Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

4 minuty
Události: Ruský plyn a ropa v Česku
Zdroj: ČT24

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.

„Je skandální, že EU stále dováží ruský plyn,“ je přesvědčený analytik Emberu Pawel Czyžak. „Místo toho, aby členské státy investovaly do skutečných řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, a odřízly se tak od ruského dovozu, plýtvají penězi na drahé kapacity LNG (zkapalněného zemního plynu), které ani nebudou využity,“ dodal.

„Dovoz ruského plynu se v roce 2024 zvýšil o osmnáct procent z 38 miliard metrů krychlových na 45 miliard metrů krychlových, a to zejména v důsledku zvýšeného dovozu do Itálie (+4 miliardy metrů krychlových), Česka (+2 miliardy metrů krychlových) a Francie (+1,7 miliardy metrů krychlových). A to i přesto, že země jako Česko deklarovaly záměr ukončit svou závislost na ruské energii,“ napsal institut Ember ve své analýze.

Analýza také ukazuje, že EU plánuje zvýšit kapacitu pro dovoz LNG o 54 procent, přestože by poptávka po dovozu plynu měla zůstat do roku 2030 stabilní a přestože existují dostupná alternativní řešení. Hrozí tak prý budování nadbytečné infrastruktury.

„Dovoz ruského LNG láme rekordy. Důvodů je hned několik, ovšem tím nejdůležitějším je cenová atraktivita. Byznys je velmi pragmatický a dovozce příliš nezajímá, zda je odběr ruského plynu politicky problematický, či nikoliv. Dovozci jsou ekonomicky racionální a pokud neexistují právní překážky, jako například embargo, pak se na dovoz levnějšího ruského plynu soustředí. Na ruku tomuto přístupu jde rostoucí poptávka v Evropě,“ přiblížil analytik XTB Jiří Tyleček.

Evropský přístup hodnotí analytik jako pokrytectví, kdy se politici na jednu stranu tváří, že se s Ruskem neobchoduje, ale na druhou stranu nechávají soukromé firmy s tím, že není způsob, jak tento obchod zastavit. Podle něj nárůst dovozu podtrhuje přetrvávající problémy v evropské energetické bezpečnosti.

Alternativní zdroj plynu

Ember také varuje, že ani dodávky ze zahraničních zdrojů mimo Rusko nemusejí být zcela bezpečné. Spojené státy sice zvyšují kapacity pro vývoz LNG, je ale riskantní spoléhat se kvůli zvýšenému geopolitickému napětí na jejich dodávky, míní institut.

Evropská unie navrhla plány na financování zahraniční infrastruktury LNG a podepsání dlouhodobých smluv jako způsob, jak se postupně odstřihnout od ruského plynu, to ale může vést k další závislosti na potenciálně nespolehlivých vývozcích, upozorňuje Ember.

Zpráva institutu také uvádí, že dovoz ruského plynu se zvýšil navzdory záměru Evropské komise ukončit do roku 2027 závislost na ruských fosilních palivech. Analýza upozorňuje, že EU stále nemá právně závazný cíl ani zveřejněný plán k této věci. Členské země mohou stále dovážet ruský plyn pomocí různých kliček i v případech, kdy jsou zavedena omezení, třeba využíváním stínových plavidel nebo nepřímým nákupem.

Spoluautorka analýzy Tatiana Mindeková dodala, že bez politiky omezující tok ruského plynu do členských států hrozí, že EU letos opět zvýší svoji závislost na dodávkách z Ruska.

Česko poprvé využije rozšířený ropovod TAL

Závislosti na ruské ropě už se Česko zbavuje. Země poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, informoval státní provozovatel ropovodů Mero. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna.

Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky suroviny z ruského ropovodu Družba.

Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se surovina dostává z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 4 mminutami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 9 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 9 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 11 hhodinami
Načítání...