TÉMA

Energetika

Rusové opět cílili na ukrajinskou energetiku. Na Krymu přišli o vrtulník

Ukrajinští představitelé a úřady ve středu informovali o úmrtí devíti civilistů včetně tří dětí při ruském ostřelování. Oběti jsou hlášeny z Oděské, Doněcké a Charkovské oblasti. Hlášeno je také poškození energetiky na jihu země po nočních ruských útocích. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů a dvě z několika ruských raket, uvedlo letectvo. Po úterním ruském útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti našli v troskách další dva mrtvé. Na okupovaném Krymu se zřítil ruský vrtulník. Invazní armáda podle neoficiálních zdrojů z obou stran obsadila vesnici Pervomajske v Doněcké oblasti.
10. 4. 2024Aktualizováno10. 4. 2024, 21:28|

Podzemní vodík může být energetickým zdrojem budoucnosti. Už vyvolává „zlatou horečku“

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.
8. 4. 2024|

Česká přenosová soustava je silná, potíž je ve výstavbě nových větví, tvrdí šéf ČEPS

Tuzemská přenosová soustava je robustní a silná, jedna z nejlepších v Evropě, sousední země nám ji závidí, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Problémem je však výstavba jejích nových větví k obnovitelným zdrojům, které se teprve budou stavět. Jejich lokality totiž ještě nejsou přesně známy. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani pak v pořadu hovořil například o odstavování uhelných elektráren a ceně elektřiny.
7. 4. 2024|

Česko pomůže Ukrajině se zabezpečením jaderné elektrárny. Posílá speciální kabel

Technici v Temelíně vyrobili speciální bezpečnostní kabel na výztuhu budovy kolem jaderného reaktoru. Ten pomůže kolegům z jaderné elektrárny Rovenská na severozápadě Ukrajiny. Dopravu i výrobu zařízení platí ministerstvo energetiky USA.
3. 4. 2024|

Drony zasáhly rafinerii v hloubi Ruska, cílem byl i závod na Šáhedy

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.
2. 4. 2024Aktualizováno2. 4. 2024, 20:23|

Rusko ničí ukrajinské elektrárny, hájí to narušením zbrojních podniků

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.
31. 3. 2024Aktualizováno31. 3. 2024, 15:57|

Bez vojenských dodávek budeme muset ustupovat, urguje Zelenskyj americkou pomoc

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. Americkému listu The Washington Post to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v poslední době masivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že ruský útok téměř zcela zničil jednu z největších elektráren v Charkovské oblasti.
30. 3. 2024Aktualizováno30. 3. 2024, 20:04|

Rusové opět udeřili na ukrajinskou energetiku, zaútočili stovkou dronů a raket

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.
29. 3. 2024Aktualizováno29. 3. 2024, 15:51|

Význam jaderné energetiky v Evropě roste. Rozvoj ale brzdí politické neshody i zpožďování projektů

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.
21. 3. 2024|

Temelín odstavil jeden blok. Musí opravit klapky na jednom ze systémů technické vody

Jaderná elektrárna Temelín v neděli v poledne odpojila od přenosové sítě první výrobní blok kvůli opravě klapky na jednom ze tří systémů technické vody. Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu. To se předpokládá v nadcházejícím týdnu, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták. Druhý blok Temelína je na plném výkonu.
17. 3. 2024|

Protesty hnutí Fridays for Future pět let poté. O klimatu se diskutuje více, konec uhlí se přiblížil

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.
15. 3. 2024|

Macron v Praze vyzdvihl jadernou spolupráci. O dostavbu českých bloků soupeří Francie s Koreou

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru řekl, že chce s spolupráci s Českem v rozvoji jaderné energetiky posilovat, země by měly sdílet například společný vědecký a diplomatický přístup. Technologie je podle něj klíčová pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Česká vláda se v současnosti chystá rozhodnout, zda zadá stavbu jednoho, dvou, nebo čtyř nových bloků. Účastníkem tendru je kromě korejské KHNP i francouzská státní společnost EDF, jejíž nabídku francouzská hlava státu podpořila.
5. 3. 2024Aktualizováno5. 3. 2024, 14:10|

Energetické emise oxidu uhličitého byly loni rekordní, hlavně kvůli nedostatku vody

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.
1. 3. 2024|

Společnost innogy od března zlevní fixované dodávky elektřiny a plynu. Následuje další dodavatele

Společnost innogy od 1. března sníží cenu energií. U fixovaných produktů na 24, respektive 22 měsíců, zlevní elektřinu o více než 600 korun za megawatthodinu, plyn o 200 korun za megawatthodinu, zjistila Česká televize. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují na pokles velkoobchodních cen energií.
28. 2. 2024|

USA zaostávají ve větrné energii z oceánu. Může za to sto let starý zákon

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.
11. 2. 2024|

Na ruském plynu jsme nezávislí, tvrdí ministerstvo. Problém může být se slovenskými nákupy

Česko je podle ministerstva průmyslu a obchodu nezávislé na ruském plynu. Statistický úřad přesto tvrdí, že podíl dovozu této suroviny z Ruska výrazně stoupl. Do tuzemska totiž proudí i plyn ze Slovenska, který z Ruska pocházet může.
10. 2. 2024|

Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.
8. 2. 2024|

Evropa Alijeva potřebuje, Izrael vyzbrojuje. Ázerbájdžán volí „věčného“ prezidenta a míří k Rusku

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.
7. 2. 2024Aktualizováno7. 2. 2024, 10:16|

Německo chce do dvaceti let nahradit fosilní paliva vodíkem. Už testuje nové technologie

Německo začne v roce 2024 stavět páteřní síť pro distribuci vodíku. Vláda v něm vidí sílu, která by měla společně s obnovitelnými zdroji zcela nahradit fosilní paliva – a to v horizontu dvou desetiletí. Berlín už testuje i technologie pro domácnosti, hlavně ty k vytápění domů a bytů.
4. 2. 2024|

Česko potřebuje konvenční zdroje, míní Topolánek. Plyn neřeší bezpečnost, kontruje Ehler z ministerstva

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.
2. 2. 2024|

Místo jednoho čtyři jaderné bloky. Není ale jasné, jak je stát zafinancuje

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.
1. 2. 2024Aktualizováno1. 2. 2024, 21:46|

Vláda chce až čtyři nové jaderné bloky, žádá uchazeče o závazné nabídky

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
31. 1. 2024Aktualizováno31. 1. 2024, 18:29|

Všichni zájemci o Dukovany přislíbili nadpoloviční zapojení českého průmyslu

Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu postupně přislíbili všichni tři uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky, která zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky. Dohodu v úterý uzavřel americký Westinghouse, který počítá se sedmdesátiprocentním zapojením českého průmyslu. Už dříve pak dohodu podepsaly také francouzská EDF a jihokorejská KHNP, které přislíbily minimálně 65procentní účast tuzemských firem.
30. 1. 2024|

Rusko se loni stalo hlavním dodavatelem ropy do Číny

Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.
21. 1. 2024|