „Vracíme zpět odvětví, které bylo opuštěno,“ řekl Trump v Bílém domě, zatímco za ním stálo několik desítek horníků.
Trump podepsal příkazy na podporu těžby uhlí
„Vrátíme horníky zpět do práce,“ prohlásil Trump o profesi, v níž se počet pracovníků ze 70 tisíc před deseti lety propadl na nynějších zhruba 40 tisíc lidí, připomněla agentura Reuters.
Nové příkazy zahrnují snahy o záchranu uhelných elektráren, které měly být vyřazeny z provozu, včetně uvolnění pravomocí podle zákona o obranné výrobě z roku 1950. Cílem je zvýšit produkci uhlí.
Trump zároveň nařídil ministru energetiky Chrisu Wrightovi, aby určil, zda je uhlí používané při výrobě oceli „kritickým nerostem“. Povolení této klasifikace, která je obvykle vyhrazena pro suroviny potřebné pro technologicky sofistikované obranné systémy, by u hutního uhlí mohlo připravit půdu pro využití mimořádných pravomocí ke zvýšení jeho produkce.
Republikán Trump již v kampani sliboval, že zvýší produkci energie v USA. Od 20. ledna, kdy se ujal úřadu, se snaží zrušit předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí.
Prezident také prohlásil, že pověřuje ministerstvo spravedlnosti, aby identifikovalo a bojovalo proti státům, které připravují horníky o práci. „Dávám pokyn, aby identifikovalo a bojovalo proti každé protiústavní státní nebo lokální regulaci, která vyřazuje naše horníky z podnikání,“ upřesnil Trump.
Šéf Bílého domu se už dříve zavázal, že Spojené státy budou využívat americké uhelné zdroje jako zdroj elektřiny k provozu datových center i k produkci tepla pro kování oceli. Trump i další vrcholní představitelé jeho administrativy dali jasně najevo, že posílení uhelné energetiky je jejich hlavní prioritou. Ta je podle nich provázána s národní bezpečností a s postavením USA v globální soutěži o dominanci v odvětví umělé inteligence (AI).
Negativní dopady využívání uhlí
Spalováním uhlí se nicméně do atmosféry uvolňuje velké množství oxidu uhličitého, což může mít řadu negativních dopadů na životní prostředí, včetně zvyšování hladiny moří, častějších a prudších výkyvů počasí a ztráty biologické rozmanitosti. Negativní dopady na prostředí má přitom i samotná těžba suroviny. Dochází i k degradaci krajiny, kontaminaci vodních zdrojů a ztrátě biodiverzity, upozorňuje české ministerstvo životního prostředí a další organizace, které se problematikou zabývají.
