Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
Decroix potvrdila, že vláda bude řešit možné odškodnění těch, kterých se výpadek dotknul – například cestujících z vlaku či některých provozoven. Upozornila však na to, že to bude probíhat postupně. Zmínila „složitější“ roli státu, která vznikla s vyhlášením nouzového stavu ze strany společnosti ČEPS.
„Podle energetického zákona v případě havárie a v případě vyhlášení nouzového stavu je náhrada škody z velké části vyloučená, až na nějaké konkrétní a zákonem specifikované případy,“ podotkla. Jsou však situace, ve kterých je dle ní náhrada škody adekvátní.
Mračková Vildumetzová navázala, že v současné chvíli není jasná příčina. „Hovoří se o třech věcech – že se mělo do přenosové soustavy více investovat, že se měla dělat lepší údržba a třetí, která by mohla být pravdivá, to se ukáže, že k nám v tu chvíli šlo více energie v rámci obnovitelných zdrojů z Německa. (…) Pokud to nebyla technická závada, tak by všichni měli být odškodněni,“ zmínila.
Decroix podotkla, že by se mělo pracovat s fakty. „ČEPS zatím definoval, co se stalo, že to byla mechanická technická závada. Spekulace nechávám stranou a považuju za nefér, že je vůbec pouštíme do světa,“ upozornila.
Není to výjimečná událost, tvrdí Durčák
Podle předsedy představenstva ČEPSu Martina Durčáka se „někdy stane“, že se prasknutím jednoho drátu ocitne bez proudu milion odběratelů. „Nám dráty nepraskají každý den, to je pravda. Ale také je pravda, že to není výjimečná událost, která se stane jednou za sto let. Praská to u nás v Česku, praská to v Evropě,“ přiblížil.
ČEPS prý podobný děj zaznamenal zhruba dva roky zpátky. „Jsou to jenom mechanické záležitosti, které někdy prasknou. Máme šest tisíc kilometrů vedení, jsou tam dvojitá vedení, vedení, která mají několik těchto linek. Problém je, že my to nejsme schopni, nikdy nebudeme schopni, žádná přenosová soustava nebude schopna kontrolovat každý den celou linku,“ dodal.
Odmítl slova senátorky Mračkové Vildumetzové ohledně přítoků ze zahraničí, které mohly být spolupříčinou výpadku. „Naši dispečeři mají každý den přípravu s devíti zeměmi. Víme přesně a plánuje se naprosto přesně, jaká bude výroba v jednotlivých zemích,“ popsal. V pátek dle něj nebyly hlášeny žádné enormní přítoky do Česka, saldo dle něj odpovídalo plánovanému saldu.
Podle předsedy Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností a bývalého šéfa ČEPSu Vladimíra Tošovského je „naprosto běžné“, že se něco podobného jednou za několik let stane. „Stává se to, zažil jsem to já, zažila to spousta lidí, zažila to spousta odborníků. Někdy to je banální záležitost, někdy to je bohužel záležitost velmi významná,“ uvedl.
I nestandardní věci jsou podle Tošovského pro energetiky řešitelné a jsou pro ně připravené postupy.
Moderátor Řezníček se tázal, zda by v případě zdvojeného vedení k výpadku nedošlo. Podle Durčáka byla tato investice plánována v roce 2026, kdy také bude realizována. Odvolal se na tuzemské legislativní prostředí. „Dává možnost blokovat, bránit výstavbu liniových staveb,“ popsal. Vedle elektrického vedení se to dle něj týká i dálnic či vysokorychlostních tratí.
Tošovský jeho slova potvrdil, nové stavby tohoto rozsahu dle něj znamenají dvacet let projednávání a dva roky výstavby. „Problém je v délce povolovacích procesů v České republice,“ uvedl.
