ČEPS

Tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti, vyplývá z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Do roku 2035 bude podle ní potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Regulovaná část elektřiny bude v příštích letech zdražovat. Kromě jiného proto, že je třeba výrazně posílit a modernizovat přenosovou a distribuční soustavu. Firmy investují do samotného elektrického vedení sítě i do rozvoden už letos desítky miliard. Rostoucí výdaje souvisejí třeba s rozvojem elektromobility, solárních panelů, ale i s vyšším přenosem elektřiny do a ze zahraničí. Třeba ČEPS zvýší výdaje o víc než 50 procent.

Tuzemská přenosová soustava je robustní a silná, jedna z nejlepších v Evropě, sousední země nám ji závidí, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Problémem je však výstavba jejích nových větví k obnovitelným zdrojům, které se teprve budou stavět. Jejich lokality totiž ještě nejsou přesně známy. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani pak v pořadu hovořil například o odstavování uhelných elektráren a ceně elektřiny.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil státní firmě ČEPS nákup provozovatele plynovodů Net4Gas. Informoval o tom v tiskové zprávě. Akvizici, která nemá přesáhnout pět miliard korun, v září schválila vláda. Má zvýšit energetickou bezpečnost České republiky, protože Net4Gas vlastní výlučnou licenci pro přepravu zemního plynu v Česku.

Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů, oznámil ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

Za nákup šesti zásobníků plynu od německé společnosti RWE zaplatí státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS 360 milionů eur, tedy přes 8,68 miliardy korun. Transakci schválila ve středu vláda, ještě ji musejí schválit regulační orgány. Dokončena by měla být do konce roku.

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE. Dohromady mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo iniciativu na podporu obnovy energetické infrastruktury na Ukrajině, která byla zničena ruskou agresí. V crowdfundingové kampani a v aukci bude nabízet asi sedmdesát mikin z předsednictví České republiky v Evropské unii podepsaných politiky a dalšími známými osobnostmi. Vybrané peníze chce úřad následně použít na nákup generátorů, teplometů a dalších technologií, které pošle na Ukrajinu. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Odhad, kolik peněz může ministerstvo vybrat, zatím nemá.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) po pátečním zasedání krizového štábu mimo jiné řekl, že dodávky plynu z Ruska do Česka jsou zatím stabilní a bez výpadků. Nelze ale podle něj vyloučit, že se dodávky sníží, či zcela ustanou. Plynové zásobníky jsou dle Síkely nyní plné z více než dvou třetin. „Jsme v další epizodě energetické války,“ řekl.

Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl ve čtvrtek dopoledne část Prahy. Ochromil i městskou hromadnou dopravu – zejména na pravém břehu Vltavy se zastavily tramvaje, problémy byly i v metru, především na trase C. V části města zhasly také semafory na křižovatkách. Hasiči museli zachraňovat desítky lidí z výtahů, které se zastavily. Výpadek neohrozil fungování nemocnic, které mají záložní zdroje elektřiny. Obdobné agregáty využily také velké obchody nebo některá ministerstva. Výpadek trval přibližně hodinu. Kolem jedenácté hodiny dopoledne již jezdila městská hromadná doprava bez omezení.

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.

Lepší ochranu spotřebitelů na trhu s energiemi by měla přinést vládní novela energetického zákona, kterou ve středu s některými úpravami podpořil sněmovní hospodářský výbor. Předloha namířená proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Největší debata se ale vedla o poslaneckém pozměňovacím návrhu na zákonné zakotvení akumulace energie.

Už víc než třetina elektřiny v Evropské unii pochází z obnovitelných zdrojů, v krizových situacích ale zatím nemusejí zcela vyhovovat. Aby svedly regulovat výkon tak, jak to dovedou klasické elektrárny, pracuje nyní expertní tým na úložišti elektrické energie.

Epidemie koronaviru snížila spotřebu elektřiny podle dosavadních odhadů skoro o desetinu. Zdražování emisních povolenek, které zvyšuje cenu elektřiny, pak tlačí na další změny v energetice. Zejména na útlum uhlí a větší využití obnovitelných zdrojů.

Korejští pracovníci automobilky Hyundai budou moci přijet do závodu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Celkem zhruba 750 inženýrů, kteří budou pracovat na vývoji nového vozidla, rozhodla v pátek vláda. Podle Asociace cestovních kanceláří ČR by měl kabinet cestovnímu ruchu pomoci vyjednáním dvoustranných dohod se zeměmi s nízkým rizikem nákazy. V největší německé letecké společnosti Lufthansa zanikne zhruba 10 tisíc pracovních míst. Norský parlament schválil důležitý zákon o restrukturalizaci podniků. Amazon prohrál soud ve Francii. Americký prezident Donald Trump podepsal pomoc malým podnikům a nemocnicím. Air France dostanou záchranný balíček.

Nový zvláštní úřad s týmem odborníků urychlí velké stavební investice státu typu dálnic nebo energetické infrastruktury. Počítá s tím připravovaný stavební zákon, uvedla po jednání s největšími státními investory ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současnosti se podle ní běžně stává, že velkou stavbu celonárodního významu řeší malý stavební úřad, který se s podobně velkým projektem do té doby neměl šanci vůbec setkat.

Jaderná elektrárna Temelín v pátek po poledni připojila první blok k přenosové soustavě. Blok již vyrábí elektřinu, na plný výkon by se měl dostat o víkendu, informoval temelínský mluvčí Marek Sviták. Provozní personál odstavil blok 24. prosince, protože bylo potřeba opravit část chlazení generátoru v nejaderné části elektrárny.

Jaderná elektrárna Temelín odpojí okolo šesté hodiny večerní od sítě první výrobní blok kvůli opravě v části elektrického generátoru. Jde o zařízení v nejaderné části elektrárny. Potřeba oprav se ukázala během víkendové změny výkonu. Elektrárna o víkendu snižovala výkon kvůli požadavku společnosti ČEPS, která opravovala vedení velmi vysokého napětí. Druhý temelínský blok je v provozu na plný výkon.

První temelínský blok je poté, co ho energetici v pátek odpojili kvůli pracím ČEPS, na šedesáti procentech výkonu. Druhý blok vyrábí naplno, odpojený nebyl. Oba bloky jaderné elektrárny by měly elektřinu v plném rozsahu začít vyrábět ještě  v pondělí. Informoval o tom temelínský mluvčí Marek Sviták. Temelín snížil 20. prosince výkon o polovinu kvůli požadavku společnosti ČEPS, která opravovala vedení velmi vysokého napětí.

Jaderná elektrárna Temelín sníží na tři dny o třetinu svůj výkon, zhruba o 650 megawattů elektrických (MWe). Důvodem je požadavek společnosti ČEPS, která bude opravovat fázové vodiče na vedení velmi vysokého napětí Dasný–Slavětice. Oba temelínské bloky sníží výkon, zůstanou ale v provozu a budou vyrábět elektřinu. Zpět na plný výkon by se elektrárna měla vrátit těsně před Štědrým dnem. Temelín začne snižovat výkon 21. prosince ve 3:30.