Energetika strana 5 z 5

Hnutí ANO sbírá ve sněmovně podpisy pro svolání další mimořádné parlamentní schůze, která by byla opět věnována cenám energií v roce 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve stejném pořadu uvedl, že jeho strana jedná o využití peněz z Modernizačního fondu na budoucí opravy přenosové soustavy. To by snížilo dopady růstu cen regulované části elektřiny na občany a firmy.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Polskou energetiku čekají změny. Ze všech evropských je nejzávislejší na uhlí, chce se daleko víc spoléhat na obnovitelné zdroje. Rozvíjet je budou soukromí investoři. Stát pak masivně investuje do rozvoje dosud chybějícího jádra nebo modernizace přenosové soustavy.

Ukrajina se snaží udělat vše pro to, aby si zajistila co největší energetickou soběstačnost. Usiluje o decentralizaci systému a zdrojů, sází na obnovitelné zdroje a podporuje těžbu plynu z nových ložisek. Ta by měla mít potenciál pokrýt poptávku celé střední Evropy.

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.

Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.

Téměř milion klientů navzdory uzavřeným smlouvám přišlo o dodávky energií, když před dvěma roky padla společnost Bohemia Energy. Část z nich si pak cenu u nového dodavatele zafixovala. Většina smluv končí právě v tomto období. Někteří z nich si s novými závazky znovu připlatí. Stejně tak to ale může v příštím roce čekat stovky tisíc lidí, kteří klienty Bohemia Energy nebyli.

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Dodavatelé energií zlevňují, někteří od začátku září až o více než čtvrtinu. Další společnosti se pak na snižování cen chystají v následujících týdnech. Například společnost ČEZ v pátek představila nové ceníky platné od poloviny září. Většina dodavatelů už tak nabízí ceny pod nastavenými vládními stropy.

Dosavadní předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský skončil ve funkci, na svém pondělním zasedání ho odvolala dozorčí rada společnosti. Důvodem jsou podle rady rozdílné názory na vedení a fungování podniku. Nový šéf firmy vzejde z připravovaného výběrového řízení. Pražská plynárenská o tom informovala na svém webu. Pacovský byl v čele Pražské plynárenské od ledna 2021.

Ostravská huť Liberty řeší vážné problémy s financováním a poklesem poptávky po výrobcích. Uzavírá tak jeden ze zásadních provozů – největší koksárenskou baterii. Ta je podle Liberty neefektivní a vzhledem k přebytku kapacit na světovém trhu ztrátová. Vedení společnosti ale tvrdí, že všichni pracovníci z tohoto provozu by měli najít uplatnění uvnitř Liberty Ostrava.

Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Komise to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK.

Nový výzkum naznačuje, že pokud by měly solární panely odlišný design, mohlo by to v budoucnu zvýšit jejich výkon. Inženýři tuto technologii inspirovanou rostlinnými listy popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Pro urychlenou stavbu malého modulárního reaktoru v Temelíně se při své návštěvě Jihočeského kraje vyslovil prezident republiky Petr Pavel. Míní, že by ho měl stát začít stavět zároveň s novým blokem v Dukovanech. Prezident v jižních Čechách navštívil České Budějovice, kde se setkal se zástupci samospráv, vystoupil na Kleť a první den návštěvy regionu uzavře v Českém Krumlově.

Po skončení vládních stropů si na vyšší ceny energií musí dát pozor také ti, kteří mají smlouvu na dobu určitou se sjednaným automatickým prodloužením – takzvanou prolongací. Tu má podle Energetického regulačního úřadu drtivá většina těchto závazků. Jakmile smlouva totiž skončí, obnoví se prakticky za stejných podmínek, cena se ale může výrazně zvýšit. Právě na to si teď lidé regulátorovi často stěžují.

Norská ropná a plynárenská společnost DNO registruje u Norska významný objev plynu a kondenzátu v lokalitě Carmen. Nález je podle sdělení firmy největším v norském kontinentálním šelfu za posledních deset let. Akcie firmy díky zprávě vzrostly o více než 18 procent.

V Moravskoslezském kraji vzniká mapa oslunění. Pomůže samosprávám, firmám i jednotlivcům zjistit, která místa jsou ideální pro fotovoltaiku. Hotová by měla být počátkem příštího roku. Tehdy by také již mohla být schválená novela zákona, která stanoví podmínky pro fungování komunitní energetiky. O zřízení takového systému výroby a distribuce elektřiny mají v regionu zájem desítky obcí.

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.