Obnovitelné zdroje

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Pro bezpečný provoz elektrické sítě v Česku je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, která vyhodnotila dopady plánovaného ukončení provozu tří ze čtyř elektráren skupiny Sev.en. Důvodem zachování dvou bloků elektrárny Chvaletice je mimo jiné obnova soustavy po blackoutu z loňského července. Naopak Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno mohou výrobu ukončit.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.

Společnost ČEPS potvrdila, že v pátek obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby v elektrárnách Chvaletice a Počerady a v teplárně Kladno. Podle poslance Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Česko energii z uhelných elektráren v současné době potřebuje a je na místě, aby stát tento sektor v určité formě podpořil. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v Událostech, komentářích uvedla, že uhlí je již nerentabilní a znečišťuje životní prostředí. Debatou provázel Martin Řezníček.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Zájem o takzvanou zelenou elektřinu je na vzestupu. Proud vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nabízejí dodavatelé ve speciálních tarifech. Zákazníci si za ně ale připlatí. „Část našich zákazníků opravdu chce, aby jejich emisní stopa spojená se spotřebou elektrické energie byla co nejnižší. Je to do deseti procent, ale ten podíl stále narůstá,“ řekl generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Řada domácností i firem hledá i jiné možnosti, jak zelenou elektřinu získat – třeba instalací vlastních solárních panelů. Zájem narůstá hlavně mezi firmami.

Vyjednavači ANO, SPD a Motoristů v pondělí zahájili debatu o programu vlády sestavované předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Prvními tématy byly finance, průmysl a obrana. Zástupci tří uskupení zatím žádné vážné rozpory nevidí. Debata o programu má trvat do pátku, kdy chtějí vyjednavači po uzavření všech kapitol komentovat programové dohody. Příští pondělí by se pak s Babišem chtěl sejít prezident Petr Pavel.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Čínské technologie v tuzemských solárních elektrárnách jsou potenciální bezpečnostní hrozbou, varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V Česku má tyto technologie přitom přes devadesát procent malých fotovoltaik. Stávající zařízení je proto nutné zabezpečit před nejsilnějšími riziky, u nových instalací je pak vhodné najít zcela nové koncepční řešení, shodli se účastníci úterní panelové diskuse ke kyberbezpečnosti fotovoltaiky.

Rozhodnutí české vlády stavět nové jaderné zdroje může pomoci ekonomice, ale zároveň přináší rozsáhlé vedlejší náklady státu, a to v řádech desítek miliard korun. Zda budou investice návratné, rozhodnou až ceny elektřiny na burze za patnáct let. Vyplývá to z vyjádření expertů pro reportážní pořad Bilance, který se zabýval projektem nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.