Energetika

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.

Rusko podniklo v noci na čtvrtek další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku, nejvíce utrpěly Dněpropetrovská a Záporožská oblast, uvedl tamní ministr Artem Nekrasov. V Dněpropetrovské oblasti se během dne podařilo obnovit dodávky vody pro více než 1,7 milionu odběratelů a dodávky tepla asi 270 tisícům odběratelům. Bez tepla zůstává přibližně 250 tisíc odběratelů a bez vody asi dvacet tisíc. Záporožské oblasti se podařilo zásobování elektřinou obnovit. Americké velvyslanectví v Kyjevě oznámilo, že čeká v nadcházejících dnech velký ruský útok.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Energetici ve středu dopoledne obnovili dodávky elektřiny na jihozápadě Berlína, který se od soboty potýkal s rozsáhlým výpadkem. V následujících hodinách budou mít postupně proud k dispozici znovu všichni odběratelé, informoval provozovatel sítě Stromnetz Berlin. Kvůli žhářskému útoku, který mají podle úřadů na svědomí levicoví extremisté, se v sobotu ocitlo bez elektřiny 45 tisíc domácností a asi 2200 firem. Původně se hovořilo o tom, že budou mít všichni opět proud nejdříve ve čtvrtek odpoledne.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) brzy navštíví Ukrajinu. Uvedl to po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Ministři spolu podle Macinky hovořili o budoucí spolupráci i náladách části české veřejnosti vůči Ukrajincům v Česku. Shodli se na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly pozitivnější. V diskusi budou brzy pokračovat při Macinkově návštěvě Kyjeva, dodal český ministr.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval do funkce šéfa své kanceláře dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Informovala o tom agentura AP. Zelenskyj v té souvislosti na síti X zdůraznil, že Ukrajina se nyní musí zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozí vlivný vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak byl v listopadu odvolán v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.

Čínská společnost Gold Cup Electric Apparatus, přední světový výrobce magnetických vodičů, postaví v Česku svůj první evropský výrobní závod. V areálu bývalé balírny čokolády v Plané u Mariánských Lázní na Tachovsku investuje přes dvě miliardy korun, informoval mluvčí agentury CzechInvest Zdeněk Vesecký. Firma chce zahájit výrobu ve druhém čtvrtletí 2026. Přestavba areálu už podle něj začala, stejně jako nábor prvních sedmdesáti zaměstnanců.

Průmyslová výroba v Česku v říjnu zrychlila meziroční růst na 1,1 procenta po zářijovém revidovaném zvýšení o 0,8 procenta. Stavebnictví v říjnu naopak zpomalilo meziroční růst na 7,1 procenta. Zahraniční obchod Česka byl meziročně o patnáct miliard korun vyšší. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.