Energetika

Energetická koncepce státu, klimaticko-energetický plán a politika ochrany klimatu mají Česko nasměrovat k naplnění Zelené dohody. Vláda ale schvalování těchto tří stěžejních dokumentů odložila. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) proto, že se zabývala tendrem na nové bloky v Dukovanech, a s dovětkem, že se k nedodělku co nejdřív vrátí.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českem a Ukrajinou, a to na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve Velké Británii. Fiala před odletem na setkání prohlásil, že jde o důkaz dlouhodobé podpory země napadené Ruskem. Podobné smlouvy Kyjev uzavřel i s Evropskou unií, Spojenými státy a zhruba dvacítkou dalších zemí. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že bezpečnostní dohoda neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině.

Nabídka jihokorejské KHNP byla lepší v klíčových parametrech, uvedl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ocenil, že vláda vybrala nejlepší nabídku, aniž by se dívala na geopolitiku, a že prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Společnost, která byla založena v roce 2001, je dceřinou firmou Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jihokorejského státního energetického koncernu, jenž v zemi téměř monopolně ovládá vše od stavby elektráren až po prodej elektřiny.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil Úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Praha patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení tuzemských firem do obnovy Ukrajiny.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

Nový britský premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády zdůraznil, že její prioritou je zajistit obranu a bezpečnost. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému slíbil, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Od srpna by se měli registrovat zájemci o sdílení elektřiny. Elektroenergetické datové centrum (EDC), které to zajistí, čeká na schválení provozního řádu. Odběratelé pak musí splnit i další podmínky. Energii bude možné sdílet v rodinách nebo mezi sousedy. Vznikat můžou i širší komunity.

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.

Rusové podnikli v noci na čtvrtek další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinských úřadů zasáhli zařízení ve čtyřech regionech, jedna tepelná elektrárna je poškozena těžce. Sedm pracovníků energetických závodů Rusové zranili. Zcela bez proudu se po ruském ostřelování ocitl Cherson. Na ruském území útočily drony, které způsobily požáry v několika ropných skladech.

Modernizace italského ropovodu TAL má ukončit závislost Česka na ruské ropě. „Po dokončení budeme mít jednu z nejmodernějších ropovodných struktur v Evropě,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala oceňuje snahu vlády diverzifikovat rizika spojená s dovozem ropy. Ruský plyn je ale v Evropě stále potřeba, uznávají oba politici.

V několika unijních zemích včetně Česka probíhají úpravy a modernizace italského ropovodu TAL. Cílem je odstřihnout se zcela od ruské ropy, která přitéká do Česka skrz ropovod Družba. Nezávislosti na Rusku by se mohlo docílit zhruba v polovině příštího roku, hned potom chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat o zrušení výjimky na dovoz suroviny z Ruska.

Evropská komise (EK) Česku schválila program státní podpory za 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Komise to v pondělí oznámila v tiskovém sdělení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upřesnilo, že peníze půjdou hlavně na modernizaci tuzemských tepláren. Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Transformace energetiky je natolik náročný úkol, že by trval jen lidskými silami celé generace. Vědci teď v nové zprávě zdůrazňují, jak moc může v tomto ohledu ve Spojených státech amerických, které chtějí být do roku 2050 na takzvané „čisté nule“, pomoci umělá inteligence.