Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Nahrávám video

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.

„Je skandální, že EU stále dováží ruský plyn,“ je přesvědčený analytik Emberu Pawel Czyžak. „Místo toho, aby členské státy investovaly do skutečných řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, a odřízly se tak od ruského dovozu, plýtvají penězi na drahé kapacity LNG (zkapalněného zemního plynu), které ani nebudou využity,“ dodal.

„Dovoz ruského plynu se v roce 2024 zvýšil o osmnáct procent z 38 miliard metrů krychlových na 45 miliard metrů krychlových, a to zejména v důsledku zvýšeného dovozu do Itálie (+4 miliardy metrů krychlových), Česka (+2 miliardy metrů krychlových) a Francie (+1,7 miliardy metrů krychlových). A to i přesto, že země jako Česko deklarovaly záměr ukončit svou závislost na ruské energii,“ napsal institut Ember ve své analýze.

Analýza také ukazuje, že EU plánuje zvýšit kapacitu pro dovoz LNG o 54 procent, přestože by poptávka po dovozu plynu měla zůstat do roku 2030 stabilní a přestože existují dostupná alternativní řešení. Hrozí tak prý budování nadbytečné infrastruktury.

„Dovoz ruského LNG láme rekordy. Důvodů je hned několik, ovšem tím nejdůležitějším je cenová atraktivita. Byznys je velmi pragmatický a dovozce příliš nezajímá, zda je odběr ruského plynu politicky problematický, či nikoliv. Dovozci jsou ekonomicky racionální a pokud neexistují právní překážky, jako například embargo, pak se na dovoz levnějšího ruského plynu soustředí. Na ruku tomuto přístupu jde rostoucí poptávka v Evropě,“ přiblížil analytik XTB Jiří Tyleček.

Evropský přístup hodnotí analytik jako pokrytectví, kdy se politici na jednu stranu tváří, že se s Ruskem neobchoduje, ale na druhou stranu nechávají soukromé firmy s tím, že není způsob, jak tento obchod zastavit. Podle něj nárůst dovozu podtrhuje přetrvávající problémy v evropské energetické bezpečnosti.

Alternativní zdroj plynu

Ember také varuje, že ani dodávky ze zahraničních zdrojů mimo Rusko nemusejí být zcela bezpečné. Spojené státy sice zvyšují kapacity pro vývoz LNG, je ale riskantní spoléhat se kvůli zvýšenému geopolitickému napětí na jejich dodávky, míní institut.

Evropská unie navrhla plány na financování zahraniční infrastruktury LNG a podepsání dlouhodobých smluv jako způsob, jak se postupně odstřihnout od ruského plynu, to ale může vést k další závislosti na potenciálně nespolehlivých vývozcích, upozorňuje Ember.

Zpráva institutu také uvádí, že dovoz ruského plynu se zvýšil navzdory záměru Evropské komise ukončit do roku 2027 závislost na ruských fosilních palivech. Analýza upozorňuje, že EU stále nemá právně závazný cíl ani zveřejněný plán k této věci. Členské země mohou stále dovážet ruský plyn pomocí různých kliček i v případech, kdy jsou zavedena omezení, třeba využíváním stínových plavidel nebo nepřímým nákupem.

Spoluautorka analýzy Tatiana Mindeková dodala, že bez politiky omezující tok ruského plynu do členských států hrozí, že EU letos opět zvýší svoji závislost na dodávkách z Ruska.

Česko poprvé využije rozšířený ropovod TAL

Závislosti na ruské ropě už se Česko zbavuje. Země poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, informoval státní provozovatel ropovodů Mero. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna.

Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky suroviny z ruského ropovodu Družba.

Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se surovina dostává z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 3 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 5 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 8 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.