Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.

Výroba elektřiny podle zprávy poklesla výrazně i v porovnání s roky před pandemií covidu-19 a energetickou krizí, například oproti roku 2019 o téměř patnáct procent. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním české spotřeby elektřiny, především pak v průmyslu.

Největším zdrojem elektřiny byly podle zprávy loni tradičně jaderné zdroje, které měly podíl téměř 41 procent. I přesto jejich produkce meziročně klesla zhruba o dvě procenta. Druhým největším zdrojem byly hnědouhelné elektrárny s 33,4 procenta. Třetí byly solární elektrárny s podílem 5,7 procenta, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. Loni to bylo o více než třetinu. Předčily tak i plynové zdroje, jejichž podíl činil 5,1 procenta. Následovaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje energie a biomasa s jednotkami procent.

ČEPS čeká výrazný nárůst

Nejvýrazněji klesla produkce uhelných elektráren. Loni dodaly do sítě necelých 24 terawatthodin elektřiny, meziročně o dvanáct procent méně. Oproti roku 2022 činí propad téměř 28 procent.

Spolu s produkcí v posledních letech soustavně klesá i spotřeba. Loni se ovšem tento trend zpomalil. Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla přibližně 57,9 terawatthodiny, což je zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve.

Podle expertů už by výrazněji spotřeba klesnout neměla, protože v minulých letech byl téměř vyčerpán potenciál úspor. Naopak do budoucna očekává provozovatel přenosové soustavy ČEPS nárůst spotřeby o desítky procent. Proti pětiletému průměru let 2017 až 2021 jsou však loňské úspory výrazné.

Při klesající výrobě se snižuje i export elektřiny z Česka. V loňském roce činil čistý vývoz do zahraničí 6,4 terawatthodiny, což je meziročně o téměř třicet procent méně, vyplývá z dat ČEPS. Celkový vývoz elektřiny činil 7,68 a import 1,26 terawatthodiny. Nejvíce se exportovalo do Rakouska, naopak z Německa převažoval dovoz elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Války, (přírodní) katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 59 mminutami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 12 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 16 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.