Energetika

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.

Rada Evropské unie (EU), která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Ukrajina vstupuje už do třetí zimy ve válečných podmínkách. Tentokrát ale zemi čekají podle prezidenta Volodymyra Zelenského vůbec ty nejhorší zimní měsíce. Rusko sahá k strategii zanechat Ukrajince ve tmě i chladu, a pokusit se tak zlomit jejich morálku. Letos se navíc ve velkém zaměřilo nejen na elektrárny a rozvodné sítě, ale také na plynárenskou infrastrukturu.

Rusové v noci na Ukrajinu poslali 36 raket a přes šest set dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na Kyjevskou oblast si podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy vyžádal nejméně dvě oběti. Dalších nejméně 38 lidí bylo zraněno, informují místní záchranáři. Ministerstvo energetiky oznámilo, že po útocích na rozvodnou síť zůstalo ráno bez elektřiny více než 600 tisíc uživatelů. Dodávky se během dne podařilo obnovit.

Společnost ČEPS potvrdila, že v pátek obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby v elektrárnách Chvaletice a Počerady a v teplárně Kladno. Podle poslance Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Česko energii z uhelných elektráren v současné době potřebuje a je na místě, aby stát tento sektor v určité formě podpořil. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v Událostech, komentářích uvedla, že uhlí je již nerentabilní a znečišťuje životní prostředí. Debatou provázel Martin Řezníček.

Korupční skandál v ukrajinské energetice se dotkl i Andrije Jermaka, vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského. Protikorupční úřady u něj provedly prohlídku. O Jermakově možné roli v kauze ukrajinská média a experti spekulují už delší dobu. Ještě déle ale upozorňují na nesmírnou moc, která se v rukách nikým nevoleného úředníka soustředila, než Zelenskyj v pátek oznámil jeho konec ve funkci.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Uvedly to Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Ukrajinský parlament odvolal ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka a šéfku energetiky Svitlanu Hrynčukovou, oznámila místní média. Jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Agentura Reuters poznamenala, že oba politici provinění popřeli. Opozice žádá odstoupení celé vlády.

Ukrajinský soud poslal na 60 dnů do vazby bývalého vicepremiéra Oleksije Černyšova. Kauza se týká korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Jako možnou kauci stanovil soud částku 51 milionů hřiven (v přepočtu zhruba 25,6 milionu korun), informovala ukrajinská média.

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Jednání ukrajinského parlamentu, který měl hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat ministry spravedlnosti a energetiky Hermana Haluščenka a Svitlanu Hrynčukovou kvůli korupčnímu skandálu v energetice, bylo přerušeno. Stalo se tak poté, co opozice zablokovala jednání a dožadovala se odstoupení celé vlády, informovala ukrajinská média.

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Celý sektor se totiž potýká s korupčním skandálem, v jehož centru se nachází provozovatel ukrajinských jaderných elektráren Enerhoatom. Kvůli kauze již odstoupili dva ministři.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukové. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Výstavba jaderných bloků v Dukovanech výrazně zvýší nároky na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který má stavbu povolit. Regulátor se na zakázku století už připravuje. Dukovany jsou pro KHNP prvním projektem v Evropě, s jeho technologií se tak bude muset český regulátor seznámit. Bude také muset nabrat desítky nových zaměstnanců.

Elektromobilita, umělá inteligence a hlavně další a další datová centra. To vše spolu s rozvojem ekonomiky zvedne celosvětovou spotřebu elektřiny do roku 2050 až o 75 procent. S propočtem nedávno přišla společnost BloombergNEF. Datová centra již nyní spotřebují zhruba 4,5 procenta světové elektřiny. Do roku 2050 by to mohla být skoro desetina. Nová datová centra vznikají i v Česku.