Růst

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Po čtyřech měsících poklesu se v únoru průmyslová produkce v Česku meziročně zvýšila o 1,5 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1,3 procenta. K únorovému obratu přispěly například potravinářský průmysl, výroba strojů nebo výroba elektrických zařízení. Stavebnictví po třech měsících meziročního růstu v únoru stagnovalo. Zahraniční obchod skončil v přebytku přes 35 miliard korun.

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.

Česká ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdil v pátek zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o dvě desetiny procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu. Ekonomiku podle analytiků loni táhla spotřeba domácností, letos tomu podle nich bude stejně.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.

Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Výsledek ale splnil vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.

Vláda schválila, že se většině zaměstnanců státu a veřejných služeb od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) později potvrdil, že se z rozhodnutí kabinetu zvednou učitelům platové tarify o sedm procent. Přidáno dostanou též lidé z bezpečnostních sborů.

Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel se v říjnu opět zvýšily. Meziročně vzrostly o 5,5 procenta po zářijovém revidovaném růstu o 4,8 procenta. Nejvýrazněji se zvýšily v e-shopech a zásilkových obchodech. Meziměsíčně tržby stouply o 0,6 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta po červencovém snížení o 1,9 procenta. Dařilo se také zahraničnímu obchodu, v srpnu vykázal přebytek 14,3 miliardy korun, což je meziročně o 20,8 miliardy lepší výsledek. Naopak zpomalila stavební výroba, v srpnu činil meziroční růst 0,4 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Odboráři a zástupci vlády se zatím nedohodli na růstu platů od září, resorty propočítávají varianty. Jednání bude pokračovat ve středu, řekl šéf odborů Josef Středula. Zopakoval, že požadují pro všechny pracovníky veřejného sektoru od příštího měsíce zvýšení platových tarifů o deset procent a další přidání pak od ledna, jinak hrozí protesty. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že jednání nejsou jednoduchá, je ale vůle k dohodě.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

Česká měna dál posiluje pod 25 korun za euro a zatím tak překonává odhady centrálních bankéřů. Ti v dubnu předpovídali, že se v průměru bude ve druhém čtvrtletí stále držet nad pětadvaceti korunami za euro. S podobnými hodnotami počítají až do přelomu příštího roku. Pro exportéry to sice znamená menší výdělky, ale dobrá zpráva to je před letní sezonou pro lidi, kteří se chystají do zahraničí. Na silné koruně vydělají také ti, kdo zboží z ciziny dovážejí.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta. Česko si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4), předpokládá OECD.

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Tržby v českém maloobchodě v únoru třetí měsíc v řadě meziročně stouply. Růst ale zpomalil na 1,6 procenta, zatímco v lednu podle revidovaných údajů činil 3,2 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel klesly o 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků výsledky ukazují, že jsou Češi stále v nákupech opatrní a radši šetří.

Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Česká ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta, domnívá se ministerstvo financí, podle nějž loni naopak hrubý domácí produkt o 0,6 procenta klesl. Nová resortní prognóza je méně příznivá než předchozí odhad zveřejněný v listopadu, který hovořil pro letošek o téměř dvouprocentním růstu. Naopak optimističtější, než bylo ještě v listopadu, je ministerstvo u inflace. Domnívá se, že se většinu roku bude držet pod třemi procenty, zatímco dřívější predikce hovořila o tom, že zůstane nad touto hranicí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) zároveň neočekává, že by na letošní růst HDP měl významný vliv loni schválený konsolidační balíček, naopak si od něj slibuje, že pomůže držet pod kontrolou inflaci.

O 0,3 procentního bodu pomaleji bude v příštích třech letech podle ministerstva financí růst hrubý domácí produkt kvůli efektům konsolidačního balíčku. Inflace bude v souvislosti s balíčkem o 0,1 procentního bodu vyšší, než by byla bez něj, doplnil úřad ve svém fiskálním výhledu. Vliv balíčku na HDP i inflaci označilo ministerstvo za nízký.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.