Obnovitelné zdroje

Společnost ČEPS potvrdila, že v pátek obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby v elektrárnách Chvaletice a Počerady a v teplárně Kladno. Podle poslance Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Česko energii z uhelných elektráren v současné době potřebuje a je na místě, aby stát tento sektor v určité formě podpořil. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v Událostech, komentářích uvedla, že uhlí je již nerentabilní a znečišťuje životní prostředí. Debatou provázel Martin Řezníček.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Zájem o takzvanou zelenou elektřinu je na vzestupu. Proud vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nabízejí dodavatelé ve speciálních tarifech. Zákazníci si za ně ale připlatí. „Část našich zákazníků opravdu chce, aby jejich emisní stopa spojená se spotřebou elektrické energie byla co nejnižší. Je to do deseti procent, ale ten podíl stále narůstá,“ řekl generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Řada domácností i firem hledá i jiné možnosti, jak zelenou elektřinu získat – třeba instalací vlastních solárních panelů. Zájem narůstá hlavně mezi firmami.

Vyjednavači ANO, SPD a Motoristů v pondělí zahájili debatu o programu vlády sestavované předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Prvními tématy byly finance, průmysl a obrana. Zástupci tří uskupení zatím žádné vážné rozpory nevidí. Debata o programu má trvat do pátku, kdy chtějí vyjednavači po uzavření všech kapitol komentovat programové dohody. Příští pondělí by se pak s Babišem chtěl sejít prezident Petr Pavel.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Čínské technologie v tuzemských solárních elektrárnách jsou potenciální bezpečnostní hrozbou, varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V Česku má tyto technologie přitom přes devadesát procent malých fotovoltaik. Stávající zařízení je proto nutné zabezpečit před nejsilnějšími riziky, u nových instalací je pak vhodné najít zcela nové koncepční řešení, shodli se účastníci úterní panelové diskuse ke kyberbezpečnosti fotovoltaiky.

Rozhodnutí české vlády stavět nové jaderné zdroje může pomoci ekonomice, ale zároveň přináší rozsáhlé vedlejší náklady státu, a to v řádech desítek miliard korun. Zda budou investice návratné, rozhodnou až ceny elektřiny na burze za patnáct let. Vyplývá to z vyjádření expertů pro reportážní pořad Bilance, který se zabýval projektem nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánuje v příštích deseti letech investovat do rozvoje energetických sítí více než 80 miliard korun. Zaměřit se chce na zdvojování stávajícího vedení, výstavbu rozvoden a obnovu staršího vedení. Investice mají českou soustavu připravit na velký růst spotřeby a předpokládaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. V předchozích deseti letech činily přibližně 60 miliard korun.

V době energetické krize byly nedostatkovým zbožím, ale v poslední době zájem domácností o obnovitelné zdroje zase klesl. Letos za půl roku si pořídily jen dvanáct tisíc fotovoltaik, proti loňsku skoro o polovinu méně. Tříprocentní pokles představuje 7700 evidovaných tepelných čerpadel. Zájemcům o obnovitelné zdroje má pomoci nová aplikace Komory obnovitelných zdrojů s využitím rozšířené reality.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Česko zaslalo Evropské komisi požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovanými jako ETS 2. Dokument podepsalo dalších sedmnáct států Evropské unie, informovalo ministerstvo životního prostředí. Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek.

Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.

Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o dvacet miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy. K navýšení výdajů použije peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů z předchozích let. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) to plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošní rok nezvýší.

Společnost ČEZ spouští službu, kdy po souhlasu domácnosti bude moct na dálku lidem regulovat výrobu z fotovoltaiky (FVE). Majitelé solárních elektráren tak dostanou zaplaceno za neposílání nadbytečné elektřiny do sítě. Podobné služby připravují i další dodavatelé.

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.