Energetika

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského získá dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách. Ty jsou největším producentem elektřiny na Slovensku. EPH také zcela ovládne společnost Slovak Power Holding (SPH), která 66 procent akcií ve Slovenských elektrárnách nyní vlastní. Zbylý podíl drží slovenský stát.

Německo ujistilo, že poplatek za přepravu plynu do Česka by měl být od příštího roku zrušený. České televizi to po zasedání ministrů pro energetiku v Bruselu řekl náměstek ministra průmyslu Štěpán Hofman. Právě Česko spolu s některými dalšími státy o zrušení poplatku dlouhodobě usiluje – komplikuje to ale politická situace v Německu.

Investice do energeticky úsporných projektů v Česku rekordně rostou. Jen za poslední rok se zdesetinásobily na dvě miliardy korun. Na taková opatření navíc ten, kdo si projekt objedná, obvykle nemusí vynaložit žádné finance, neboť vše splácí z dosažených úspor.

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

O spolupráci v energetice, rozvoji železničního spojení, ekonomických vztazích či přeshraniční spolupráci jednali ve čtvrtek na úřadu vlády český předseda vlády Petr Fiala (ODS) s bavorským premiérem Markusem Söderem. Do Prahy Söder zavítal den po návštěvě Varšavy, kde se setkal s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) plánuje do konce ledna sněmovně předložit zákon, který by urychlil výstavbu paroplynových elektráren. Opoziční ANO by podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) návrh podpořilo. „Nastává situace, kdy hrozí nedostatek elektřiny,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Do Česka přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba, sdělil mluvčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Podle státního provozovatele ropovodů, společnosti Mero, není zásobování ohroženo, pokračují dodávky západní cestou a jsou připraveny zásoby ze státních rezerv. Většina států EU přestala ruskou ropu kupovat po začátku invaze na Ukrajinu, ve čtvrtek 5. prosince skončí výjimka pro Česko. Zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška se domnívá, že Rusko dovoz suroviny přerušilo schválně.

Nemají v rukou zbraně, ale přesto tvoří přední linii v boji proti ruskému teroru. Úkolem pracovníků ukrajinských elektráren je nepřetržitě zajišťovat dostatek energie pro miliony lidí po celé zemi. Stejně jako v předchozích dvou zimách přitom ruští agresoři soustřeďují své údery právě na civilní infrastrukturu.

Rusko masivně zaútočilo raketami a drony na Ukrajinu, cílem byla především energetická infrastruktura. Následkem úderu přišlo jen na západě Ukrajiny o elektřinu více než milion odběratelů. Ukrajina rovněž odpojila několik jaderných bloků. Výbuchy se ozývaly po celé zemi. Kremelský vládce Vladimir Putin prohlásil, že nálety hodlá stupňovat v odvetě za ukrajinskou palbu západními raketami na cíle v Rusku.

Zastánce těžby fosilních paliv a klimatický skeptik Chris Wright míří do křesla amerického ministra energetiky. Příští prezident USA Donald Trump si jej vybral jako někoho, kdo sdílí jeho odpor k mezinárodní spolupráci v boji proti změnám klimatu a kdo umožní soukromým společnostem masivně navýšit těžbu ropy a zemního plynu.

Ukrajina v noci na neděli čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že cílem byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Údery si vyžádaly celkem devět životů, informovala agentura AFP. Média pak v neděli večer napsala, že Rusové udeřili na město Sumy, přičemž zahynulo nejméně deset lidí včetně dvou dětí. Dalších 52 lidí podle agentury Reuters utrpělo zranění.

„Evropa jde s praporem vepředu, ale měla by se ohlédnout,“ hodnotí boj s klimatickými změnami bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle současného šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) by Česko mělo v tomto ohledu postupovat rozumně. Jejich předchůdce Martin Bursík upozornil, že současná klimatická situace je „veliký malér“. Okolnostem klimatické konference COP29 v Baku se věnoval pořad Události, komentáře.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyšetřuje energetické skupiny ČEZ, EPH a Veolia pro podezření z kartelu, uvedl server Seznam Zprávy. Úřad zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce na výstavbu kogeneračních elektráren. Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda potvrdil, že se uvedenou věcí úřad zabývá. Správní řízení zahájeno nebylo, dodal. Podle Veolie k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže z její strany nedošlo. ČEZ uvedl, že úřad před časem uskutečnil šetření v prostorách firmy a podnik spolupracoval. Dále ale věc nekomentoval, stejně jako EPH.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

Tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti, vyplývá z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Do roku 2035 bude podle ní potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025.

Investice do malých modulárních reaktorů je velmi důležitý krok v české energetice, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Tendr na Dukovany má zajistit stabilní energii, je ale třeba být otevřený i novým technologiím, dodal. Opozice upozorňuje, že budoucnost modulárních reaktorů je nejistá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili pozměňovací návrhy svých úřadů, které by měly přispět ke snížení objemu peněz na dotace pro obnovitelné zdroje energií. Vláda příští rok vyčlení na zelené zdroje 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu přitom potřebnou sumu vyčíslilo na 31 miliard. Po jednání kabinetu zároveň šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Ti žádají stejné přidání o 6,9 procenta jako u politiků.

Česko začalo čerpat plyn ze zásobníků skoro o měsíc dřív než loni. Minulá topná sezona byla totiž extrémně teplá a dvě třetiny domácností díky tomu dostávají zpět přeplatky na energiích. Letos se to už opakovat nemusí.