Bankovní rada

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu. Pro rozhodnutí o snížení sazby o čtvrt procentního bodu bylo šest členů rady, jeden byl pro pokles o půl bodu.

Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. V tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. V pátek hlava státu jednala s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Kromě nominace hovořili o měnové politice banky a aktuální ekonomické situaci.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Na předchozích čtyřech letošních jednáních o nastavení sazeb bankovní rada vždy úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu. Centrální banka také zhoršila výhled české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekávala růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Dostala se na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici se shodli, že rozhodnutí ČNB mírně překvapilo finanční trh. Pomalejší snižování sazby chtěli dva členové bankovní rady. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla bude ČNB k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně. Je pravděpodobné, že v budoucnu tempo jejich snižování zpomalí.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Není to překvapivé, nynější vedení centrální banky dává najevo, že pro boj s inflací považuje za zásadní udržování silné koruny. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Michl také upozornil na nový odhad vývoje ekonomiky na letošní rok. ČNB předpokládá, že HDP poklesne o 0,3 procenta.

Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ekonomy rozhodnutí rady nepřekvapilo. Guvernér centrální banky Aleš Michl upozornil, že v budoucnu připadá v úvahu i zvýšení sazeb, kdyby rostla poptávková inflace.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Novými členy bankovní rady České národní banky se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Ten při jmenování oznámil, že podepsal státní rozpočet vlády Petra Fialy (ODS) se schodkem 295 miliard korun.

Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil informace o jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s tehdejším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Její zvýšení by bylo podle guvernéra ve hře, pokud by rostl deficit státního rozpočtu a mzdové požadavky.

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Při personálních změnách v České národní bance by měla být zachována kontinuita rozhodování i vyváženost jejího vedení, prohlásil po pondělním rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům po pravidelné schůzce v Lánech řekl, že s prezidentem probral reakce na jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla. Prezident je podle Fialy přesvědčen o Michlově kompetenci, a to jak teoretické, tak praktické. Jména kandidátů na místa ve vedení banky Fiala neuvedl.

Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. ČNB ve čtvrtek také rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok uvedl, že není pravděpodobné, aby bankovní rada zvýšila úrokové sazby v příštím roce až nad pět procent. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál ale dodal, že připouští další zvýšení sazeb. O jejich rozsahu nechtěl spekulovat.