Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Nahrávám video
Události: Ruský plyn a ropa v Česku
Zdroj: ČT24

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.

„Je skandální, že EU stále dováží ruský plyn,“ je přesvědčený analytik Emberu Pawel Czyžak. „Místo toho, aby členské státy investovaly do skutečných řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, a odřízly se tak od ruského dovozu, plýtvají penězi na drahé kapacity LNG (zkapalněného zemního plynu), které ani nebudou využity,“ dodal.

„Dovoz ruského plynu se v roce 2024 zvýšil o osmnáct procent z 38 miliard metrů krychlových na 45 miliard metrů krychlových, a to zejména v důsledku zvýšeného dovozu do Itálie (+4 miliardy metrů krychlových), Česka (+2 miliardy metrů krychlových) a Francie (+1,7 miliardy metrů krychlových). A to i přesto, že země jako Česko deklarovaly záměr ukončit svou závislost na ruské energii,“ napsal institut Ember ve své analýze.

Analýza také ukazuje, že EU plánuje zvýšit kapacitu pro dovoz LNG o 54 procent, přestože by poptávka po dovozu plynu měla zůstat do roku 2030 stabilní a přestože existují dostupná alternativní řešení. Hrozí tak prý budování nadbytečné infrastruktury.

„Dovoz ruského LNG láme rekordy. Důvodů je hned několik, ovšem tím nejdůležitějším je cenová atraktivita. Byznys je velmi pragmatický a dovozce příliš nezajímá, zda je odběr ruského plynu politicky problematický, či nikoliv. Dovozci jsou ekonomicky racionální a pokud neexistují právní překážky, jako například embargo, pak se na dovoz levnějšího ruského plynu soustředí. Na ruku tomuto přístupu jde rostoucí poptávka v Evropě,“ přiblížil analytik XTB Jiří Tyleček.

Evropský přístup hodnotí analytik jako pokrytectví, kdy se politici na jednu stranu tváří, že se s Ruskem neobchoduje, ale na druhou stranu nechávají soukromé firmy s tím, že není způsob, jak tento obchod zastavit. Podle něj nárůst dovozu podtrhuje přetrvávající problémy v evropské energetické bezpečnosti.

Alternativní zdroj plynu

Ember také varuje, že ani dodávky ze zahraničních zdrojů mimo Rusko nemusejí být zcela bezpečné. Spojené státy sice zvyšují kapacity pro vývoz LNG, je ale riskantní spoléhat se kvůli zvýšenému geopolitickému napětí na jejich dodávky, míní institut.

Evropská unie navrhla plány na financování zahraniční infrastruktury LNG a podepsání dlouhodobých smluv jako způsob, jak se postupně odstřihnout od ruského plynu, to ale může vést k další závislosti na potenciálně nespolehlivých vývozcích, upozorňuje Ember.

Zpráva institutu také uvádí, že dovoz ruského plynu se zvýšil navzdory záměru Evropské komise ukončit do roku 2027 závislost na ruských fosilních palivech. Analýza upozorňuje, že EU stále nemá právně závazný cíl ani zveřejněný plán k této věci. Členské země mohou stále dovážet ruský plyn pomocí různých kliček i v případech, kdy jsou zavedena omezení, třeba využíváním stínových plavidel nebo nepřímým nákupem.

Spoluautorka analýzy Tatiana Mindeková dodala, že bez politiky omezující tok ruského plynu do členských států hrozí, že EU letos opět zvýší svoji závislost na dodávkách z Ruska.

Česko poprvé využije rozšířený ropovod TAL

Závislosti na ruské ropě už se Česko zbavuje. Země poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, informoval státní provozovatel ropovodů Mero. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna.

Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky suroviny z ruského ropovodu Družba.

Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se surovina dostává z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 42 mminutami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 52 mminutami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 1 hhodinou

Při havárii vrtulníku zahynulo v Kataru sedm lidí

Při havárii vojenského vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo sedm lidí – čtyři Katařani a tři Turci. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou nehody technická závada. O události informují tiskové agentury a televize al-Džazíra.
10:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovinci volí parlament, očekává se těsný výsledek

Ve Slovinsku začaly v neděli ráno parlamentní volby. V udržení moci doufá dosavadní premiér Robert Golob z liberálního Hnutí svoboda, který vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Největším konkurentem levicově liberální vládnoucí koalice je pravicová opozice v čele s expremiérem Janezem Janšou. Průzkumy předpovídají těsný výsledek. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a zavřou v 19:00.
08:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...