Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden hlasoval pro jejich stabilitu. „Podle aktualizované prognózy je riziko, že se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně mírně zvýší,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
Guvernér řekl, že „dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívá k růstu peněz v ekonomice“. Doplnil, že trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Ceny podle něj rostou zejména v sektoru služeb, jehož dynamika je podstatnou části jádrové inflace. Ta se dlouhodobě drží těsně pod třemi procenty a bankovní rada usiluje o její snížení. K tomu by podle Michla mělo přispět i nynější zpřísnění měnové politiky.
Na dalších jednáních o nastavení sazeb bude bankovní rada vycházet z nově dostupných dat a jejich vlivu na výhled inflace, uvedl Michl. Otevřené jsou podle něj všechny možnosti dalšího postupu. Zdůraznil, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability. Podle něj se nebude opakovat situace z doby před pandemií covidu-19, kdy byly úrokové sazby ČNB nižší než inflace a vyplatilo se vytvářet dluhy.
Čtvrteční rozhodnutí znamená první úpravu měnové politiky po třinácti měsících. ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta, od té doby byla stabilní.
Babiš zvýšení kritizoval ještě před rozhodnutím ČNB
Ještě před rozhodnutím centrálních bankéřů varoval ve čtvrtek premiér Babiš, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku. „Nechápu, proč by ČNB měla navyšovat sazby,“ řekl premiér. Svůj postoj zdůvodnil tím, že Česko uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna. Evropská centrální banka nicméně minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Podle Babiše k tomu má důvod vzhledem k inflaci, v Česku ale takový problém nevidí.
Guvernér reagoval na premiérovo vyjádření zdůrazněním, že bankovní rada ČNB je nezávislá a nenechá se nikým ovlivňovat. „Jsme tady pro budoucnost země. Nehodlám se přes média s nikým dohadovat. Garantuji nezávislost,“ prohlásil. Michl připustil, že zvýšení úrokových sazeb může vést ke zpomalení hospodářského růstu. „Zřejmě přehodnotíme růst ekonomiky směrem dolů, ale naším hlavním cílem je cenová stabilita v české ekonomice,“ řekl Michl. Podle něj nízkoinflační prostředí vytváří podmínky pro rozvoj podnikání a prosperitu země.
Babiš přitom už koncem května vyzval guvernéra Michla, aby centrální banka úrokové sazby snížila.
Podle zákona je centrální banka nezávislá. Zákon o České národní bance stanovuje, že její hlavní cíl je péče o cenovou stabilitu. ČNB cílí na stabilní udržení inflace na dvou procentech. V dubnu meziroční inflace vzrostla na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta, důvodem bylo zejména zdražení pohonných hmot kvůli válce na Blízkém východě. V květnu činila inflace 2,1 procenta.
Současné zvýšení sazeb nastalo poprvé za působení guvernéra Michla (ve funkci od července 2022). K poslednímu zvýšení sazby došlo za jeho předchůdce Jiřího Rusnoka v září 2021.
Zvýšení sazeb ČNB bylo podle analytiků očekávané. Vnímají ho jako preventivní krok, nepředpokládají, že by sazby v budoucnu dále výrazně rostly. Bankovní rada ČNB podle nich udělala preventivní krok a není pravděpodobné, že by nyní začínal nový cyklus výrazného zvyšování sazeb. Čtvrteční rozhodnutí se ale podle odborníků může promítnout do zdražení hypoték.
„ČNB sice mohla ještě určitou dobu vyčkávat, nakonec ale zvolila přístup 'když už, tak hned'. Taková strategie jí ve výsledku dává lepší pozici, čím dříve zareaguje, tím spíš nebude muset podobný krok v dalších měsících opakovat,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Hlavní ekonom Portu Jan Berka vidí zvýšení sazeb jako signál, že je bankovní rada ČNB obezřetná k inflačním tlakům. „Jde spíše o preventivní krok, jehož cílem je udržet inflační očekávání ukotvená a podpořit návrat inflace k cíli ČNB,“ uvedl. „V horizontu následujících dvanácti měsíců nelze vyloučit ještě jedno zvýšení úrokových sazeb, zejména s ohledem na setrvale zvýšenou jádrovou inflaci. Na rozdíl od roku 2021 však nevidíme podmínky pro výraznější cyklus zpřísňování měnové politiky,“ dodal Berka.
Experti očekávají možné zdražení hypoték
Hypoteční experti upozorňují, že v důsledku zvýšení úrokových sazeb mohou zdražit hypotéky. „Rozhodnutí ČNB se však s určitou prodlevou promítne také do nabídky bank. Některé instituce mohou omezit poskytované slevy, jiné přistoupí k mírnému zvýšení hypotečních sazeb,“ uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Podobný názor má hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. „Klienti by tedy neměli váhat a požádat o hypotéku co nejdříve. Zdražení základní úrokové sazby zdraží hypotéky. Můžeme počítat s tím, že úrok poroste zhruba o 0,2 až 0,3 procentního bodu. To bude znamenat pro hypotéku pět milionů korun na 20 let nárůst měsíční splátky o zhruba 1500 korun,“ uvedla.
