Obnovitelné zdroje

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) plánuje do konce ledna sněmovně předložit zákon, který by urychlil výstavbu paroplynových elektráren. Opoziční ANO by podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) návrh podpořilo. „Nastává situace, kdy hrozí nedostatek elektřiny,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili pozměňovací návrhy svých úřadů, které by měly přispět ke snížení objemu peněz na dotace pro obnovitelné zdroje energií. Vláda příští rok vyčlení na zelené zdroje 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu přitom potřebnou sumu vyčíslilo na 31 miliard. Po jednání kabinetu zároveň šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Ti žádají stejné přidání o 6,9 procenta jako u politiků.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Před 142 lety ve Velké Británii spustili první uhelnou elektrárnu – a tím odstartovali „věk elektřiny“. Toto pondělí Británie naopak svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřela a energii už vyrábí jen z jiných zdrojů. Veskrze ekologičtějších.

Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o třicet miliard korun na 282 miliard, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Peníze jsou určené na odstraňování škod po povodních. Sněmovna bude projednávat novelu v úterý 1. října ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili také návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard. Kvůli povodním je o jedenáct miliard vyšší než původní návrh ministerstva financí.

Austrálie ve středu schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě. Australská ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková řekla, že farma by měla vyrábět dostatek energie pro napájení tří milionů domácností. Její součástí budou panely, baterie a časem i kabel spojující Austrálii se Singapurem, informují tiskové agentury.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Výstavbu solárních a větrných elektráren má zrychlit nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Ten slibuje i vytipování území, kde by investoři neměli narazit na výrazné překážky. Před týdnem skončilo připomínkové řízení a na návrh zákona se snesla kritika. Například obce se obávají velkého vlivu státu při povolování staveb.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Květnový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval energiím, jejich cenám a tomu, zda jich má Česko dostatek. Hosté pořadu se především zaměřili na otázku, zda skutečně přijde energetická revoluce a transformace, nebo zda se vše z hlediska energetické situace vrátí časem do starých kolejí.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Plánované větrné elektrárny v Moravském Berouně na Olomoucku jsou opět důvodem sporů. Skupina obyvatel není ani tak proti nim, ale proti velkému větrnému parku. O tom, zda bude u města park o sedmnácti věžích, rozhodne nakonec referendum. O okolí města v Nízkém Jeseníku se investoři zajímají už potřetí.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

Vládní novela vodního zákona míří ve sněmovně opět k závěrečnému schvalování. Původně návrh nezahrnoval v úpravě, která zjednodušovala a zkracovala povolovací proces pro stavbu obnovitelných zdrojů, vodní elektrárny. Podle ministerstva životního prostředí totiž tvoří na tocích překážky, a jejich stavba tedy není ve veřejném zájmu. Nakonec by se ale po úpravě ve druhém čtení omezení nemělo týkat všech vodních elektráren, ale jen těch v současnosti plánovaných.

Provozovatelé malých vodních elektráren protestují proti chystané úpravě vodního zákona, která má zrychlit povolování staveb obnovitelných zdrojů. Navrhovaná změna ale s malými vodními elektrárnami nepočítá. Pozměňovací návrh tento týden projednají na výboru poslanci.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.