Za páteční výpadek elektřiny může prasklý vodič – tedy mechanická závada. Podrobnější příčiny přetržení vodiče ještě zkoumají experti na materiály. „Energetika je dimenzovaná na to, aby podobné výpadky jednoho místa zvládla bez větších problémů, ale zároveň tu síť v Evropě dlouhodobě využíváme takřka na sto procent, je velmi přetěžována,“ uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
„Propojka s Německem, kterou máme na rozvodnu Hradec, je dimenzována na výrazně menší objemy proudu, než jaké tudy protékají již asi patnáct let. Když je síť takto dlouhodobě pod těžkým zatížením, podobné výpadky se mohou přihodit,“ poznamenal Bartuška.
Podle něj Evropa opouští model, který znala posledních sto let. „To jest, že síť je složena ze zdrojů, které řídíte – plynové, jaderné, uhelné, případně vodní. Můžete je podle potřeby vypnout a zapnout. Nyní narůstá objem zdrojů, které nelze řídit – slunce a vítr. Většinu času se dají zvládnout, ale pak jsou okamžiky, kdy to přestává fungovat,“ přiblížil.
Bartuška udal jako příklad dubnový výpadek ve Španělsku. „Během pěti vteřin vypadlo šedesát procent výkonu, to nejde uřídit, není možné to zvládnout. U nás nebyl výpadek tak masivní,“ vysvětlil. Přechod na nový typ sítě označil za základní dlouhodobý problém Evropy.
„Situace se zásadně mění, právě kvůli většímu podílu neřiditelných zdrojů. Ale zároveň platí, že většinu času není problém slunce a vítr v té soustavě zvládnout. Pak jsou ovšem momenty jako duben ve Španělsku, kdy to prostě klekne,“ uvedl.
Podle Bartušky nelze stoprocentně zaručit, že nedojde k dalšímu velkému výpadku. „Nemá cenu strašit, ale ano, rozhodně se to může zopakovat. Nikdo nemůže vyloučit opakování u nás nebo jinde v Evropě,“ sdělil.
„Největším problémem je schvalování staveb“
Bartuška v rozhovoru mírnil kritiku přenosové soustavy po pátečním výpadku. „Vždy můžete najít nějakou rozvodnu, kde bude starý transformátor. Ale obecně jsme investovali do sítě více než některé země na západ od nás,“ řekl. Připomněl březnový drobný výpadek v Londýně, kdy požár zastaralého transformátoru zastavil provoz letiště Heathrow.
Bartuška zmínil, že Energetický regulační úřad před několika měsíci vydal výhled investic na příštích pět let. „Je to 190 miliard korun, ještě je otázka, jestli to zaplatí stát, nebo se to promítne do ceny elektřiny. Věřím, že jakákoliv vláda se bude snažit, aby větší část té sumy šla přes státní rozpočet,“ míní.
Podle něj je sice teoreticky možné energetickou síť více zálohovat, ale snižuje to efektivitu. „Pokud chcete maximální efektivitu, tak nebudete mít žádné zálohy. Pokud chcete maximální bezpečí, budete věci zdvojovat a zajišťovat,“ vysvětlil Bartuška.
Podle něj je dlouhodobý problém a „největší bolest“ soustavy schvalování staveb. „Ať už je to výměna staré linky, nebo stavba nové. Naše druhé propojení s Rakouskem se reálně stavělo dva roky, ale schvalování trvalo deset let. To je šílené,“ prohlásil.
