Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Nahrávám video

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.

„Je skandální, že EU stále dováží ruský plyn,“ je přesvědčený analytik Emberu Pawel Czyžak. „Místo toho, aby členské státy investovaly do skutečných řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, a odřízly se tak od ruského dovozu, plýtvají penězi na drahé kapacity LNG (zkapalněného zemního plynu), které ani nebudou využity,“ dodal.

„Dovoz ruského plynu se v roce 2024 zvýšil o osmnáct procent z 38 miliard metrů krychlových na 45 miliard metrů krychlových, a to zejména v důsledku zvýšeného dovozu do Itálie (+4 miliardy metrů krychlových), Česka (+2 miliardy metrů krychlových) a Francie (+1,7 miliardy metrů krychlových). A to i přesto, že země jako Česko deklarovaly záměr ukončit svou závislost na ruské energii,“ napsal institut Ember ve své analýze.

Analýza také ukazuje, že EU plánuje zvýšit kapacitu pro dovoz LNG o 54 procent, přestože by poptávka po dovozu plynu měla zůstat do roku 2030 stabilní a přestože existují dostupná alternativní řešení. Hrozí tak prý budování nadbytečné infrastruktury.

„Dovoz ruského LNG láme rekordy. Důvodů je hned několik, ovšem tím nejdůležitějším je cenová atraktivita. Byznys je velmi pragmatický a dovozce příliš nezajímá, zda je odběr ruského plynu politicky problematický, či nikoliv. Dovozci jsou ekonomicky racionální a pokud neexistují právní překážky, jako například embargo, pak se na dovoz levnějšího ruského plynu soustředí. Na ruku tomuto přístupu jde rostoucí poptávka v Evropě,“ přiblížil analytik XTB Jiří Tyleček.

Evropský přístup hodnotí analytik jako pokrytectví, kdy se politici na jednu stranu tváří, že se s Ruskem neobchoduje, ale na druhou stranu nechávají soukromé firmy s tím, že není způsob, jak tento obchod zastavit. Podle něj nárůst dovozu podtrhuje přetrvávající problémy v evropské energetické bezpečnosti.

Alternativní zdroj plynu

Ember také varuje, že ani dodávky ze zahraničních zdrojů mimo Rusko nemusejí být zcela bezpečné. Spojené státy sice zvyšují kapacity pro vývoz LNG, je ale riskantní spoléhat se kvůli zvýšenému geopolitickému napětí na jejich dodávky, míní institut.

Evropská unie navrhla plány na financování zahraniční infrastruktury LNG a podepsání dlouhodobých smluv jako způsob, jak se postupně odstřihnout od ruského plynu, to ale může vést k další závislosti na potenciálně nespolehlivých vývozcích, upozorňuje Ember.

Zpráva institutu také uvádí, že dovoz ruského plynu se zvýšil navzdory záměru Evropské komise ukončit do roku 2027 závislost na ruských fosilních palivech. Analýza upozorňuje, že EU stále nemá právně závazný cíl ani zveřejněný plán k této věci. Členské země mohou stále dovážet ruský plyn pomocí různých kliček i v případech, kdy jsou zavedena omezení, třeba využíváním stínových plavidel nebo nepřímým nákupem.

Spoluautorka analýzy Tatiana Mindeková dodala, že bez politiky omezující tok ruského plynu do členských států hrozí, že EU letos opět zvýší svoji závislost na dodávkách z Ruska.

Česko poprvé využije rozšířený ropovod TAL

Závislosti na ruské ropě už se Česko zbavuje. Země poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, informoval státní provozovatel ropovodů Mero. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna.

Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky suroviny z ruského ropovodu Družba.

Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se surovina dostává z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 4 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 19 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.